Zahájit kárné řízení s olomouckými státními zástupci navrhuje poslanec za ODS Marek Benda. Reaguje tím na skutečnost, že v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství byli osvobozeni všichni aktéři této kauzy včetně Jany Nečasové, dříve Nagyové.

Pokud by bezdůvodně obžalovali jakéhokoli člověka a potvrdil by to pravomocný verdikt soudu, měli by se z této kriminalizace zodpovídat.

Problém je v tom, že v případě údajného zneužití Vojenského zpravodajství není spor zdaleka u konce. Odvolací soud už jednou osvobozující verdikt zrušil, protože soudkyně podle něj nevyhodnotila správně důkazy. Kauza je tudíž z pohledu žen a mužů v taláru nejednoznačná.

Rovněž není známo, že by státní zástupci závažným způsobem porušili nějaké zákony či předpisy, proto k zahájení kárného řízení neexistuje racionální důvod. Kritika na aktivitu státních zástupců nesměřuje pouze z úst Marka Bendy.

Ve veřejném prostoru se šíří i varování před tím, že budují čtvrtou moc ve státě. Přitom státní zastupitelství je i nadále součástí moci výkonné. Jeho nejvyšší šéf může být na návrh ministra spravedlnosti vládou poměrně jednoduše odvolán. Nejde tudíž o nějakou inkviziční jednotku, která se vymkla kontrole a může si dělat, co ji napadne.

Přesto státní zástupci přispívají k rozjitřené atmosféře provázející vyšetřování a případně i soudní líčení v kauzách spojených se zákrokem na Úřadu vlády před třemi lety. Tehdy poněkud spektakulární zásah vyvolal dojem, že se jim podařilo rozbít organizovanou skupinu, která měla své lidi v politice, státní správě, justici či policii.

Jejich prostřednictvím měli zasahovat do chodu země a odsávat z veřejných rozpočtů peníze. Vypadalo to, že v horizontu několika týdnů budou padat konkrétní obvinění, v řádu měsíců se tito lidé objeví před soudy a po pravomocných verdiktech zamíří do vězení.

Tato očekávání se nenaplnila. Možná také kvůli tomu, že zmapovat vazby mezi zákulisními hráči, politiky a státními úředníky ještě neznamená shromáždit dostatek důkazů potřebných pro pravomocný odsuzující verdikt. Státní zástupci si mohli počínat obezřetněji.

Také proto, že se jejich práce dotýkala a dotýká nejvyšších pater politiky. Neznamená to, že v odůvodněných případech by se jim měli vyhýbat. Měli by však zvažovat, zda mají v rukou nezpochybnitelné důkazy či pouhé indicie, že došlo ke spáchání trestných činů.

Někdy si v touze uplatnit spravedlnost počínají jako pověstní sloni v porcelánu, kteří se ženou bezhlavě dopředu a rozbíjejí tím svoje vlastní dílo.