Právní publicista Jan Januš v článku „Pozor na výlety za fotbalem! Soudci dostanou ještě v červnu nový etický kodex“ publikovaném na serveru Info (zde), přináší informaci, že by do konce června měl být všem soudcům rozeslán nový etický kodex a že se očekává, že jej tuzemská justice do konce roku komplexně příjme. V této souvislosti pak cituje nového předsedu Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který pro Info.cz k etickému kodexu uvedl: „V řádu dnů jej budu mít ve finální verzi, abych jej mohl rozeslat všem předsedům soudů, aby ti je poskytli svým soudcům a soudcovským radám, ti je projednali a přijali za své. Etický kodex takto rozešlu do konce června, jeden výtisk chci dát rovněž paní ministryni spravedlnosti.“

Při čtení tohoto článku tak leckterého (nejen) soudce napadá základní otázka: „Neměl by být komisí zpracovaný koncept kodexu nejprve soudci připomínkován?“ Samozřejmě, že měl. Já bych třeba kromě jiného v takto předloženém kodexu chtěl vědět, jak budou nastaveny mechanismy při participaci soudců v různých spolcích ve vztahu k výkonu jejich soudcovské funkce. Abych mohl případně koncept kodexu připomínkovat např. s ohledem na velmi problémové souvislosti, které jsem zaznamenal s přípravou a realizací Metodiky k odškodňování nemajetkových újem na zdraví (viz), kdy někteří soudci na této metodice pracovali, pak podle ní (a nepředpokládám, že bezúplatně) školili či dokonce se měli podílet (a opět nepředpokládám, že bezúplatně) na vzdělávání soudních znalců v nadstavbovém kursu v odvětví odškodňování nemateriálních újem na zdraví a kromě toho ještě byli připraveni tuto metodiku aplikovat při své rozhodovací činnosti.

Rád bych se také seznámil s pojetím konceptu etického kodexu soudců ve vztahu k činnosti soudce, který např. v rámci své spolkové činnosti kritizuje určité státní instituce, spolupodepisuje se pod různé petice a jakási politická vyjádření a je pak dokonce schopen v určité segmentu této své zájmové činnosti soudit.

Mám prostě hodně otázek, na něž bych rád hledal odpovědi v připravovaném etickém kodexu soudců. A pokud na ně nejsou v kodexu odpovědi, rád bych v tomto směru koncept kodexu připomínkoval. Z tohoto důvodu je proto chybné předkládat soudcům hotový kodex k „přijetí“. Naopak, z povahy (logiky) věci by měla být jeho finální verze, na níž se předmětná komise shodla, rozeslána soudcům k připomínkování.

V dnešních poměrech otevřené a transparentní demokratické právní společnosti pak nenalézám žádné opodstatnění, aby takový koncept kodexu byl do zveřejnění jeho finální verze před veřejností utajován. Přece k tomu není žádný důvod, když navíc i z odborné právnické či laické veřejnosti mohou vzejít zajímavé podněty, které by nový etický kodex soudců mohl ve své konečné podobě reflektovat.