Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Zdravý strom se kůrovcovi ubrání, napadány jsou stromy které to už mají spočítané. Problém je sucho, voda nestačí pro celý les, stromy potřebujeme proředit a roztáhnout od sebe. V TV o tom mluvil expert na kůrovce Jiří Hulcr.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/probiha-...

Slepice nebo vejce? Les nebo voda? Asi bych s panem Hulcrem trošku polemizoval. Cožpak v době středověkého optima, kdy bylo tepleji , nebyla Šumava zalesněná? A bylo by středozemí suché, kdyby lidi nevykáceli lesy? Sám říká, že je třeba se dívat na problém šířeji , ale nedělá to

pokud zdravý strom napadne opravdu hodně lýkožroutů, tak podlehne. Viz ŠNP. Kolik tam zbylo 40letých stromů? To byly všechny oslabené?

Smrky i kůrovec zde jsou podle zkamenělin pospolu zhruba 65miliony let. Za tu dobu se kůrovec ke smrku obvykle chová analogicky jak bílé krvinky k našemu organismu. Ty totiž také předně bují a následně urychleně odstranují to vyloženě nemocné. V přírodním prostředí tajgy ale kůrovec i na velkém polomu s kraje roku zvládne pro nižší průměrné teploty pravidelně jen jedno rojení v roce.

Přišel ale člověk, který si všiml, že smrk může vitálněji růst i jižněji a to pěkně rovně a s minimem lesnických zásahů. Ve své chtivosti nedomyšleně k věcem budoucím navíc pozměnil prostředí i co se týká míry monokulturnosti a stejnověkosti.

V našich podmínkách proto dnes v důsledku G.W. stihne kůrovec i 5x rojení za rok. Každé rojení přitom může až zestonásobit četnost.

To vše dohromady už pravidelně vede na kalamitní kůrovcový rozvoj který nezvládá ani chemie a technika dneška. Postačí jen oslabení porostů suchem .... a latentně přítomný brouček spustí ničivou lavinovou odezvu, která je analogicky nebezpečná jak cytokinová bouře v lidském organismu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Cytokinov%C3%A1_bou%...).

Hospodářský les není prales. Zkuste najít proč se zvolila metoda převedením na prales odlesněním a ne šetrnými lesnickými zásahy po desítky let, než se dosáhne stability a odolnosti? Tzn druhové a věkové složení.

Kritizuji "ekologickou" metodu, ne přítomnost NP.

Kterou lokalitu máte na mysli když píšete:

..."Zkuste najít proč se zvolila metoda převedením na prales odlesněním"...

NPŠ Ale stejně se chová aktivistické vedení v Krkonoších, kde mám další sídlo. Krkonoše jsou, zdá se, poněkud odolnější

Omyl! Krkonoše přišly o své smrkové porosty po kyselých deštích před koncem totality. Proto jsou tam dnešní porosty relativně mladé. Kůrovec běžně nenapadá stromy mladší jak cca 40let a to proto, že mají ještě tak tenkou kůru, že se pod ní nemůže množit. Při kalamitním šíření už ale ani tato zábrana nemusí být dostatečná.

Pamatuji kyselé deště a byl jsem při vápnění.

Jsem v Krkonoších každý víkend a některá místa jsou čerstvě totálně vyžraná.