Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Promiňte, ale já jsem pro přechylování, a to alespoň v českém prostředí. Uvedu pár příkladů. Jmenuji se Králová. Bez přechýlení jsem Král. Kamarádka Eva jde se mnou na oběd. Jde na oběd - s kým? S Králem? S Králou? S Král? S Janou Král? No, to jděte do Prčic. Jde prostě na oběd s (Janou) Královou. Je to nejen zvyk, ale v našem prostředí je to praktické, zažité a naprosto normální. Jako zatvrzelý konzervativec nevidím jediné pozitivum, proč by se to mělo měnit. Chápu však, že české ženy žijící v zahraničí (nebo se hodně stýkající s osobami ze zahraničí) svá příjmení nepřechylují, protože tam zas naopak nepoznají, že paní Králová je manželkou pana Krále - vždyť se (opticky) jmenují každý jinak, že?

Před mnoha lety byla v parlamentu paní Olga Zubová. Jak se jmenuje její manžel? Ne, není to Zub. Je to Zubov a je to Rus. Podle ruského přechylování je ona Zubova (v našem přepisu Zubová), ale podle našich pravopisných pravidel by správně měla být Zubovová. A mně by to opravdu nevadilo.

Je dobré si uvědomit, že čeština je bohatý a tvárný jazyk a že má u podstatných jmen sedm pádů. Němčina má čtyři, angličtina jeden, nemýlím-li se. My prostě mluvíme jinak než oni. My máme přechylování, oni ne. Mluvíme podle svých pravidel, oni zase podle svých. Tak z toho nedělejte drama.

Autor Vám ale nechce brát Vaše příjmení, jen ponechat jejich příjmení nečeským ženám. Analogicky byste v Litvě asi chtěla být Jana Králová a nikoliv Jana Králiene

Proč se v češtině odjakživa přechyluje? Protože je to praktické, zrychluje to porozumění, nemusí se zvlášť uvádět, jestli jde o muže či ženu. Ředitel ústavu pro jazyk český Oliva se toho zastával. Taky mi to přijde v pořádku. Pokrokáři to vidí jinak, když se nepřechyluje v angličtině, nebudeme přece také, ať jsme světoví. Pokrokáři začínají chtít, aby i pohlaví bylo jakkoliv proměnlivé, a basta...

Ženská jména se v češtině nepřechylovala vždycky stejně - kdybychom se chtěli držet dobového úzu, na začátku vzniku příjmení by byla Anna Novačka, Annu Novákovou by z ní udělal až novější přepis. To jen k tomu odjakživa.

Pan Barák nám tady vykládá nesmysly. Prechylovani není žádné popirani lidských práv. Prechylovani je jeden ze stavebních kamenu českého jazyka, který (na rozdíl třeba od anglictiny) spojuje slova ohýbáním. Slova se pomocí skloňování (proto to prechylovani) a časování upraví tak, že do sebe krasne zapadnou. Angličtina se slovy nemanipuluje a spojuje je pomocí predlozek a členů (a že jich je, jak zjistí každý student a.j.). Zatahovat do češtiny prvky anglické syntaxe je nesmysl, protože se tím narušuje struktura jazyka a jazyk se stává méně srozumitelný.

Neprechylena příjmení českých žen jsou jen snahou o zviditelnění a "svetovost" a nebo jen hloupý rozmar. Na případy, kdy prechyleni není možné čeština ve svých pravidlech pamatuje.

Zakázat prechylovani, jak v podstatě p. Barák navrhuje, je proste progresivisticka hloupost, ktera nás ke svetovosti nedovede.

Bože to je zase pseudoproblém. Ať si každý říká jak chce, maximálně bude vypadat jako blb. To je celý.

Green Deal. To je problém. A evropský multikulturní dotační socialismus.

No ve veřejné námi placené televizi není úplně jedno, jakou češtinou se tam mluví. Nejen gramatika, ale i to pokrokařstvi a snaha deformovat náš jazyk, abychom se někomu zalíbili a přizpůsobili, je ubohá, trapná. Podobně jako s Green Dealem.

