Proč tak mnoho předpovědí selže — ale některé ne

Statistik a zároveň skvělý vypravěč. Nezaujatý analytik. Fanoušek baseballu a pokeru s nejlepšími politickými předpověďmi. Geek a gay prezentující starou školu novinařiny — obsahově vynikající a nemanipulující reportáže. Signál a šum Nata Silvera je kniha plná takových paradoxů, ze kterých máte pocit, že vám snad exploduje hlava. Tím nevětším paradoxem je však shrnutí celé knihy: Napínavá a zajímavá kniha o statistice!

Znal jsem Nata Silvera jako autora blogu FiveThirtyEight.com. Číst si jeho politické komentáře a předpovědi bylo jako napít se doušku čisté vody. Mezi všemi novinářskými manipulacemi a neinformovanými žvásty tady byl někdo, kdo se tvářil, že ho politika vlastně ani tolik nezajímá a zcela nezaujatě psal o šancích jednotlivých kandidátů. (Tak silné tvrzení si jakožto příznivec toho obvykle nejopomíjenějšího kandidáta dovolím napsat, přestože Ron Paul Trolls samozřejmě nemají rádi ani Nata Silvera, který ho podle nich taktéž záměrně opomíjel.)

Výsledky Nata Silvera hovoří jednoznačně o jeho excelenci. V roce 2008 předpověděl správně výsledek prezidentských voleb ve 49 státech z 50 (v jednom se netrefil procento), v roce 2012 ve všech. Obdobnou úspěšnost má i u senátorských a guvernérských voleb a také u primárek, což je ze všeho nejtěžší.

Knihu jsem si pořídil s tím, že bude asi celkem zajímavá, ale bůhví o čem vlastně bude. Předtím jsem ještě četl recenzi, tuším že v Reasonu, ze které jsem si odnesl, že kniha je nudná a k ničemu. Moje očekávání tak ještě o to více poklesla.

Ale už během několika prvních stránek jsem byl unešen. Vypravěčský styl Nata Silvera je perfektní, něco takového byste od statistika nečekali. Jako novinář ze staré školy začne vyprávět příběh a během něj vám vysvětlí problém a všechno směřuje k napínavému konci. Kniha obsahuje 13 kapitol, podle odpočtu na Kindlu jsem s každou z nich strávil zhruba 50 minut. Nelituju ani jediné sekundy.

Tak například jsem se hned v první kapitole o nedávné finanční krizi dozvěděl víc informací než ze všech zdrojů dosud. Jak počítají ratingové agentury riziko a jak se mohli všichni tak splést? Mohli jsme něco vědět předem?

Kniha vám řekne, proč jsou předpovědi televizních mluvících hlav vždycky tak směšně špatné a jaký je rozdíl mezi liškou a ježkem. Statistika zrevolucionalizovala baseball, ale týmy se pořád neobejdou bez skautů. (Zajímalo by mě, kdy vůbec dorazí smysluplná analýza dat do českého sportu.) Jsou předpovědi počasí fakt tak k ničemu, jak si všichni myslíme? Opak je pravdou!

Jak ukazují výzkumy, zemětřesení a terorismus mají leccos společného. Proč neumí ekonomové předpovídat makroekonomické veličiny a co to sakra je s těmi šašky na burze, že nevědí vůbec nic? Sice neumíme předvídat šíření chřipky, ale někteří si umí slušně vydělávat sázením v Tipsportu. Jak se stavět k online pokeru a jak ke globálnímu oteplování?

Jak vidíte, záběr knihy je opravdu široký. I v kapitolách o ekonomii, kde bych měl mít přehled, jsem se dozvěděl spoustu a spoustu nových informací. Podle mě ale nejlepší kapitolou byla ta o člověku proti počítači. Kapitola vrcholí soubojem Garyho Kasparova proti Deep Blue — a přestože jsem samozřejmě znal výsledek, ani jsem nedutal. Co se sakra mohlo podělat?

Na knihu nepotřebujete žádné statistické vzdělání, je ale dobré mít aspoň přehled o tom, co je to funkce a jak se liší hyperbola od přímky. Silver nenechá nit suchou na frekventismu a nabízí bezpočet příkladů, proč máme být bayesovci. Kniha mi rozhodně přinesla více informací o statistice než k tomu určené kursy na VŠE. Třeba jsem konečně pochopil, jak nesmyslné jsou predikce minulosti a že model, který lépe vysvětluje minulost může být pro budoucnost ve skutečnosti mnohem horší.

V kapitolách o ekonomii bude všem rakušákům chybět jakákoliv zmínka o rakouské škole a o tom, že Peter Schiff celou finanční krizi předpovídal. Mně tam hlavně chyběla zmínka o tom, že předpovídat recesi je podle mě pojmový nesmysl, protože taková předpověď by recesi znegovala. Dá se to tam snad vyčíst mezi řádky, ale nejsem si jist, zda to vůbec Nate Silver chtěl napsat. Ale na tohle všechno si stěžujte u Richarda Thalera, který kapitoly o ekonomii redigoval.

Nate Silver není české veřejnosti moc známý a spousta obsahu knihy je relevantní mnohem více pro Američany než pro Čechy, takže příliš neočekávám, že by někdy vyšel překlad. To ovšem nevadí, protože Silver v dobré tradici novinařiny nepíše složitě a všechno se to krásně čte. Ani vás nezahltí odbornými termíny a pokud už se nějaký termín vyskytne, vysvětlí ho. Nerozumím pokeru ani baseballu, ale s porozuměním jsem neměl vůbec žádný problém.

Na knize bylo odvedeno neuvěřitelné množství práce, autor vyzpovídal přes sto expertů z nejrůznějších oblastí života a všechno pečlivě ozdrojoval; zdroje čítají skoro 40 % obsahu e-knihy. Nechápu, kde na to vzal čas, když vezmeme v potaz všechny aktivity, kterým se věnuje.

Ale je to jedna z nejlepších knih, které jsem četl. Nemohl jsem se od ní odtrhnout. Knihu doporučuji i všem těm, jejichž výchozí hypotéza v Bayesově rovnici říká, že kniha o statistice může být zábavná pouze v 0,5 % případů. Já jsem to měl před četbou taky tak.

Nate Silver: The Signal and The Noise: Why So Many Predictions Fail — but Some Don’t

—

P.S. Velkou výtku u mě má kniha za to, že jako neurčitý podmět zásadně používá she. A to se bavíme o knize, která pojednává o vědcích, sportovcích, karbanících a politicích, tedy oblastech, kde se zrovna mnoho žen nevyskytuje. Absurdnější použití asi těžko pohledat. Co je tohle za módu, pro Kristovy drahý rány?