Jako že nepůjdu, protože u nás na Praze 8 se nevolí. Tedy momentálně se nevolí. Do těchto komunálních a senátních voleb . Třeba na Praze 6 se volí a došla na to řeč u pracovního oběda s jistou šéfredaktorkou. Moudrou to dámou, s kterou se známe řadu let. I vyprávěla, jak šla někde, tuším na Kulaťáku, kolem stánků, co tam tentokrát neměli farmáři, ale politické strany. A moc se smála. To byla podle ní skvadra za všechny peníze. Filozofický blouznivec Bělohradský, který duševně připomíná Egona Bondyho (a jeho říkanku „Nikdo o mně neví, že jsem marxist levý...“), připomínajícího ovšem nikoli undergrouďáckého alkoholika, ale poživačného měkkýše. Dále eurosoudruha řídícího gymnasia Růžičku, následně Aleše Hušáka, který postavil halu O2. Kde se dodnes předvádí to, čím se chceme navenek pochlubit, a za to ho noviny vylíčily jako kombinaci Babinského a „milionáře, který ukradl Slunce“ (viz Jiří Wolker). Byla tam též tragická figura kdysi slavného Václava Harapese a nakonec Jiří Stárek, zvaný od dob Charty „Čuňas“.

„Vybral byste si, pane Vlku, někoho?“ tázala se dáma. „Nevybral,“ pravil jsem. „Možná toho Čuňase, jak se říká, že ́staré známosti ́ z disentu. Tedy, i když osobně jsme se asi nikdy nepotkali. Ale asi taky ne.“

Já mám totiž asi zaostalou představu, že v Senátu by měl být někdo, kdo je vážený, komu to myslí, není profláknutý a tak vůbec.

Takže volit nepůjdu, jako nepůjde ona slavná „mlčící většina“, v tomto případě spíš „pitomá většina“. Vybrat si místní radní je docela důležité, jinak dopadnete jako Praha, kde se od dob Pavla Béma nezahájila ani jedna pořádná stavba a dnes sedí na Magistrátě parta vedená dámou obecně zvanou Krnda a budoucnost Prahy je ovládán zelenou jakobínskou dvojicí Kolínská a mladý Stropnický. Které lze oba nazvat ideologicko-ekonomickými zločinci. No, máte to v rukou, milí voliči.

Napadlo mne, koho bych ale volil do Senátu, kdyby se u nás volilo a kdyby kandidoval za Prahu 8. Václava Klause. Mladšího. Ne proto, že bydlíme kousek od sebe, ani proto, že se se mnou vyfotil při křtu knihy „Pondělní komentáře aneb Pravda psaná s láskou“, o níž už jsme psali (viz). Autor nechal své psaní doprovodit krásnými kreslenými vtipy pana Kopla, které jsem sám jako bývalý pedagog ocenil.

Je to souhrn jeho komentářů z Novinek.cz a já se při čtení bavím i poučím. Sice jedna z osob blízkých V. K. mladšímu mi řekla, že není potřeba, abych svými texty přesvědčoval přesvědčené (nebyl to V. K. starší!), ale já si to nemyslím. Rád přečtu, když někdo uvažuje podobně jako já. A protože nikoli stejně, ale jen podobně, a také se poučím a bavím. Třeba nad tím, jak V. K. mladší tepe v roce 2014 do ministra školství Chládka netuše, že po něm nastoupí Marťanka Kateřina Valachová a to teprve vypukne sranda! Pardon, děti a studenti. Myslím to ironicky. Vypuklo šílenství.

Přiznám se, že si jednotlivé komentáře čtu postupně, a to tam, kde si muži rádi čtou. Kde, pokud jsou ženatí a mají děti, jsou na jediném relativně bezpečném a klidném místě. Na oné místnůstce si totiž, jak jsem byl informován, lidi čtou rádi moje sbírky anekdot. Zvané „Židovské anekdoty“ a „Hambaté anekdoty“. Já se neurážím, mne to těší. Tam se člověk může plně soustředit. Dokonce se k tomu přiznala i jedna dáma a to je co říct!

Plně například souhlasím, ač dnes už necyklista, s komentářem „Cyklistická a automobilová“. Plně bych se podepsal pod prohlášení: „Cyklistická jízda – blokující jednou ročně pražské centrum – je neuvěřitelně debilní exhibice šikanující normální lidi, akorát se skutečnými cyklisty nemá žádnou souvislost.“

Také je krásný komentář „V hospodě“ s podtitulem „Po pivu jsem dostal hlad, tak jsem si objednal alergen 9, ale měl jsem chuť i na alergen 7“. A je tam plno dalších.

Takže já mám jasno, koho bych volil, kdyby se u nás volilo. Ne proto, že nás spolu vyfotil Jirka Wagner, kdybych měl volit každého koho znám, to bych musel mít stovky volebních hlasů. Ale protože, jak ukazují jeho Komentáře, píše sympaticky, vtipně a má rozumné názory. A je to prostě chlap. A ne jako jistěže vzdělaný, ale jako leklá ryba mediálně výrazný dnešní předseda ODS. Lidi musí vidět někoho, kdo je prostě sympatický. A má něco v hlavě. S kým se mohou ztotožnit. Duševně, myslím.

Takže přeji autorovi, aby do dalších voleb nastoupil a aby se jeho knížka prodávala tak dobře jako moje anekdoty, které se stále a stále dotiskují a stále prodávají.

Ale jak řekl Václav Klaus mladší: „Aby se na tom dalo vydělat, museli by podle knížky natočil nejprve film a pak televizní seriál. Což nehrozí. Ani v jednom případě.“

Ale tu knížku Pondělních komentářů ocení myslím, doufám, jednou voliči.