16.5.2021 | Svátek má Přemysl


JUSTICE: Soudce na mučidlech

7.11.2008

Každý, kdo se delší dobu pohybuje v prostředí trestního řízení, ví, že pro obžalovaného je projednávání jeho věci vždy zdrojem napětí, a to i v případě, že si je jist svou nevinou. Tlak na psychiku trvá i v mezidobích mezi úkony a obvykle jej postižení snášejí tím hůře, čím jsou kultivovanější.

Domnívám se, že o tom ví své i místopředseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera, který stane 21.listopadu 2008 před Kárným soudem v Olomouci, aby čelil kárné žalobě své nadřízené, předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové, kterou na něj podala na podnět ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Pravda, nehrozí mu vězení, dokonce ani veřejně prospěšné práce. Nejhorším trestem, který by ho mohl postihnout, je zbavení úřadu soudce.

Vzhledem k tomu, že proti rozsudku kárného soudu lze uplatnit všechny řádné i mimořádné prostředky a Pavel Kučera se blíží věkové hranici pro odchod do důchodu, patrně by zůstal soudcem a místopředsedou soudu až do přirozeného ukončení svého působení v úřadě. Ale daleko hůře se ho dotýká možná ztráta společenského postavení a pošpinění dosud neposkvrněného jména. Pavel Kučera je prakticky nejvýše postaveným trestním soudcem v České republice. Ve svém oboru je uznávanou autoritou.

Místopředsedou Nejvyššího soudu ČR je od jeho vzniku a v dobrém vycházel se všemi třemi předsedy, kteří se zde dosud vystřídali. Do nemilosti upadl až u Ivy Brožové, když se v její vzpouře proti prezidentovi republiky a ministrovi spravedlnosti postavil proti ní.

Počátek jeho soužení je v mediální štvanici, zahájené koncem r. 2007 zejména Mf Dnes a vystupňované do absurdních rozměrů tříkrálovým vydáním Otázek Václava Moravce a zvláště bulvární reportáží reportéra ČT Pavla Bárty ze 7. ledna 2008 o domnělých utajovaných schůzkách „justiční mafie“, na kterých se měl připravovat záchranný zásah nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké & spol. ve prospěch Jiřího Čunka.

Vyvrcholením štvanice pak byl mediální ohlas na řízení na ochranu osobnosti u Krajského soudu v Praze proti Marii Benešové, bývalé nejvyšší státní zástupkyni. Žalovalo ji pět státních zástupců včetně Renaty Vesecké, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec a také Pavel Kučera. Soudce Vojtěch Cepl vpustil do soudní síně televizní štáby, takže řízení mohla nejširší veřejnost sledovat téměř v přímém přenosu. Je zvláštní, že v průběhu celé kampaně se média snažila vyvolat představu, že Pavel Kučera byl hlavním ďáblem-našeptávačem, který se nejvíce zasloužil o zmanipulování Čunkova trestního stíhání.

Z dokazování před soudem ale vyplynulo, že setkání nebyla utajená, měla převážně společenský charakter a není příčinná ani časová souvislost mezi inkriminovaným setkáváním „justičních mafiánů“ a odebráním Čunkovy kauzy přerovským orgánům a jejím následným předáním do rukou Arifa Salichova do Jihlavy. Zavinění Pavla Kučery se scvrklo na skutečnost, že využil dobrých osobních vztahů s ostravskou krajskou zástupkyní Zlatuší Andělovou k představení Pavla Němce.

Nemohu se zbavit dojmu, že smyslem snažení některých spolutvůrců obrazu Pavla Kučery jako ďábla-našeptávače bylo odpoutání pozornosti od skutečných pachatelů zákroku ve prospěch Jiřího Čunka, jenž jako laik považuji za protiprávní. Je to zvláštní: jejich jednání posvětil ministr spravedlnosti, jenž se těší důvěře předsedy vlády. Premiér mimo to přímo vyjádřil podporu nejvyšší státní zástupkyni a projevil naději, že očistí soustavu státních zastupitelství od bývalých prokurátorů protiprávního režimu, aniž by mu vadilo, že k nim sama patří. Zákrok tedy byl v pořádku, ale místopředseda Nejvyššího soudu ČR má být potrestán za účast na něm.

Po vynesení Ceplova rozsudku z 5.6.2008 se média ještě nějaký čas k věci vracela, ale postupně zájem ochabl. Tuším ale, že Kučerův proces bude vítanou příležitostí pro nové ohřívání staré polévky, které bude otravovat společenské ovzduší před prosincovým kongresem ODS.

