Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996KOMENTÁŘ: Karel Hvížďala pro Radiožurnál
Tento týden, i kdybych nechtěl, musím mluvit o reflexi publicistického pořadu Janka Kroupy Nadoraz, který vysílala v neděli večer televizní stanice Nova. Připomenu jen, že skoro celý pořad byl natočený skrytou kamerou a poslanec Tlustý z ODS v něm sehrál roli provokatéra a jiný poslanec jménem Morava, rovněž z ODS, na provokaci naletěl a naopak fiktivním pracovníkům detektivní agentury nabízel zakázku, sledování dcery poslankyně Strany zelených Zubové.
Jak víme, předseda strany ODS a premiér Mirek Topolánek vyzval po shlédnutí pořadu oba poslance k rezignaci na poslanecký mandát a obvinil média z provokace. Pan Morava odstoupil, pan Tlustý odmítá a pan Topolánek splněním těchto úkolů podmínil své setrvání ve vládě. Zároveň položil základní otázku: Mají média právo, pokud nejde o spáchaný zločin nebo o nějaký přečin proti demokracii, používat zpravodajské prostředky?
Ta otázka je evidentně legitimní, vraťme se proto k reflexi…
To nejpodstatnější, co z reflexe vyplynulo, je skutečnost, že ani politiky nezajímá, co stojí v pravidlech, tedy kodexu ČT, který si sami schválili v roce 2003 a reagují velice emocionálně pouze na to, co se jich dotkne či co ohrozí jejich pozici. Podle Petra Uhla, člena Rady ČT, odvysílaná reportáž není v rozporu s kodexem České televize, který není pro Novu závazný, jak uvedl v Právu.
Navíc, když stejný novinář Janek Kroupa odvysílal reportáže o panu Doleželovi z ČSSD, v níž padla slavná věta „o pěti v českých na stole“ či o zneužití dotací budišovským starostou Péťou, rovněž tehdy z ČSSD, Jiří Paroubek křičel, že tento redaktor je agentem ODS a dnes ho zase chválí. Takovéto nedůslednosti politiku jako takovou v očích veřejnosti znehodnocují a činí politiky nedůvěryhodnými. Přitom pravý opak bychom potřebovali: Rehabilitovat politiku jako řádné řemeslo.
A kdybychom se vrátili k etici novinařiny, jaké otázky jsou podle vás relevantní?
Už jsem o tom psal, ale zopakoval bych tyto otázky ještě jednou, protože na odpovědích na ně by se měla naše kvalifikovaná veřejnost shodnout a jen je v průběhu času upřesňovat: 1.) Kdy a za jakých podmínek smí novináři používat zpravodajskou techniku? 2.) Kdy je nasazení zpravodajské techniky ve veřejném zájmu a co to je veřejný zájem? 3.) Kdy a zdali vůbec může novinář vystupovat při rozhovorech pod skrytou identitou? 4.) Zdali vůbec a když ano za jakých okolností může novinář použít provokaci?