K čemu je Ústav pro jazyk český?? Jeho činnost je mi utajena, ačkoli se dost zajímám. Přechylování je pro češtinu jedno z pravidel, vše ostatní je blbá móda a neschopnost pracovníků EU pochopit, jak to v češtině funguje. Pokud jsme rovnoprávná součást evropského a světového spojenectví, není možno, aby nám bylo přikazováno, v jaké podobě se má příjmení uvádět. Že je dost pitomých Čechů, kteří przní mateřštinu - vo tym žádná. Švédové, Islanďané aj. mají příjmení také složená, sáhnout jim na ně by byl tajfun nedorozumění. Vymlouvat se na to, že zahraniční úředníci nemohou přechylování pochopit, je kus vzdání se naší identity a usnadnění práce lenivým úředníkům, kteří by měli být proškoleni. Pokud se budeme po kouscích vzdávat svých praktických a historicky zavedených pravidel, z češtiny nezbude nic. Není nic trapnějšího a smutně veselého než Lucie Vomáčka Teplická.

To člověk se zdravým rozumem nevymyslel. A ještě pitomější to používá.

Jazykový ústav pracuje a z osobní zkušenosti vím, že případné dotazy zodpovídá (raději písemně), ale to by se ho novináři a jiní psavci museli ptát.

Čeština má jiná pravidla než Angličtina. To není prznění, pouze přizpůsobení pravidlům pravopisu. Čeština na rozdíl od Angličtiny neuvádí neustálé pan a paní, aby dotyčný pochopil, jestli se jedná o muže nebo o ženu.

S patra si vzpomínám nejméně na dvě detektivky, kde zápletka byla založená na záměně mužského a ženského příjmení. Tam by to naopak pomohlo.

Á, pan Barák radikální, jak to dělal někdy před 20 lety v denním tisku - myslel jsem že se zatím zklidnil a posuzuje věci ze všech stran. Mýlil jsem se.

V současné praxi se empirickou praxí ustálily oba přístupy souběžně a nikomu to nevadí. Takže bez trhání žil snášíme Michelle Obamovou i Kamilu Harris, Margaret Thatcherovou i Britney Spears nebo Taylor Smith. Nechme praxi dělat, co chce, co se ustálí, a prapor (ne)přechylovací revoluce zase srolujme a uložme do komory.

souhlas

U přechylování zahraničních ženských příjmení a domácích ženských příjmení, u kterých si ženy přechylování nepřejí, by mělo být uplatňováno jednoducho pravidlo "srozumitelnosti": z textu by mělo být okamžitě jasno, zda je o muže nebo o ženu.

1. U světově známých celebrit, zejména umělců, je zřejmé, zda jde o ženu nebo ne: Agatha Christie, Claudia Schiffer, Marilyn Monroe, Kate Moss nebo Taylor Swift. Tam je přechylování zbytečné. Navíc v jejich případě je to nejen jméno, ale jaksi i obchodní značka. A přechylovat obchodní značku je již trochu moc. Do této skupiny bych zařadil i Daru Rollins.

2. U političek - domácích i zahraničních bych přechylování ponechal. O obchodní značce nemusí být ani řeči. Navíc moc takových političek, které by byly obecně známé i u nás, není. Krom toho o mezinárodní politiku v ženském podání se moc lidí nezajímá, a proto by pro ně mělo být srozumitelné, pokud se s takovým jménem setkají, zda jde o ženu nebo nikoli. Vzpomínám si na dvě jména - ani nevím odkud jsou nebo byly: Benazir Bhutová, Megawati Sukarnoputriová. Kolik lidí by asi bez koncovky -ová vědělo, že jde o ženu? Určitě se tyto ženy nepůjdou stěžovat na Českú republiku, že "przní" jejich jména. 😀