Ve stínu výše zmiňovaného dění se začal v tichosti odvíjet proces, který má nyní vyústit v jednání Kárného soudu v Olomouci. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dostal písemnou stížnost na Pavla Kučeru kvůli jeho účasti na „spikleneckých schůzkách“ a domnělému zasahování do kauzy Jiřího Čunka.

Ministr má vlastní kárnou pravomoc vůči všem soudcům a státním zástupcům a ve svém úřadě má odbory generální inspekce a dohledu, které by měly být způsobilé prověřit opodstatněnost stížnosti. Přesto ji postoupil k prověření a případnému přijetí dalších opatření předsedkyni Nejvyššího soudu ČR Ivě Brožové, o které mohl předpokládat, že má s Pavlem Kučerou nevyřízené účty kvůli jeho podpoře prezidentova zákroku proti ní.

Přibližně ve stejné době proběhlo shromáždění čelných představitelů justice a státních zastupitelství, na nichž každá žena ve vedoucím postavení dostala od pana ministra kytičku. Jen na Ivu Brožovou se nedostalo. Je pro ni příznačné, že ve chvíli, kdy dostala příležitost pokořit neloajálního podřízeného, zapomněla na urážku, velkoryse přehlédla, že přijetím ministrova úkolu posluhuje moci výkonné, nad kterou se ze zásady cítí povznesena, a 19. února 2008 na něj podala kárnou žalobu.

Zahájila tak „kárné řízení století“. Dosud nikdy se nestalo, že by předseda nejvyššího soudu podal kárnou žalobu na svého místopředsedu. Pavel Kučera je nejvyšším justičním funkcionářem, jenž se dostal před kárný senát. Myslím dokonce, že česká justice tímto procesem získala nedobrý evropský primát.

Řízení od začátku provázejí události, které se v případě jiných soudců běžně nevyskytují. Krátce po zahájení řízení navrhl ministr spravedlnosti Nejvyššímu soudu ČR, aby kárnou věc Pavla Kučery odebral Kárnému soudu v Olomouci a přikázal ji do Prahy. Reagoval tím na napjatou atmosféru v řadách státních zástupců a částečně i soudců v oblasti působnosti olomouckého kárného soudu, rozhněvaných kvůli předání věci Jiřího Čunka do Jihlavy. Měl patrně obavu, že by tato nálada bránila soudcům kárného senátu zachovat při projednávání kárné žaloby nestrannost.

S návrhem neuspěl, mimo jiné též proto, že pro odvolací řízení je v každém případě příslušný Nejvyšší soud ČR, ať již prvostupňové řízení proběhne kdekoli. Daleko podivnější je, že Pavel Kučera byl po několika měsících od podání kárné žaloby připraven o svého zákonného soudce, a to tak, že původně určený předseda kárného senátu se téměř po půlroce od přijetí žaloby prohlásil za podjatého a předseda Vrchního soudu v Olomouci ho hned následující den vyloučil z řízení. Je možné, že v tomto případě došlo k porušení zákona a soudcovské etiky, protože soudce se musí prohlásit za podjatého ihned, jakmile se o důvodech podjatosti doví. Původní předseda senátu se za podjatého neprohlásil ani v době, kdy se projednával ministrův návrh na předání věci k Vrchnímu soudu v Praze a všechny okolnosti, kvůli nimž se prohlásil za podjatého, znal již od začátku. Aby toho bylo více, obžalovaný se o změně předsedy senátu dověděl s dvouměsíčním zpožděním až z vyrozumění o konání ústního jednání a teprve pak bylo jeho právnímu zástupci vydáno rozhodnutí předsedy soudu.

Zmíněné okolnosti navozují znepokojivou otázku, co vlastně se v Olomouci připravuje: bude to spravedlivý proces nebo justiční poprava, ke které by se původní předseda senátu asi nepropůjčil? A nebylo by za těchto podezřelých okolností vhodné přece jen kárné řízení proti Pavlovi Kučerovi přesunout do Prahy, kde se soudcovská a státnězástupcovská komunita kvůli pomoci Renaty Vesecké & spol. Jiřímu Čunkovi tolik nerozčiluje?



Zadeček bez opruzenin? Otestujte s námi ochranný krém s měsíčkem
Zadeček bez opruzenin? Otestujte s námi ochranný krém s měsíčkem

Hledáme 15 maminek, které s námi otestují BIO Ochranný krém s měsíčkem na opruzeniny od francouzské značky TIDOO.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.