Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pojem "Roste jako dříví v lese" nelze aplikovat na společnost. A naopak.

Perfektní článek. Ale zelení to nepochopí, zas tak tu ekologii neznají. Ale mohou se připoutat k těm mrtvým stromům nebo k nim budou připoutáni. Tak jak to kdysi dělali 🙂

I bludy se lidem občas jeví jako "perfektní" vize.

V mém okolí je už ale většina stromů pro antropogenní zásahy mrtvá! Přesto se k nim dál cítím jaksi připoután.

Na rozdíl od lesnicko-těžařské loby a spřízněných zaslepenců proto žel vnímám, že našim lesům zvoní hrana.

Bezzásahovost lze praktikovat jen v hodně velkém lese, který se časem optimalizuje sám. My tady máme většinou nepříliš velké stromové plantáže, o které je třeba se starat stejně jako o osetá pole.

Pokud je lesem porost stromů, které jsou v dominanci více dlouhověké než rychlost podnebních změn, nelze počítat s tím, že se stromový porost "optimalizuje" sám.

V takovém případě sice na jakousi "optimalizaci"/adaptační proměnu/ také dojde ale jejím projevem může být zásadní změna skladby až proměna na porost křovinatého či jen dokonce stepního charakteru.

Nejhorší není ta bezzásahovost, ale ta Zelená bolševická bezzásadovost!

Těch lesů je mi ovšem líto.

Bezzásahovost ve smrkové monokultuře může vymyslet jen hodně hloupý člověk. A podle toho to také dopadlo. Teď už není kde zasahovat, les na Šumavě zmizel. A místo něj ekologisti jásají nad plevelem a nálety.

A ještě je potřeba se zamyslet, proč se smrkové monokultury (ono to zas tak úplně mnokultury nebyly) vůbec vysazovaly. Šlo tady o to, že smrkové dřevo má takové vlastnosti, které jiné dřevo pocházející z jiných stromů, dovede jen těžko nahradit.

Příroda ještě před zhruba stoletím skutečně jaksi pracovala zadarmo a doposud se o to snaží. Výsledkem toho byly a ještě částečně jsou tzv. ekosystémové služby. Jejich hodnota však v důsledku antropogenních ZÁSAHŮ které stále více překračují bezpečné planetární meze už vlekle klesá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD...

Soudný s dostatkem nadhledu by se proto spíše ptal, kam vede ZÁSAHOVOST - oproti - BEZZÁSAHOVOSTI?

Navíc by porovnal i velikosti území hospodářských lesů oproti tzv. chráněnému území a další parametry. To ale autor neudělal - zato se pejorativně otírá o zelenou politiku. Proč?

Bezzásahovost by opravdu byla kýženou metodou samo-obnovy lesů ale zejména v případě relativně ustáleného klimatu, jak jak tomu bylo předprůmyslových cca 10tis let. Taková situace je dnes už nenávratnou minulostí. V poslední době klima. fenomén navíc graduje:

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/...

Autor příznačně neuvedl, jak by si sám "zásahovost" alespon představoval. Tolik to ale nevadí, protože reálné příklady tendrového hospodaření máme doposud před očima v podobě planin... tam kde bývaly hospodářské lesy.

https://www.vulhm.cz/prubeh-kurovcove-kalamity-v-r.../

ZÁSAHOVOST je tedy reálně to, jak se lesnictví ČR postavilo ke klimaticky navozené kůrovcové kalamitě průběžně obhospodařovaných lesů v celé republice, což je doposud tak obludná ostudnost, se kterou se jevy na několika procentech ploch jen legislativně chráněných území prakticky nedají srovnávat.

Sucho přitom aktuálně zas hrozí všem lesům: https://www.intersucho.cz/cs/

Nelži zase, prolhaný Zelený bolševiku, lžeš, jako když Rudé právo tiskne!