27.1.2022 | Svátek má Ingrid


INTERNET: Vítězství rozumu – na jak dlouho?

26.12.2012

Chystaná regulace internetu prozatím padla. Koalice západních zemí včetně Česka odmítla na konferenci v Dubaji novou mezinárodní telekomunikační dohodu. Téměř dva týdny trvající jednání tak zkrachovala v nejdůležitějším bodě. Novou mezinárodní dohodu, která hrozila otevřít dveře k regulaci, a tedy omezení svobody internetu, odmítly Spojené státy, Velká Británie a jejich spojenci včetně Česka.

Tento blok doplnily především země EU, která se postavila také proti původním návrhům na začlenění internetu pod mezinárodní telekomunikační regulaci. Zástupci Unie se jednání účastnili v rámci delegace Kypru jako aktuálně předsedající země. Proti nim stál blok zemí v čele s Ruskem a Čínou, který se naopak snažil nové dohody využít k získání většího podílu na správě světové sítě.

Co by dohoda delegátů OSN vlastně znamenala? Jak přesně by mohla být omezena naše svoboda na internetu? Odpovědět na to jednoduchou větou je nemožné. Samotný text návrhu, o němž se diskutovalo, představoval dvacet stran extrémně odborného textu, navíc psaného v právnické angličtině. V principu jde o to, že podřízení internetu regulační gesci Mezinárodní telekomunikační unie by znamenalo zúžení jeho definice na pouhý komunikační nástroj, jako je například telefon.

Což je ovšem nesmysl, protože internet je ze své podstaty prostředím nekonečně širším a polyfunkčním, je nejen místem komunikace, ale především prostředím pro informace, a to všeho druhu – od edukačních po obchodní. Regulovat ho podle představ navrhovatelů by v důsledku nepochybně znamenalo možnost zasahovat do obsahů, které se v něm objevují, mít je pod aktivní kontrolou a moci je cenzurovat nebo využívat jakýmkoli jiným způsobem. Není proto divu, že většina komentátorů zdůrazňuje, že regulační tendence prosazovaly země, u nichž se předpokládá jaksi automaticky deficit demokratických principů, například Čína nebo Rusko. Před tím již varoval i například jeden z otců internetu a viceprezident Googlu Vin Cerf. Samotný Google organizoval i internetovou petici proti změnám v uspořádání světové sítě. "Z konference je dnes jasné, že mnoho vlád chce zvýšit množství regulace a cenzury internetu," napsal Google ve svém vyjádření. Je pravda, že většinu hlasů v unii mají rozvojové země, zatímco rozvinuté západní země ale v současnosti obstarávají většinu správy internetu. Ale je také pravda, že právě na jejich nedohodě jednání zkrachovalo. Zlom nastal, když se blok afrických států rozhodl protlačit svou vizi o části textu.

Následně Írán vyvolal hlasování, a ukončil tak snahu o dohodu. Spojené státy poté oznámily, že dohodu v takovém znění nemohou podepsat. Tvrdý postoj zaujala i Velká Británie a část spojenců včetně Česka.

Svou příležitost ale vycítily i telekomunikační firmy. Jak uvedly Hospodářské noviny, operátoři v minulosti několikrát žádali, aby se s nimi Facebook nebo Google dělily o příjmy z reklamy. Zvláště kvůli zvyšujícím se nárokům na sítě, přes které se stahuje stále rostoucí množství hudby a videa. Mezi webovými firmami panuje obava, že pokud by se na internet pohlíželo jako na telekomunikační službu ve správě Mezinárodní unie, mohli by operátoři začít vybírat propojovací poplatky, podobně jako u běžného volání. Provozovatel českého webu by tak musel platit americkému nebo čínskému operátorovi za každého návštěvníka z jeho země a sítě. Zvedly by se tak ceny především pro poskytovatele internetového obsahu a služeb. To by mělo zvláště závažný dopad na začínající firmy, které by si to nemohly vůbec dovolit. Zavedení takových poplatků by také pravděpodobně vedlo i ke zpoplatnění internetového volání přes populární program Skype nebo sledování videa na YouTube. Podobné návrhy na změny mezinárodních standardů pocházejí od sdružení operátorů ETNO, které hovoří o "nových výzvách kvůli přechodu z telefonních na internetové sítě".

Telekomunikační společnosti by tak měly mít nárok za přenos dat v jejich sítích dostávat "spravedlivou kompenzaci za investice" a "odpovídající tržby". Členem ETNO je mimo jiné například Deutsche Telekom, mateřská společnost českého T-Mobilu, nebo i česká Telefónica. Je tedy zřejmé, že kromě obecných, stále opakovaných argumentů o obraně před cenzurou internetu ze strany direktivně řízených států, je tu i mocný, a možná mnohem produktivnější argument byznysový.

Protentokrát tedy zvítězil zdravý rozum. Na jak dlouho, to se nedá odhadnout. Je jisté, že velcí hráči na trhu to budou zkoušet znovu. Prozatím se ale nic zásadního nemění. Došlo – aspoň prozatím – na slova europoslankyně Nelie Creesové, která na margo této věci řekla vzácně rozumnou větu: "Internet funguje od roku 1988 a funguje dobře. Když něco funguje dobře, tak to neopravujte."

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.