Předseda Ústavního soudu Rychetský se patrně dopustil diskriminace

Se ruší… Se zakazuje… Hesla posledních dní a úvodní slova každé právní normy nouzového stavu. Politické a společenské komentáře se věnují tomuto fenoménu dostatečně. Pro nás právníky je spíše zajímavé, že nouzový stav nějakým záhadným způsobem ruší i právní předpisy, které měly původně na mysli blaho lidstva (nebo alespoň toho v České republice).

Na jaře se třeba zjistilo, že nouzový stav zrušil zákazy prodeje o svátečních dnech. Teď jsem na dotaz novinářky zjistil, že nouzový stav zrušil zákaz plateb v hotovosti. Přiznám bez mučení, že jsem to nevěděl, na otázku, jak to je legislativně, neznám odpověď a pátrat po tom nebudu. Zajímavý byl ale obsah dotazu. Zda zrušený zákaz hotovostních plateb neztíží práci orgánům činným v trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení to je policie, jen tak na okraj. Položil jsem kontra otázku: Co to je za policisty, kteří v době, kdy obchody váznou, opravdu nevidí důkaz v zázračné platbě několika desítek milionů na dřevo, když už i banky mají skoro zavřeno? Závěr je tedy zřejmý, zrušením nějakého zákazu se ukazuje, že sloužil jen hlídačům dobra a nikoliv občanům a jejich potřebám.

U Městského soudu v Praze je jeden senát správního úseku, který se dost často zabývá právnickými profesemi. Jeho rozhodnutí jsou zajímavá a nepodléhají vášním rozlícených stran. Jeho nedávné rozhodnutí o výtce paní ministryně Benešové soudkyni Okresního soudu v Chomutově Kateřině Vltavské za kauzu Postoloprty je správné.

Prostě jest pravda následující: „Pokud by ministr spravedlnosti mohl sám kontrolovat, jestli soudci v konkrétních případech rozhodují v souladu se zákonem, došlo by tím k obcházení systému opravných prostředků i smyslu kárného řízení před nezávislým kárným senátem, což by způsobilo nepřípustné vychýlení z rovnováhy mezi mocí výkonnou a mocí soudní.“

Cynicky lze poznamenat i toto: Pokud by celá skvadra na státním zastupitelství i u soudu dělala v kauze Postoloprty svou práci pořádně, nebyla by promrhána spousta energie, peněz a mařeny životy lidí, co chtěli ve svém městě spravovat dobře věci obecné. Stále očekávám sebereflexi všech, alespoň „promiňte“ nebo cokoliv. Dnes zůstáváme jen u náhrady poškozeným státem a zarytého mlčení. Nevím, jaké mají etické kodexy, ale není v nich asi nic o omluvě a pokoře…

Nesmíme skončit temně. Proto se ptám: Chybí vám ženy? Tak mně někdy ano, ale manželka se to nesmí dozvědět. Ženy asi chybí, zdá se, všude. Sice jich je u soudů opticky většina, ale směrem do Brna se jich nedostává. Pan předseda Ústavního soudu Rychetský si nedokáže představit, že by po případném odchodu Kateřiny Šimáčkové na její místo nepřišla žena! Tak a já se těšil, že mě kandidatura na ústavního soudce nemine. Jenže nejsem žena (a upřímně takové funkce ani hoden).

Myslím si sice co pan předseda, ale nedovolil bych si diskriminovat muže takto veřejně. Pokud si tedy hrajeme na předstíranou rovnost. Pokud přijmeme, že jsou pohlaví odlišná, a budeme s tím pracovat, pak to beru. Ale v boji divoké rovnosti za každou cenu musím říct: Je to diskriminace! Neměl by pan předseda odstoupit?

Info.cz, 3.11.2020

Autor e advokátem, členem prezidia Unie obhájců a partnerem kanceláře Moreno Vlk & Asociados.