28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KNIHA: Henleinův konec s ostřím na tepně

Život Konrada Henleina mě osobně nikdy příliš nezajímal, až ho nově, v jedenadvaceti kapitolách, zpracoval Emil Hruška

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. David 2.1.2022 18:44

Nebyl to ten cvičební regentschori, něco jako dnes Gazdík? Ale byl to turner cvičitel z Vratislavic nad Nisou, naopak kantor ze Suchej Lozi, je krapánek pitomec z Moravy, kde ani řeka neteče u UB, loz (křoví) mají, a pardon, pramení jím tam lithiová kyselka, která plodí blby, nejenom Gazdíky. Budu muset juknout na ručnici UB, zdali mi jí regenstschori Gazdík "nepreprcal", a neprochlastal na Tahiti Iti a Nui v inklusivních fondech výuky obecné vnitřní a vnější balistiky. Práva Barmských žen, jsou také výnosná, dokonce i barvy fialové. Holt to turner vzdal, místo ručníku v ringu, zvolil brejle v kanafasu. Qui modo?

Š. Hašek 2.1.2022 19:41

Jo.

J. Farda 2.1.2022 21:36

A kade ste sa preprcal Vy? :-)

Š. Hašek 2.1.2022 12:45

Neměli by Kolář s Hřibem postavit pomník Henleinovi? V Dejvicích?

Přispěl by Bělobrádek s Heidlerovou.

Rovněž postavit pomník K. H. Frankovi. Ten rovněž měl v tom knihkupectví v předním regále Palackého, Franze Josefa, Masaryka a Beneše. A křičel na Hitlera aby táhnul pryč! Vožírat se Himmlerem do Mnichova, že tady je slušná ČSR!

Zkráceno.

J. Farda 2.1.2022 21:32

Brouku! Zkráceno! :-P

P. Hák 2.1.2022 21:58

Nebojte, oni to zkusí. Až bude zas nějaké výročí, tj. 2025. Pokud teda ještě budou u vesla.

P. Hák 2.1.2022 9:48

Logicky - kdyby byl Henlein nevinen, jak se tu někteří patrně domnívají, neměl by k sebevraždě důvod, u soudu by vše vyšlo najevo. Navíc byl u hodných Američanů, ti by mu jistě neublížili.

Chování enleinovců je známo z přímých svědectví, bohužel pro některé ještě nevymmřela naše generace, která to od těch přímých svědků slyšela. Bude se muset počkat ještě pár let, než milému Konrádovi postaví pomník... a taky se to nemusí stihnout, protože budoucí Německý kalifát bude mít zájem o jiné věci. Ledaže by to ještě stihli demokraté z fialové vlády.

P. Hák 2.1.2022 9:48

omluva za překlepy

M. Dvořák 2.1.2022 8:34

... a budou tedy ty letošní sudetoněmecké slavnostní dny v ČR?

P. Diviš 2.1.2022 16:26

Nebudou, ale byla by to docela sranda, ten naprosto zbytečný povyk.

Ale ve volbách by to pomáhalo hysterickým komoušům i spďákům, tak bude lepší, když až někdy jindy.

J. Farda 2.1.2022 22:17

Nesmíte Zemanovi věřit každou lež ... :-)

P. Diviš 1.1.2022 20:58

"Cz-historici lžou, když tvrdí, že po mnohá léta se Sudetoněmci chtěli připojit se k Říši."

No, tak se k ní asi připojili nechtěně. :-P

Možná se mezi českými Němci vyskytovali tací, kteří nechtěli, ale ti chtějící byli, jak vývoj událostí ukázal, ve většině.

Nejsou to čeští historici (také ve většině, najdou se i různí pošuci), kdo lže. Ledaže by tím pan Krystlík mínil sebe.

Osobně považuji kolektivní vinu, danou příslušností k nějakému národu, straně, náboženství, ... , za lumpárnu. To ale nemění nic na tom, že se konkrétní lidé nějak provinili a ti měli být konkrétně potrestáni.

