Požáry ve Španělsku, Francii a dalších státech jihozápadní Evropy mají ohromné rozměry. Vedra i u nás pak vzbuzují otázku, jak moc je současné počasí (ne)normální.

Nejprve se musíme pozastavit u zažité terminologie. V zásadě se jedná o dva termíny – tím prvním je klima a tím druhým počasí. Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou. Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě. Je dáno stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku.

Co se vlivu lidské aktivity na klima týče, jedná se samozřejmě zejména o tak zvané mikroklima. Zásadní je zejména v této souvislosti situace ve městech, tj. ve velkých zastavěných územích, která se například v době slunečního svitu velmi ohřejí a pak po západu Slunce se teplo uvolňuje a v důsledku toho jsou zde teploty vyšší než ve volné přírodě. Nejvíce se ovšem přičítá lidská aktivita na klima tomu, že se spalují fosilní paliva, roste množství kysličníku uhličitého v ovzduší a tím údajně dochází k růstu střední teploty na Zemi. Tato teorie je dnes široce přijímána jako nevyvratitelné faktum, což považuji osobně za velmi problematickou otázku. Nicméně, to není zásadním předmětem tohoto komentáře.

Při sledování zpráv o počasí, ať už na ČT či jinde, se setkáváme s termínem tak zvaného teplotního normálu. Dostáváme tak informaci, že se teplota jistý den pohybuje nad nebo pod dlouhodobým normálem. Poradíme se nejprve s literaturou a AI a budeme se ptát, co to tak zvaný „normál“ je. Normál je podle Slovníku cizích slov:

normál
Význam:
• standard, etalon
• průměr, průměrný, pravidelný stav

A co nám říká AI (chatgpt): Teplotní normál je dlouhodobý průměr teploty pro určité místo a období. Používá se jako referenční hodnota, se kterou meteorologové porovnávají aktuální počasí.

A právě takto je nutné ke zprávám o počasí přistupovat. Teplotní normál v případě zpráv o počasí je dle všeho dlouhodobý průměr teplot pro daný den, měsíc nebo rok. V žádném případě tak nelze zprávu o tom, že je teplota „nad normálem“ nebo „pod normálem“ chápat tak, že se jedná o „nenormálnost“. Platí tedy jednoduchá zásada. Počasí je každý den úplně „normální“, i když je teplota nad nebo pod normálem pro daný den. Pokud je tedy velké vedro, které aktuálně zažíváme, nejedná se tedy v žádném případě o „nenormalitu“ počasí ale o počasí, které není příliš časté nebo „běžné“. I v našich zeměpisných šířkách může vzniknout tornádo, což je opět stav extrémního větru, ale není to jev nenormální, naštěstí se u nás tento jev v takové intenzitě jako naposledy na jižní Moravě vyskytuje málokdy, není tedy běžný. Na rozdíl od USA, kde jsou tornáda naprosto „běžnou“ rutinou každý rok.

Na otázku Kolik tornád je ročně v USA AI uvádí toto:

Přibližně to vypadá takto:

• Průměr za rok: asi 1 250 tornád.
• Slabá tornáda (EF0–EF1): kolem 80 % všech případů.
• Silná tornáda (EF2–EF3): asi 18 %.
• Velmi silná až ničivá (EF4–EF5): přibližně 2 %.

Nejvíce tornád se vyskytuje v oblasti přezdívané Tornado Alley, která zahrnuje především státy:

• Texas,
• Oklahoma,
• Kansas,
• Nebraska,
• Jižní Dakota.

Počet tornád v USA navíc přesahuje počet všech tornách ve zbytku světa.

Závěr: Mimořádná vedra či mimořádné mrazy v jistém prostoru – státu – tak nelze v žádném případě interpretovat jako „nenormální“ jevy počasí. Jsou to jevy méně časté, či málo běžné, ale v žádném případě to nejsou jevy ,které bychom měli označovat jako nenormální.