28.1.2023 | Svátek má Otýlie


Diskuse k článku

KNIHOBUDKA: Odkládání mládí

Rádio jsme si pořídili asi v roce 1950, televize, dlouho a dlouho finančně nedostupná , byla od roku 1953 a tak zdrojem zábavy a poučení byly knihy a internet se v nich neobjevil ani nejdivočejších, třeba Lemových , scifi.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Pivoda 18.11.2022 21:54

Když začaly počítačové tablety, tak prý nějaký dvouletý chlapec ťukal na barevný obrázek v knize. Když se ten obrázek nepohnul, tak ten dvouletý chlapec prý řekl "Ten iPad je asi pokažený!"

J. Jurax 18.11.2022 15:46

Od jisté doby až na výjimky čtu jen elektronické knihy, protože v bytovém jádře už na další prostě není místo. Navíc e-knihy jsou levnější a taky na netu najdete leccos grátis.

V malém tabletu mám cca 24 GB knih, 6476 položek; do smrti to nepřečtu ... :-)

P. Hák 18.11.2022 20:59

Já do smrti nepřečtu ani ty papírové, co máme doma... taky tisíce.

D. Polanský 18.11.2022 8:45

U nás v Bystrci je knihovna, do které ale nechodím. V předsíňce je regál, kde může každý dát knihy, které jaksi již nevyužije. Ve středu jsem tam při cestě do obchodu odnesl asi 15 knih. Když jsem se z obchodu vracel, již jich tam zůstalo asi polovina. Snad někomu poslouží.

L. Písařík 18.11.2022 12:12

Velmi dobře. I já sám jsem si knihu z takové budky donesl: Anton Myrer - Poslední kabriolet. Míval jsem tu knihu, ale neprozřetelně půjčil a - opustila mně. Zato pamatuji, že Lemův Návrat z hvězd jsem musel ukrást, nemaje jiné možnosti a Okresní lidová knihovna ji ze mně 2 roky vymáhala, než mi dovolila ji zaplatit. A odbyt knih, maje 80. za rohem, jsem vyřešil takto: Přes ulici je zídka - zbytek po původním domu - a na tu přebytečné knihy odkládám, dlouho se tan nezdrží. A to mně těší.

O. Machluf 18.11.2022 6:38

Knihobudky jsou požehnáním, lze v nich najít opravdové poklady.

K. Chwistek 18.11.2022 0:27

Vítaným kompromisem, aspoň pro mne, jsou e-knihy. Klasické knihy samozřejmě zbožňuji, proto jsem vždy upřednostňoval ty vlastní, na rozdíl od těch zapůjčených. Ten pocit poprvé držen knihu, poprvé ji otevřít, přičichnout, zalistovat v ní a pak se začíst, ten je jedinečný a neopakovatelný. Ale jak jich přibývá, tak zabírají čím dál větší prostor a je to už vidět i u mne doma, když čím dál více přemýšlím, když nové knize hledám důstojné místo, kde by byla vidět a mrzí mne, že většinu z nich mám už v uzavřených skříních. Proto čím dál více upřednostňuji e-knihy. Je v tom, i s věkem narůstající, pohodlnost. E-kniha má řadu předností. Nezabírá místo, můžete si v ní nastavit velikost a typ písma, které vám vyhovuje nejvíce, otevře se vždy na straně, kde jste přestali, mnohem lépe se drží, nezavírá se, dobře se čte, když je podsvícená, v posteli i bez lampičky. A hlavně - cokoliv mě okolo knihy zajímá, si okamžitě mohu vyhledat na internetu - místo, kde se děj odehrává, postavy, atd. Jelikož jsou e-knihy na nosičích blízkých dnešním dětem a mladým (notebooky, tablety, mobily), věřím, že zde je budoucnost knih a nové generace je nezatratí.

P. Hák 18.11.2022 8:51

K tomu závěru - část mladé generace čte, i když samozřejmě menší část, než dříve. I papírové knihy, i tlusté papírové knihy :-) Ale kdo nečte, nebude číst ani z mobilu (mobil mají na všechno, čtečky moc nefrčí). Tím nezavrhuji čtení z mobilu, pokud to někomu vyhovuje, fajn. Jen říkám, že dělicí čára číst/nečíst neběží po hranici "kniha papírová/elektronická".