Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Správně Honzo, díky za neochvějnost a věrnost faktům v době, kdy místo znalostí rozhodují bohužel naivní emoce nadšenců.

Bezzásahovost se má rozšířit i na vydolovane hnědouhelné jámy v severních Čechách. Mohla tam být mohutná jezera, tedy rezervovary vody, která v Podkrušnohoří chybí. Ale to by bylo moc drahé, tak se vymyslela a zdůvodnila bezzasahovost

Takhle nějak přišli vědci z Brna na bezzásahovost. Všimli si, že vydolované území nejdříve osídlí pionýrské stromy a pak se postupně vytvoří půda pro ostatní. Bylo to levnější než nákladná rekultivace. Asi dobrý nápad

Jenže se to zvrtlo a začali prosazovat bezzásahovost i na hospodářské lesy...

Já myslím, že bezzásahovost je třeba rozšířit i na ostatní území, lesy to je málo. Třeba taková monokultura pšenice nebo kukuřice je špatně. Na většině území by se měla obnovit přirozená a druhově rozmanitá bezzásahová step.

bio zemědělci by sklízeli klásek po klásku v buřině, tak jako sluneční elektrárny paběrkují elektriku rozptýlenou po zemi

Výborný článek! Pohlédnout na les jako na tvůrce podpůrné služby, a hned to vyčíslit, tak to by mě nenapadlo.

U zelených extrémistů (hlavně z HD), mě vždy překvapuje jejich naprostá nepokora k přírodě, neposkvrněnost přírodovědným vzděláním, povýšenost nad mnoha generační zkušeností lesníků a nad lesnickou vědou vůbec. Ono už jim nestačí zlikvidované "plíce Evropy", Vysočina a další. Teď chtějí Křivokládsko.

Poslali mi z HD výzvu , ať podepíšu, že chci NP Kř . Napsal jsem jim, že po zkušenostech z NPŠ, si nejsem jistý jejich odborností a ať to zdůvodní. Je to politická organizace, takže už neodpověděli.

O stavu naší demokracie svědčí fakt, že přes systematický a racionálními argumenty podporovaný odpor místních samospráv vyhlášení NP Křivokátsko prošlo parlamentem.

Pouze 1,5%! Pouze 1,5% plochy ČR zaujímají všechny naše národní parky dohromady. Nebylo by lepší moudře hospodařit na těch 98,5% ostatních ploch a tu minimální část nechat přírodě? K tomu snad ty NP jsou a ne k tomu, aby byly "krásné" pro fotky na Instagram.

A není těch, byť "jen" 1,5% plochy lesa škoda? Lesníci a vědci přesně odhadli jak to s NPŠ dopadne. Takže proč dál ničit přírodu experimenty kavárenských "ekologů"?

Od 18teho stoleti, kdy byly v RU obnoveny lesy intenzivním pestováním predevsim smrkové monokultury, jsme pravidelne postihováni lesními kalamitami. Vysledkem je, ze jsme producenty levne drevní hmoty a kvalitni rezivo musime dovážet. Treba z Danska.

Lesní inzenyri jsou tak vychováni a kdyz uz se objeví nejaky ktery by rad situaci zmenil, je prevalcovan tezebnimi plany.

Je nacase nas pristup k lesnimu hospodarstvi zmenit. Evidentne to jde ale tezko. Lidé si les pletou s parkem a jak vypada normalni les netusi. Maji romanticke predstavy o lesnim adjutantovi s kukackou na rameni.

Bezzasahovost je pristup pouzitelny jen v malemrozsahu NP. Ale i mimo ne bychom se meli snazit o nejake prirode blizke hospodareni.

Souhlas, pardon, omylem jsem zmáčkl "-"

Dopadneme jako Středomoří - kde byly husté lesy, kteří pro stavbu lodí vykáceli staří Římané, půdu spláchla voda a odvál vítr a dnes na holé skále roste sem-tam nějaká pokřivená borovice - a to je všechno.

Šumava už teď připomíná vrcholky Beskyd - zničené exhalacemi z "Nové Huti Klementa Gottwalda" - a dalších.

v jednej záhradkárskej relácii povedal radca "elektrárne sme odsirili a dnes musíme striekat sirnymi prípravkami"

Jak hodnotí článek umělá inteligence?

"Článek lze označit za tendenční, protože jednoznačně favorizuje aktivní hospodaření a kritizuje bezzásahovost bez zohlednění jejích přínosů nebo širšího kontextu. Pokud jde o dezinformačnost, obsahuje prvky, které mohou být zavádějící – například zjednodušení příčin kůrovcových kalamit, ignorování přirozené sukcese a přehlížení vědeckých důkazů o přínosech bezzásahovosti. Ačkoli není jasné, zda je záměr článku úmyslně klamat, absence vyváženosti a nepřesnosti v argumentaci znamenají, že může čtenáře vést k mylným závěrům."

Já seru na to, co si o tom myslí umělá inteligence. Vy snad nemáte vlastní, abyste mohl vyjádřil svůj názor?

Šumava byla z naprosté většiny vysázenou smrkovou monokulturou, přirozené smrčiny byly jen nad 1000 m nadm.v. Původní les byl buk, jedle, smrk.... Největší výsadby byly po velké sněhové bouři myslím 1868, kdy tam padlo 5 milionů m3 dřeva, které ovšem hospodáři Schwarzenbergové vytěžili a prodali. Vyhlášení NP bylo něco jako když 1.Máje vysázím bramborové pole, 1 června před něj zatluču ceduli "NP, bezásahový!" a 1 září se divím, že to sežrala mandelinka. Když se ředitel NP prsí, že "Šumava se zelená" tak poněkud pomíjí to, že se zelená, ale mladými smrčky. Buk i jedle se moc rychle nešíří a také nemají z čeho. Takže tou bezzásahovostí jsme na Šumavě nasadili jen a jen další vlnu smrkové monokultury a ta až doroste jí opět sežere kůrovec.... a jedeme dál a dál, černým kočárem kol bílých skal. J.L. end

Na začátku bylo na Šumavě předsevzetí, že smrkovou monokulturu nahradí nově vysazené "původní" listnaté druhy. To skutečně začalo a proběhlo v měřítku, které má dnes naprosto zanedbatelný rozsah. Proč? zjevně nebylo dost peněz. Proč? Protože naivním bezzásahovcům se nelíbilo, že při pokračování klasického kácení přerostlých stromů na tom někdo vydělá! To by bylo peněz na nové sazenice, kdyby soudruzi neudělali chybu, že?

...na nové sazenice a jejich sázení, ona je to totiž práce, víte?