Causa mladoboleslavského soudce Nagyho vyvolala oprávněně spoustu emocí. Přestože ministr spravedlnosti Pospíšil ujišťuje veřejnost, že se jedná o případ ojedinělý, a při střízlivém zhodnocení situace skutečně nelze každého soudce podezřívat z potenciálu k obdobnému jednání, není diskuse o tom, že pověst vymahatelnosti práva v naší zemi opět silně utrpěla.

Vymahatelnost práva je veřejný statek neocenitelné hodnoty. Podepisuje se způsobem nikoli nepodstatným i na růstu ekonomiky. Jeho deficit přímo ovlivňuje podnikatelské prostředí.

Na obtížné vymahatelnosti práva lze postavit i velmi dobrý byznys a zdá se, že se v této oblasti poslední dobou roztrhnul pytel. Vezměme si například firmu, která uvede v omyl nějakých 1500 jiných podnikatelských subjektů - převážně drobných živnostníků - a zaváže je prostřednictvím sofistikovaně ukrytých odkazů ve smlouvě k vysokým a dlouhodobým platbám, se kterými by tito živnostníci nikdy vědomě nesouhlasili. Navíc neplnění těchto podvodně vzniklých "závazků" sankcionuje vysokými smluvními pokutami, které nezřídka převyšují i platby samotné, a navíc vyhrožuje rozhodčím řízením, které samozřejmě vyhraje, neboť rozhodce určuje podle smlouvy jejich dobrý kamarád a VIP zákazník. Hrozí tak reálně exekuce, neboť proti rozhodčímu nálezu neexistuje opravný prostředek. Jedná se například o tzv. "Katalogové podvody"

Samozřejmě, že obrana existuje - obrátit se na soud a dosáhnout zrušení smlouvy. Důkazů je dostatek a stejně poškozených se cítí 100% ostatních "klientů" této povedené firmy. Zdá se tedy, že spravedlnosti lze učiniti zadost.

V tomto okamžiku vstupuje do hry obtížná vymahatelnost práva, a tedy i pověst soudů, kterou například i případ soudce Nagyho téměř zašlapal do země. Povedená firma přijde ke svým obětem s nabídkou:

Říkají: "Možná to nakonec vyhrajete, ale bude vás to stát spoustu času, námahy a peněz, tak nám raději místo těch 130 tisíc, které po vás chceme, dejte třeba šest tisíc a spláchneme to." Tím pádem mají v podmínkách omezené vymahatelnosti práva zisk zajištěn. Spočítejte si sami - například 1500 x 6000 = 9 milionů.

V okamžiku, kdy by se do podobné situace dostal některý z průmyslových gigantů, jako je například ČEZ nebo Škoda Auto, se zlou by se podvodníci potázali, ačkoli i případ takového ČEPRa, který na poslední chvíli zabránil ztrátě za miliardy, naznačuje, že ani zde nemusí být odolnost neomezená.

Objektem zájmu takovýchto "takypodnikatelů" jsou však výhradně malé firmy a živnostníci, neboť z hlediska právního postavení na trhu jsou na tom stejně jako výše uvedený ČEZ nebo ČEPRO, a tudíž jejich mimosoudní ochrana je téměř nulová. Přitom z hlediska reálných možností soudní a vůbec právní obrany jsou na tom stejně, jako kterýkoli spotřebitel, který je však na rozdíl od něj chráněn poměrně dobře.

Na závěr tedy nechť zazní otázka: Kde je, milá vládo, ta slibovaná podpora malému a střednímu podnikání? Proč u nás není implementována do působnosti příslušných úřadů (např. ČOI nebo krajských živnostenských úřadů) i klamavá reklama a nekalé obchodní praktiky vůči podnikatelům a tito jsou odkázáni pouze na léta trvající soukromoprávní obranu, která leckdy přesahuje jejich individuální možnosti - navíc v podmínkách omezené vymahatelnosti práva?

Video zde, více informací zde, zde a zde.

Občanské sdružení Společná obrana