T. Krystlík 1.1.2022 22:20

Samozřejmě, že lžou. V roce 1919 se chtěli připojit k Rakousku, ale to se prohlásilo za součást Německa (Deutschösterreich). Wir wollen heim ins Reich zaznělo poprvé 15. 9. 1938, tedy dva týdny před mnichovskou konferencí. Kdo tedy lže, pane Diviši?

H. Rybnická 1.1.2022 22:23

Pane doktore omlouvám se, když jsem začala psát příspěvek ještě Váš nebyl zobrazen.

J. Urban 1.1.2022 22:48

No nevim. Runciman tu byl v srpnu 38 a sudetaci se k nemu modlili: Lieber Lord, mach uns frei von der Tschechoslowakei. Nebo je to jenom kec? Ale je fakt, ze na nasilne akce proti republice musel firer posilat svoje lidi z Rise, ty mu Henlein nedal.

T. Krystlík 1.1.2022 23:44

Heslo k Runcimanovi se zdá být málo doložené, otázkou je, zda Sudetoněmci, otázkou je, co vlastně tím osvobozením od ČSR (od tlaku státu) si představovali. To není nikde doloženo. Pravděpodobně chtěli autonomii.

P. Diviš 2.1.2022 0:16

Jsou různé politické taktiky. Třeba prozradit skutečný úmysl až tehdy, kdy je to bez rizika.

V roce 1919 se Němci ze severních Čech i Moravy chtěly stát součástí Rakouska, ale to nebylo reálné z mnoha důvodů.

Tak si později, koncem třicátých, vybrali mnohem reálnější spojení s Říší.

Když už se ptáte, tak nejspíš vy, s podporou pí Rybnické.

H. Rybnická 1.1.2022 22:21

Pane Divši když už přispíváte k diskuzím byste si měl ověřit alespoň základní fakta. Pokud si němečtí obyvatelé jak na severu Čech tak i na Jižní Moravě na podzim roku 1918 přáli nějaké pozůstání mimo Československo tak se jednalo o německojazyčné Rakousko. Dost pochopitelné ne? Dle základních lidských práv platí, že se mělo konat referendum, koneckonců se jednalo o tři miliony občanů.

P. Diviš 2.1.2022 0:21

Paní Rybnická, když už přispíváte k diskuzím byste si měla ověřit alespoň základní fakta. Diskuse není ani tak o dění po rozpadu R-U, jako o chování Němců v Československu koncem let třicátých. Pokud popíráte ovlivnění tehdejší Říší a náklonnost Němců k ní, popíráte i spoustu dobových záznamů i fotografií.

Zřejmě máte sympatie k Říším, Třetí i čtvrté, EU.

H. Rybnická 2.1.2022 11:59

Pane Diviši jedno souvisí s druhým. Německá menšina byla vystavena od vzniku Československa masivním asimilačním nátlakům v politické, sociální a hospodářské oblasti. Tisíce státních zaměstnanců ztratilo na základě jazykového zákona zaměstnání, do Sudet byli hromadně povolávání úředníci české národnosti, nezaměstnanost v Sudetách byla nejvyšší v celé zemi, školství preferovalo zřizování českých škol i pro hrstku dětí, v německojazyčných regionech kde normální třídu navštěvovalo 60 dětí atd. Pozemková reforma zabavila pozemky starousídlenců aby bylo na motivaci příchozích českých občanů z vnitrozemí, v době hospodářské krize byly státní zakázky i v Sudetách udělovány firmám z vnitrozemí - i když samozřejmě v Sudetách vhodné firmy existovaly. Docházelo k masivním zhroucením sudetských podniků. POkud se dělníci odvážili protestovat, bylo do nich československou policií stříleno. Akademicky vzdělaní absolventi vysokých škol v německých městech jako Brno odcházeli za prací do Reichu protože při hledání adekvátného zaměstnání byli upřednostnování absolventi českých vysokých škol.

Divíte se, že koneckonců upnuli tito občané CESKOSLOVENSKA (jejichž situace byla vládě lhostejná) svoj naděje někam jinam?

P. Diviš 2.1.2022 16:28

Takhle snad nelhali ani komouši ...

Něco z toho se občas dělo, rozhodně ale ne v masovém měřítku.

