JAZYK: Sexuální statistika - sečteno, zváženo, spičítáno!
Nad výše citovanou zprávou z obecného tisku se mi vybavuje dávná dětská písnička (snad ji kdysi měla v repertoáru i paní svědkyně): „Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ Ano, právě o spolehlivost citovaných údajů „sexuální statistiky“ v Kulínského kauze běží!
Umí svědkyně Markéta Cukrová počítat? Ovládá základní matematické úkony? Zalistujme v jejím překladu románu Amsterdam britského autora Iana McEwana. V románu se popisuje, jak prodej britského celostátního deníku vyskočil za jediný týden o sto tisíc výtisků: „In a week, sales were up by a hundred thousand …“ (s. 100) Avšak nastojte! Překladatelka základní početní úkon při překladu nezvládá! Z přírůstku (připočtené cifry ve výši sto tisíc) činí (na s. 73) výsledný součet: „V jediném týdnu se náklad vyhoupl na sto tisíc …“ (Ani v nejmenším jí nevadí drobný logický detail, že totiž celostátní britský deník by tak měl celkový náklad poměrně malý.)
Tímto způsobem zacházela svědkyně obžaloby s čísly ještě ve svých sedmadvaceti letech (kdy její překlad vyšel). Nelze tudíž nevyjádřit pochyby nad čísly, jimiž operuje v rámci svědectví proti Kulínskému… Nespletla si náhodou (jak někteří anglisté zhusta činí) např. číslo 13 s číslem 30?
A jak je na tom paní svědkyně co do sexuální osvěty, resp. co do zvládnutí základních sexuologických pojmů? Zalistujme znovu v jejím překladu McEwanova světoznámého románu. V originální verzi románu (s. 109) se líčí, jak se v jeden moment konkurenční britské deníky volky nevolky věnují tématu transvestitismu u politiků jako tématu nastolenému deníkem, kde na pozici šéfredaktora sedí jeden ze dvou hlavních hrdinů románu. Také zde však česká překladatelka selhává a z „transvestitismu“ činí „travestii“ (s. 78)!*) „The Telegraph had a psychologist theorising pompously on cross-dressing ...“ „Telegraph si přizval psychologa, aby se pustil do pompézních teorií na téma travestie …“ V deníku The Guardian zaplnila celou dvoustranu „… a sneering, wised-up piece on transvetites in public life“ – podle české verze „uštěpačná a přemoudřelá úvaha o roli travestie ve veřejném životě“.
Jak mi výslovně potvrdili z Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český ČSAV, znamená pojem „travestie“ satirickou parafrázi uměleckého díla, popř. show s využitím motivů transvestitismu. Neběží, jak se paní svědkyně ještě ve svých sedmadvaceti letech mylně domnívala, o žádný sexuologický termín! Na základě výše uvedeného by bylo třeba, mám zato, zevrubněji prozkoumat, co paní svědkyně rozumí pojmy „sexuální vztah“ a „intimně se stýkat“. (Možná též něco jiného než standardní sexuologie.)
„Statistika nuda je, má však cenné údaje. Neklesejte na myslí, ona nám je vyčíslí,“ praví se v té půvabné dětské písničce. Sexuální statistika svědkyně Markéty Cukrové (podle zpráv z obecných médií) však spíše než věci objektivně vyčíslit může, obávám se, obžalovanému v hradeckém procesu cosi důkladně „zpičítat“.
Předchozí článek Sexuální neurvalost
McEwan, I.: Amsterdam, Jonathan Cape London 1998
McEwan, I.: Amsterodam. Přeložila Markéta Cukrová, Volvox Globator Praha 1999
Bednář, J.: S Kulínským jsem měla sex, tvrdí svědkyně, Právo 20.2.2008, s. 8
Odkazy