3. U našich žen, které nepřejí přechylovat své příjmení, bych se opět držel pravidla srozumitelnosti. Pokud by se uvádělo celé jméno, nepřechylovat. Pokud jen příjmení, přechylovat. Emma Smetana nebo Tereza Ramba. Např. článek o Emmě Smetana nebo Tereze Ramba (nebo snad o Emmě Smetanovi a Tereze Rambovi? 😀). Křestní jméno je "ohnuto" podle pravidel češtiny a je zřejmé, že jde o ženu. Pokud by ovšem křestní jméno chybělo, pak příjmení přechylovat. Eliminovaly by se pak nesmysly jako např. Smetana potkala Ramba/Rambu. Nebo Ramba potkala Smetana/Smetanu. Správně tedy Smetanová potkala Rambovou. Nebo Rambová potkala Smetanovou. Klidně by se tyto 2 možnosti mohli střídat v tom samém článku nebo vyprávění.

Pokud bych byl ženou, tak mnohem víc než přechylování by mi vadilo , kdyby se mé příjmení objevovalo v takových komických podobách jako "o Emmě Smetana/ o Emmě Smetaně/ o Emmě Smetanovi". Navíc je zde hodně příjmení s koncovkou -ský, -ská. Např. Filipovský. Kdyby se paní Pavlína Filipovská rozhodla nepřechylovat, jak by asi skloňovalo její příjmení? S Pavlínou Filipovský /s Pavlínou Filipovským/ s Pavlínou Filipovskou?

Rozumím ženám, které jsou provdány za neslovanského cizince, že přechylování příjmení jim v zahraničí dělá potíže. Pokud to v pasu a dokladech chtějí mít bez přechylování, není problém. Ale pro všechny by bylo lepší, kdyby se v domácím prostředí jejich příjmení přechylovala.

Autor je evidentní blázen. Přechýlení je prostě přidání koncovky. Takže bojovat proti přechylování těmi argumenty, kterými to činí autor, to je stejné jako bojovat proti skloňování a tedy proti jazyku vůbec.

Autor a jemu podobní jsou prznitelé jazyka. Neříkám českého, protože pokud přijmeme jejich stanovisko, pak je třeba zprznit mnoho dalších jazyků světa. Ženy, které nechtějí přechylovat jména se jen opičí po západě. Kdyby bylo v kurzu místo Ameriky Rusko, tak si budou své jméno vylepšovat na Anna Nikolajevna Nováková nebo tak něco.

Autor blázen není. Reaguje pouze na stávající zákonnou úpravu, která umožňuje nepřechýlená příjmení Češek. Jestli se vám zdá normální titulek "Japonská tenistka Naomi Ósakaová porazila Češku Sáru Bejlek.", tak mně ne. Nevím, jestli je vám známo, že ze slovanských jazyků se přechylují cizí ženská příjmení jen v češtině a ve slovenštině. Dokonce ani vámi zmiňovaní Rusové je nepřechylují. Navíc většina slovanských jazyků nepřechyluje ani svoje domácí ženská příjmení.

No, a když vadí přechylování ženských jmen, vadí také překlad cizích měst? Proč "przním" původní "Wien" slovem "Vídeň"? Princip je podobný.

A podivujete se jen nad zvukovou stránkou, co takhle to dovést do konce a zaměřit se i na psanou formu? Proč se mají čínská jména podrobovat diktátu latinky? Vždyť jejich jména se správně píšou čínskými znaky... A to nezmiňuji správnou výslovnost.

Těch několik příkladů, které uvádíte a u kterých přechylování opravdu zní podivně, můžeme nechat bez přechýlení, k tomu každý máme větší či menší cit pro jazyk a výjimky existují ze všech pravidel.

Tato pravidla mají společného jmenovatele, snahu o přizpůsobení sdělení českému spoludiskutujícímu, prostě čeština má jiná pravidla než třeba angličtina. Vytváříte umělý problém, který jen zhoršuje komunikaci.