J. Farda 2.1.2022 21:38

Copa pan historik Krystlík, to je machr ... anebo, jak říkal pan Suchý, mrcha chlap? ;-)

T. Krystlík 1.1.2022 12:43

Hm, zajímavé. Kolikátý životopis Henleina a zcela nanic. Kdy konečně se přepíší dějiny a Henlein se v nich objeví coby stoupenec učení Ottmara Spanna, jako odpůrce velkoněmectví, německého NS, zastánce autonomie v rámci ČSR. Podle voleb 1935 mohl se stát prvním německým ministerským předsedou ČSR. Teprve okolnostmi donucen (vnitrostranický nacistický puč v SdP) se v listopadu 1937 obrátil k d-ministru zahraničí s prosbou o konzultace a deklaroval se lživě za národního socialistu. Kolem roku 1970 britští historici našli dokumenty, které potvrzovaly, že Henlein byl od roku 1936 velmi výkonný britský špion, který poskytoval Britům množství precizních informací o řád přesnějších, než získávali předtím. Po německých komunistech byl vůbec největším nepřítelem NSDAP Henlein, zejména Heydrich a SD ho nenáviděli a přidělili mu krycí jméno Kohen. Heydrich dokázal Henleinovi pozavírat a vyřadit z politiky většinu jeho spannovských spolupracovníků. Henleina odstranit nedokázal, Hitler v něm nalezl oblíbení. Navíc ho chránil i Canaris. Teprve za války Henlein rezignoval a jakoby ztratil vlastní vůli.

I. Fencl 1.1.2022 15:16

díky !

T. Krystlík 1.1.2022 17:46

Vážený pane Fencle, dopište mi, prosím, na tkrystlik@yahoo.de, mohli bychom si být navzájem prospěšní.

H. Rybnická 1.1.2022 16:28

Pane doktore, s panem Haškem bych neztrácela čas. Je to člověk který bral rozumy lopatou (tou největší) a proti jeho historickým znalostem jsou nejvýznamější světoví soudobí historikové jen žáčci první třídy základky. JInak Vám díky za další odborné vysvětlení.

Š. Hašek 1.1.2022 16:49

Paní Rybnická,

pokud nebudete se mnou ztrácet čas a budete jej věnovat historickým publikacím, originálům, uděláte jenom dobře.

A pozor na nepřesné citace pana Posselta a paní Kasl-Bienert-Peroutkové.

P. Diviš 1.1.2022 18:57

V těch Karlovarských požadavcích byly ovšem takové "špeky", že si nedovedu představit stát, který by je přijal.

Co je:

"Uznání nedotknutelnosti německého sídelního území."

" Vytvoření zákonných ochranných opatření pro ty státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené sídelní území svého národa." - zvláště to uzavřené sídelní území.

" Plná svoboda přiznání se k německému národu a německému světovému názoru."

T. Krystlík 1.1.2022 20:01

Jednoduché, pane Diviši!

1) autonomie

2) pro německy hovořící mimo souvislá německá sídelní území tam, kde jich je méně než 50 % a okres, město , oblast není jako obvykle v pohraničí

3) že ČSR je nebude chtít počešťovat a nebude jim zakazovat politické strany

Vše v rámci demokratického zřízení splnitelné.

P. Diviš 1.1.2022 20:48

Zajímavý název, tehdy slovo autonomie neznali? Mimo to, území byla více či méně smíšená a navíc, lze předpokládat, že by autonomie byla brána jako příprava odtržení. To je něco podobného jako s tou převážně Rusy obydlenou částí Ukrajiny: Ledacos by se dalo pochopit, kdyby nebyl v Rusku Putin a kolem těch "německých sídelních území" Hitler. Taky je otázka, co by znamenalo to UZAVŘENÁ sídelní území.

Chtít počešťovat a zakazovat politické strany? První je poněkud neurčité, druhé už vůbec nesmysl. Německé strany nebyly zakázány, toho je Sudetendeutsche Partei názorným dokladem.

Zdá se, že to demokratické zřízení panu Henleinovi dost vadilo.