Nejlíp je mezi přáteli. Marná sláva, platí to i na webu. Když se procházím po nějakém zpravodajském serveru, jsem ostražitý a našlapuji opatrně, abych neodpálil nějakou nehezkou bombu sprostých diskusí či nebyl zasažen průtrží nezajímavých textů. Ale když pak zavítám na Facebook, připadám si jako doma. Přátelé mi vytřídí důležité zprávy a doslova pod nos strčí odkazy na zajímavé weby. Diskuse jsou věcné a podnětné.

A to včetně těch o mých článcích. Ono to není zas tak divné. Nepíše snad každý autor především pro své přátele, tedy včetně těch, které nezná, ale kdyby je znal, tak by se jeho přáteli stali? Problém je v tom, že Facebook je uzavřené prostředí, které zůstává „neviditelné“ pro vyhledávače. Když něco napíšete na Facebooku, pak to nikdo jiný „nevygoogluje“.

Pro narcistního autora je to problém, skrývá to však v sobě ještě cosi vážnějšího. Facebook dnes používá přes dvě stě miliónů lidí, což je zhruba pětina všech lidí připojených k Internetu na světě. Tahle masa uživatelů publikuje každý měsíc miliardy slov, stamilióny fotografií a milióny videoklipů. Je to ohromné množství dat, které však zůstává za zdmi facebookových serverů. Řekl bych, že se tak zejména pro Google rýsuje vážná hrozba.

V nadsázce řečeno, jakoby se Internet rozděloval na dva světy: ten googlovský a ten facebookový. Motorem Googlu je matematicky přesný algoritmus, zatímco strojem pohánějícím Facebook jsou jeho uživatelé a vztahy mezi nimi. Až provozovatelé Facebooku nabídnou fungující vyhledávání, bude to pro Google skutečná konkurence.

Jakoby pak uživatelé dostali na výběr: položí otázku algoritmu, anebo svým přátelům?

Už dnes mají „obyvatelé Facebooku“ čím dál méně důvodů ho opouštět. Nabízí domácké a komfortní prostředí. Je už nejen skvělým nástrojem, ale také světem který je sám pro sebe. Vlastně připomíná rezervaci. Ale jak to poslední slovo píšu hned mě napadá: nebyly od počátků webu jeho nejúžasnějšími vlastnostmi právě nespoutanost a svoboda?

(Psáno pro Reflex)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.