Nedávno se na různých fórech znovu rozvířila diskuse kolem projektu Internet do škol. Bylo to v souvislosti s oznámením Teléfoniky O2 o odříznutí „bezplatného“ připojení zapojených škol. Jen připomenu, co vlastně INDOŠ je. Nebo byl. Na počátku stál bohulibý nápad. Vláda se rozhodla věnovat z rozpočtu 4,5 miliardy na vybavení škol počítači a komunikačním připojením. Myšlenka jistě správná, postarat se o zvýšení tak potřebné počítačové gramotnosti už v základních školách. Vybavení učebnou a potřebným připojením mělo dostat 3620 škol.

Žijeme ovšem v Česku, takže dění kolem velkého sousta dostalo předvídatelný směr. Na začátku podivný průběh tendru, který vyhrál Autocont jako generální dodavatel a Český Telecom jako poskytovatel připojení. Nezpochybňuji schopnost velkých firem provést obří projekt, jen ta veřejná soutěž měla podivnou pachuť. Pak nastal kolotoč vrcholící zprávou kontrolního úřadu o nehospodárném využití 884 milionů, miliarda využitá v rozporu se zákonem, zpochybnění některých nákladů, zejména 150milionového průzkumu. S výměnou ministrů školství přišla trestní oznámení. Projekt oficiálně skončil v polovině roku 2005. „Konzultantům“ s konflikty zájmů, kteří se na MŠMT střídali, zůstaly peníze v kapsách, provozovatelé projektu inkasovali slušné zisky a hlavně obrovskou instalovanou základnu zákazníků pro nabízení dalších služeb. Školám zbyly tak trochu oči pro pláč.

Gesto O2 poskytující bezplatné připojení školám v naději, že stát v projektu bude pokračovat, je laciné. Na začátku projektu neměl Český Telecom jediného člověka, který by se skutečně školství věnoval, a výzvy, aby monopol udělal za poskytntuí tak velké zakázky pro školství něco navíc, dopadaly do prázdna. Teď školy naříkají, že nemají peníze na připojení; stát občas upustí almužnu nebo zafinancuje 200 miliony portál, o němž všichni říkají, že je k ničemu.

Má glosa nechce rozhodně napadat myšlenku věnovat více peněz do školství, pouze zpochybňuje mechanismus. Proč stát nezruší školám a žákům DPH pro školní počítače a jejich připojení? Nebo dokonce nedá zadarmo či s příspěvkem notebooky učitelům? Tak to udělali kdysi v Maďarsku. Tahle myšlenka byla na stole dávno před tím, než jsme museli tyto úlevy projednávat v EU. Byla smetena s obvyklými námitkami, že se vybavení bude užívat i na něco jiného než vzdělávání. Říkám ano, a je to dobře. Počítačovou gramotnost přece nezískávám jen ve škole, a čím více budou nejen žáci, ale i učitelé využívat počítače na potřebné aplikace, tím více poroste konkurenceschopnost.

Euro 46/2007