Politolog a novinář Pavel Pečínka působí od roku 2008 jako šéfredaktor v Brně vydávaných novin Romano hangos (Romský hlas). Současně rediguje názorovou stránku Brněnského deníku. V roce 2009 vydalo nakladatelství Doplněk (www.doplnek.cz) jeho knihu Romské strany a politici v Evropě, vycházející z disertační práce, kterou obhájil na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Práce o rozsahu 193 stran je rozčleněna do deseti kapitol, opírá se o relevantní literární prameny i víceletou orientaci autora k romské problematice. Základním průsečíkem celé práce, která předkládá bohaté informace o historii i současnosti politických snah a aktivit romských uskupení jak v Evropě, tak v České republice, jsou dvě otázky, které autor v úvodu pokládá a v průběhu textu se je pokouší zodpovědět a zdokumentovat fakty. A sice:

Je stávající romská reprezentace při současném postavení dané menšiny schopna vytvořit vlastní, relevantní politickou stranu? Je k vytvoření efektivní romské politické reprezentace nezbytná spolupráce s neromskými politickými stranami? Pečinkovy otázky, které formuluje jako hypotézy, uvádíme ve zhuštěné podobě a autor na ně v průběhu práce a v závěru odpovídá.

Pro značnou část romské populace představuje politika stále cosi odtažitého, většinový, potenciální volič případné romské strany žije dosud v kruhu zvyku, obyčeje, tradice, ve kterém politika zaujímá zcela periferní, málo známou oblast. Romská politická uskupení se ocitají na okraji zájmu také v důsledku kastovnictví, klanového chování i negativního dopadu korupčních afér. Perspektivní potenciál úspěchu pro romské politické snahy a cíle leží nejspíš jen v oblastech hustěji obydlených romským obyvatelstvem, může získat odezvu spíše jen lokální. Současná efektivní romská politika je dle Pečínky možná pouze v součinnosti a kooperaci s neromskými politickými stranami. Nejen u nás, ale v celé Evropě není pravděpodobné, že by se etablovala silná romská politická strana, uzavírá.

Předností práce jako celku je bohatý přehled událostí a faktů informujících o emancipačních romských snahách, jak u nás, tak v dalších evropských zemích. Historický popis pokusů o vznik a etablování společenských a politických romských uskupení je obrazem omylů, chyb, roztříštěnosti i protichůdnosti snah různých politických skupin i jednotlivců, na druhé straně dokumentem o sice velmi pozvolném, přece ale znatelném posunu sebeuvědomění části etnika, které jako celek má daleko větší část cesty teprve před sebou. Zajímavé jsou části knihy seznamující s protikladnými přístupy většinové společnosti k problematice začlenění menšiny, preferující, resp. přeceňující aspekt svébytnosti nebo naopak asimilace.

Kniha Pavla Pečínky je zajímavým a hodnotným příspěvkem do nerozsáhlého množství prací z daného okruhu. Její předností je, že může oslovit nejen úzký okruh odborníků. Je zajímavým zdrojem informací nejen pro sociology, politology a politiky, ale také pro novináře, absolventy i studenty humanitních oborů, pedagogy, a vlastně pro každého, kdo chce prohloubit vlastní vědění o největší menšině České republiky.

Autor působil jako psycholog a redaktor, nyní publicista „na volné noze“.