V době, kdy celým světem vládne jen politikaření, pokrytectví, přetvářka, falešné úskoky a kličky, je opravdovým osvěžením, můžete-li si dopřát ten přepych, a zachytit rozhovor se zcela obyčejným člověkem - obyčejným v tom nejlepším slova smyslu.

Navštívil jsem řidiče pražské tramvaje č.24 pana Karla Soukupa - a zde je stručný přepis našeho spontánního a upřímného interview…

Mode : Jak jste strávil dnešní den, pane Soukupe? Měl jste dlouhou službu?

Soukup : Nezlobte se, k tomu bych se nerad vyjadřoval. Opravdu nechci vyzdvihovat či naopak upozaďovat tu či onu službu. A pokud jde o počet odježděných hodin, cestující se mohou kdykoliv informovat na našich oficiálních webových stránkách. Já skutečně nemám co skrývat a jsem zcela, opakuji a ještě jednou zdůrazňuji - zcela transparentní.

Mode : Linka 24 bývá mezi pražskými řidiči považována za prestižní. Jak se Vám podařilo dosáhnout této nesporně významné mety?

Soukup : Jistě, ale toho úspěchu jsem samozřejmě nedosáhl sám. Mnozí kolegové mě v kritických situacích opakovaně podpořili a za to jim patří můj velký dík.

Mode : Je pěkné slyšet, že na rozdíl od politiků tramvajoví řidiči táhnou za jeden provaz, že...?

Soukup : Víte, já se zcela principiálně vyhýbám jakémukoliv lacinému zobecňování, ať už se jedná o to či ono, případně o to i ono dohromady.

Můj názor je každopádně komplementární v kontextu kohezního fundamentu komplexní integrity. Lapidárně vyjádřeno, je-li zde, byť i ta nejmarginálnější insuficience, ani ji nelze, a to prosím zdůrazňuji, jen mechanicky uchopit a explicitně ji vydávat za paradigma setrvalé dichotomie a étosu doby... Nicméně se obávám, že jsem teď celou věc až příliš zjednodušil.

To je bohužel daň, kterou platíme za přetrvávající stupiditu našeho národa.

Mode : Pane Soukupe, měli jsme možnost hovořit s Vaši manželkou, jež nám prozradila, že byste se v budoucnu rád ucházel o řízení tramvaje číslo 26. Můžete to potvrdit?

Soukup : To je obávám se poněkud složitější problém, který má viděno prizmatem selektivní sublimace více nerovnoměrně rozložených rovin.

Ale předně bych zde rád naprosto jasně uvedl, že manželka jednala zjevně pod silným psychickým tlakem. Osobně její vyjádření sice nepovažuji za právě nejšťastnější, ale přesto má moji plnou důvěru.

Mode : Chcete říct, že špinavé prádlo se má prát doma – rozumím tomu správně?

Soukup : To jste řekl Vy ! Zkrátka jde o výsostně interní záležitost, kterou nechci dále komentovat.

Mode : Můžete alespoň říci, zda jste o tom s manželkou hovořili?

Soukup : Ano, mohu potvrdit, že takové jednání mezi námi skutečně proběhlo, a naše vztahy zůstávají i nadále nadstandardní.

Mode : Pane Soukupe, co byste závěrem vzkázal našim čtenářům?

Soukup : Především, aby si dobře rozmysleli, do které tramvaje vlastně nastoupí. Leckteré tramvaje se tváří na pohled velmi přívětivě, nabízí třeba výkonné topení nebo dokonce polstrované sedačky. Ale to je jenom pouťové pozlátko.

Můžete poněkud upřesnit, co tím míníte, prosím?

Soukup : Pokud mě nebudete přerušovat, tak ano.

My si zkrátka musíme umět už jednou konečně přiznat, že nám tady tramvaje řídí komunisté, oportunisté, a především populisté. Lidé, kteří jsou klidně schopni otevřít dveře i za jízdy, jen když jim to u některých cestujících vynese kýženou podporu a preferenční body.

A máme tu jedince, kteří se navzdory všem původním slibům a prohlášením, rozhodnou jen podle přání většiny cestujících zcela bezprecedentním způsobem změnit trasu!

Bez jakýchkoliv skrupulí a následných konsekvenci prostě dorazí do jiné vozovny. Dávají tím najevo, že oni si mohou dovolit vše!

No, řekněte mi, pane redaktore, kde to jsme? Kam se poděla úplně obyčejná lidská slušnost, kam se vytratily všechny ty vznešené ideály Masaryka, Čapka a a mnohých dalších?

Mode : Promiňte, pane Soukupe, ale Vy jste prý nedávno také změnil trasu..?

Soukup: Jistě, ale to byla diametrálně odlišná situace. Jednal jsem ve veřejném zájmu!

Mode : Proto jste si odskočil do veřejného domu? A nechal tramvaj hodinu stát, což zcela zablokovalo dopravu?

Soukup : Tedy pane redaktore, já jsem vždycky věděl, ze novináři jsou stupidní idioti, ale tohle už překračuje všechny meze!

Chci být ale maximálně korektní, a proto vám i na tuto pseudootázku odpovím, i když silně pochybuji, ze vaše IQ na pochopení této věci vůbec postačí…

Ano, já jsem krátce a s odporem skutečně navštívil veřejný dům, ale učinil jsem tak jenom proto, a to prosím znovu zdůrazňuji - jenom proto, abych utěšil jednu cestující.

Mode: Promiňte a dosáhl jste u této cestující něčeho?

Soukup: Samozřejmě, že dosáhl. A dokonce třikrát…

Mode : Gratuluji a přeji hodně úspěchů..