Znáte to - motýl v Amazonii mávne křídly a řetězec událostí pak vede k tornádu nad Tichomořím. Efekt motýlích křídel se tomu říká. Mezi námi: vy tomu věříte? Já ne.

Zkusil jsem si takový řetězec příčin a následků vytvořit. Tak tedy motýl. Mávne křídly. A jak dál? Motýlí křídla by mohla zvířit obláček výtrusů cizopasné houby, které by jinak neškodně klesly k zemi, ale teď se dostaly do lokálního proudění a to je odneslo ke skupince dřevin, kam by jinak tenhle parazit nikdy nedosáhnul. Dřeviny se infikovaly parazitickou houbou a uschly. Stačil jeden blesk a dřeviny vzplály. Prohřál se vzduch nad tímto místem, stoupl vzhůru, vyvolal vítr, který... už se mi tahle nit trhá. Určitě ještě nedospějeme k tak velké změně proudění, abychom dostali očekávané tornádo. Třeba ten větřík, u kterého jsme skončili, s sebou strhnul nějaký alergen, který vdechnul pilot práškovacího letadla, načež onen pilot kýchnul a havaroval a pesticid posypal stovky hektarů pralesa. To už vypadá nadějněji. Prales zmizel, změnily se klimatické poměry na větším území, s nimi proudění...ano, tohle už by po iks dalších událostech mohlo k tornádu vést. Každý jednotlivý děj bude nevyhnutelně pocházet z toho předchozího a nutně povede k onomu následujícímu. Jednotlivé kroky lze spočítat.

Efekt motýlích křídel mnozí lidé zbožňují. Konečně mohou říci: „Ten za to může!“ nebo „Tohle to způsobilo“. Ale kdepak!

Tak vy tvrdíte, že příčinou tornáda byla motýlí křídla? A co bylo příčinou toho, že se na onom konkrétním místě ten správný motýl vzal? Vylíhnul se z kukly, ve které ho nezahubil parazit. Toho parazita totiž včas sezobnul pták. Takže pták sezobnuvší parazita je příčinou dotyčného tornáda, a ne až ten motýl. Kde se tam vzal? A tak dále.

Říkáte tornádo. No dobrá. Ale ono tornádo vyvolalo vlnu solidarity, dobrovolníci z celého světa se sjeli na pomoc a on a ona pod tíhou situace podlehli pudu a zplodili syna. Z toho syna vyroste terorista, který zabije francouzského prezidenta. Co bylo příčinou atentátu? Tornádo? Motýlí křídla? Hladový pták?

Prostě a jednoduše: každý si dovede vymyslet řetězec příčin vedoucí k události, která jej emocionálně nějak zasáhla. Jiný člověk bude příčinnost vidět jinak. Pokud bychom se měli dobrat k neoddiskutovatelné příčině jakékoli události, od nevyvezených popelnic po potrat toužebně očekávaného dítěte, najdeme jednu jedinou příčinu: velký třesk. Tak opatrně s vynášením soudů typu: „ten za to může, to je přece jasné“. Ve skutečnosti jen někde mávnul motýl křídly a na konci řetězce bylo vaše vynesení onoho soudu. To je přece jasné, ne?

Z autorova blogu Paleta názorů a ptákovin