V létě roku 2016 vydalo nakladatelství Eminent knihu Benjamina Kurase Poslední naděje civilizace. Tato kniha navazuje na předchozí autorovu knihu Jak zabít civilizaci, jejíž druhé a aktualizované vydání vyšlo v tomtéž nakladatelství o rok dříve.

Myslím, že obě knihy by si měl přečíst každý, kdo přemýšlí o tom, co se v posledních letech v Evropě děje. Benjamin Kuras je nejen břitký komentátor, ale i vzdělaný člověk. Krizi současné západní civilizace zasazuje do širšího rámce – současná migrační vlna a teroristické útoky nejsou něčím, co přišlo bez nějakých příčin zčista jasna. Benjamin Kuras popisuje příčiny, své pohledy statisticky i jinak dokládá, ale nejen to – navrhuje řešení. Líčí, jak se s přílivem muslimů vyrovnává Velká Británie, v níž dlouho pobýval a kterou důvěrně zná, jak se s ní vyrovnává Francie, ale i to, jak islamisté za Obamovy administrativy pronikají do vládních struktur Spojených států. Snaží se zhodnotit roli současného Turecka. Kniha Poslední naděje civilizace je navýsost aktuální; přesto doporučuji čtenářům, aby si nejprve přečetli předchozí knihu, tj. Jak zabít civilizaci, protože současné pronikání islámu do Evropy lze těžko pochopit bez porozumění tomu, jak se islám v průběhu dějin vyvíjel.

Jak už sám název dává vytušit, jde o knihu alarmistickou. Podobně jako Benjamin Kuras i já se domnívám, že největší výdobytky západní civilizace jsou ohroženy – zejména svoboda slova, rovnost před zákonem a vláda zákona vůbec. Uplatňování zákona šaría některými britskými nebo německými soudy nebo neschopnost umírněných muslimů dovolat se práva proti jejich agresivním soukmenovcům, stejně jako vznik a stálé rozšiřování oblastí, kam se již policisté neodvažují vstoupit, jsou smutnou realitou svědčící o tom, že mnozí již kapitulovali.

My žijeme ve šťastné zemi. Nejenže zde nemáme žádné muslimské no-go zóny, ale stále je ještě možno mluvit otevřeně a nazývat věci pravými jmény. Domnívám se, že státy bývalého komunistického bloku budou islamizaci vzdorovat nejdéle. Nepochybně ale potřebujeme chápat, co se děje v západní Evropě, co se děje v Turecku, a co se děje v Rusku. Osobně bych byl rád, kdyby exodus židů z Francie, Belgie i jiných zemí směřoval nejen do Izraele, ale i do naší země. A byl bych rád, kdyby u nás našli útočiště i křesťané původně z Blízkého východu, kteří již léta žijí ve Švédsku a kteří se nyní stávají terčem útoků svých muslimských spoluobčanů. Využijme toho, že máme svobodu, poznávejme islám, a bedlivě sledujme dění v západní Evropě. Říká se, že chybami se člověk učí. Lépe je na tom pochopitelně ten, kdo se dokáže poučit z chyb druhých, než ten, kdo se musí učit z chyb vlastních. Někdy se stává, že chyby již nelze napravit.

Před několika dny prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, že by byla ráda, kdyby mohla vrátit čas. Nechtěla tím říci, že odvolává své pozvání syrských uprchlíků z loňského pozdního léta. Mluvila o tom, že již před rokem 2015 se Německo dostatečně nevěnovalo integraci cizinců, kteří do něj v několika předchozích letech přišli. Dnes přinesly noviny zprávu, že v Německu je na půl milionu migrantů, kterým nebyl udělen asyl, ale kteří nadále v Německu zůstávají, někteří dokonce léta. Tato skutečnost nevěstí nic dobrého. Měli bychom pomáhat – ale tak, abychom neztratili vládu nad vlastní zemí. Pokud západní civilizace skončí, bude to ztráta pro všechny – i pro muslimy.

Kniha má 213 stran a prodává se za 259 Kč.