KOMENTÁŘ: Karel Hvížďala pro Radiožurnál
Ta skutečnost, že skoro všechna média upnula svou pozornost na platnost tzv. Bendovy novely zákona, která upravuje od 1.dubna trestní řád, zákon o přestupcích, zákon o ochraně osobních údajů a trestní zákon, která má za následek, že o řadě závažných kauz nebude možné srozumitelně přímo psát. V době internetu jde ale o pošetilost: každá informace se tam nakonec objeví a budou se pak citovat příslušné servery. Nehledě na to, že odposlechy, které zoufalí policisté, kterým je zabraňováno ve vyšetřování, budou dále vynášet, by mohly nakonec sloužit k vydírání. Zákon je sice ostudný, ale v důsledku neúčinný. Mně na tomto křiku ale vadí ještě něco jiného…
Můžete být konkrétnější? Co vám vadí?
Že přehlušuje mnohem důležitější věc, a sice chystanou volbu generálního ředitele České televize, kde je situace velmi složitá: Generálnímu řediteli Janečkovi končí mandát v červenci. Pěti členům Rady, která ředitele volí, končí mandát 28. května a poté, co radní Josef Jařab rezignoval kvůli odjezdu na přednáškové turné po USA, bylo by po tomto datu členů jen devět. Podle zákona je ale ke zvolení třeba nejméně deseti hlasů a nového ředitele je Rada povinna zvolit nejpozději do třech měsíců od konce jeho mandátu. Existují vážné obavy, že do té doby by se volba radních nemusela stačit.
Situaci chce řešit předseda Rady Jiří Baumbruk – bývalý mluvčí ODS – tím, že volbu uspíší, první kolo se má konat 13. května a druhé nejpozději 27. května, dokud jsou radní v plném počtu. Další problém spočívá v tom, že by jméno nového ředitele bylo známo už dva měsíce před tím, než tomu starému vyprší mandát. Většina radních s tím souhlasí a tři radní, pánové Uhde, Uhl a Voráč jsou proti předčasné volbě.
Jaké mají důvody, k takovému postoji?
Stanovisko advokátky JUDr. Kateřiny Šimáčkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a členky Legislativní rady Vlády České republiky. V tomto stanovisku mimo jiné stojí: „Na dotaz, zda je možné, aby Rada České televize ve složení, kdy třetině členů skončí volební období, zvolila s časovým předstihem ředitele České televize pro období, které začíná až po vypršení doby, na niž byla třetina členů Rady České televize zvolena, je poměrně jednoznačná odpověď, totiž že to možné není. Tato odpověď se opírá o jednoznačně vyjádřené zákonné a ústavní zásady dělby moci, vlády na čas a zákazu orgánu veřejné moci překračovat své pravomoci. Sama logika obměny složení Rady České televize poukazuje na to, že na určité volební období zvolený člen Rady České televize má rozhodovací pravomoci pouze pro období, na které byl zvolen, přičemž právě hlasování o volbě ředitele České televize je jedním z nejvýznamnějších oprávnění člena Rady České televize. Pan Baumbruk si nechal pořídit opačné stanovisko, ač z prosté logiky věci se zdá být zřejmé, že JUDr. Šimáčková má pravdu.
Rada se tedy snaží obejít zákon, což by mělo všechna média i veřejnost zajímat. Rada by naopak měla dbát na dodržování zákonů v ČT, kvůli tomu byla zřízena. Pokud se uskuteční předčasná volba a tu by posléze soud zpochybnil, mohla by se v nějaké mutaci opakovat tzv. televizní krize z přelomu let 2000 a 2001.
Autor je novinář a spisovatel