Ten dopis by zasluhoval samostatný rozbor: pozastavuje se nad výroky německé kancléřky Angely Merkelové (a také francouzského presidenta Emmanuela Macrona a tehdejšího rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze) na adresu Čechů všeho druhu (tedy také Moravanů, Slezanů, Valachů, všechny ostatní si dosaďte sami).

Zmínění představitelé (politikem není ani jeden z nich, a státníkem už vůbec ne) se měli vyjádřit, že Češi všeho druhu jsou xenofobové, rasisté a vůbec pitomci, kteří nemají potuchy o světě za svými humny.

Dopis, který koluje po internetu a jeho tzv. sociálních sítích, se poprvé objevil někdy během roku 2017. Osobám v něm zmíněným naznačuje, že by možná měli držet zobáky. Připomíná jim velice věcně a současně netaktně jejich vlastní nedávné dějiny, tedy dějiny plné hromadné zlotřilosti a zločinů proti lidskosti. Češi, zmiňuje dopis dále, nikdy nebyli ani zdaleka vinni něčím podobným.

Právě tady by měla nastoupit povinnost rozboru obsahu toho psaní: kde začíná vina jednotlivce, kde začíná vina kolektivu, a kde vlastně by mělo začít nebo skončit zevšeobecňování? A jak dlouho by se ten který národ měl cítit být vinen, kolik jeho pokolení má být prokleto?

Tyhle otázky jsou o to platnější, že pod dopisem je podpis člověka ověnčeného vědeckými hodnostmi: Profesor PhDr. P.L., DrSc.

Ten dopis obsahuje plné jméno, ale z důvodů za chvíli snad pochopitelných není opravdu zapotřebí tahat bahnem jméno slušného člověka.

V první řadě, hoax.cz tvrdí, že výroky připisované německé kancléřce nelze najít (podle hoax.cz: nejdou dohledat).

Podobně se vyjádřily stránky hatefree.cz.

Inu, jak se to vezme. Jdou. Ne v češtině, ale v původních jazycích všech jmenovaných. Třeba v případě paní kancléřky takový týdeník Die Welt nebo deník Frankfurter Allgemeine Zeitung lze považovat za dostatečně důvěryhodné.

Že svým sdělením ztrácí na důvěryhodnosti jak hoax.cz, tak hatefree.cz, to už je zase o něčem jiném.

Podobně je to s údajným autorem dopisu. Podle hoax.cz (i hatefree.cz) zůstává hádankou zahalenou rouškou záhadnosti uvnitř tajemnosti (pokus o doslovný překlad anglického výrazu a riddle wrapped in a mystery inside an enigma, jak popsal sir Winston Churchill Rusko).

Zase: jak se to vezme. Hledání jen o trochu snaživější než to, jehož se dopustil hoax.cz nebo hatefree.cz, našlo hned dva možné pachatele. Jedním z veřejnosti známějších českých nebo slovenských P.L. byl filmový dramaturg a režisér. Jenže, přírodě žel, ten se nikdy nehonosil tolika vědeckými hodnostmi a navíc je tomu již nepěkných pár let, kdy opustil tento svět.

Vyhledávání také přineslo na světlo světa ekonoma, který se zajímá o geologii a rozumí vínu. Též jednoho stavebního inženýra.

A pak se v hledáčku objevilo jméno RNDr. P.L., a také DrSc. Ano, jistě, jeho vědecké hodnosti se trochu liší od těch, které uváděl onen rozčilený dopis, ale zase tenhle P.L. pracuje na universitě, proč by tedy nemohl nakonec být i profesorem.

Takže pana RNDr. P.L. DrSc. možná udivila ta otázka, ale vlastně asi ne. Nebyla totiž první. Už proto, že to psaníčko koluje po světě už nějakou chvíli.

Jeho odpověď byla prostá a jednoznačná: ne, on to nepsal. Tečka.

Tohle není prvně, kdy lidem přistály v e-mailovych schránkách dopisy chválící toto, odsuzující ono, zpravidla na okraji míry, kterou mnozí nazývají politickou korektností, často stavěné na myšlenkách o spiknutích, nebo na lidsky možná i pochopitelných odpovědích týkajících se někdy pravých událostí, jindy ne.

Všechny tyto dopisy žádají, ba přímo vyzývají příjemce, aby je rozesílali dál, protože tohle nebo ono, oč v takovém psaní jde, přece nemůžeme takhle nechat, to bychom se provinili nejen na našich dětech, ale i na jejich dětech, a pak také na dětech dětí našich dětí atd.

Mnozí příjemci, když vidí podpis známé, často oprávněně vážené, ba někdy i slavné osoby, neváhají a psaní posílají dál v naději, že pomáhají zachránit svět.

Posvátné city, avšak zneužité.

Takový údajný původní odesílatel pak stojí před přinejmenším dvěma otázkami. První: proč to dělají právě mně? Druhá: co mám dělat, jak mám chránit své jméno?

Třetí, většinou nevyslovená otázka zní: kdo to je, kdo si nedovede stát za svým vlastním názorem, ať už je jakýkoliv, a musí se zaštiťovat cizími jmény?

Jsou mezi námi jednotlivci, ano, možná i celé kolektivy, kteří právě v podobných souvislostech začnou volat po ustavení nějakého úřadu, který by zabránil takovým nešvarům, který by původce takových podvodů přibil na veřejný pranýř, který by prostě zavedl vládu zákona a pořádku.

Až na to, že zřízení vlády zákona a pořádku (v němčině Gesetz und Ordnung, jak to známe, například, z řečí a činů Adolfa Hitlera) není odpovědí.

V první řadě: a jak chcete vůbec nachytat někoho, kdo takové dopisy píše a rozesílá? Ale ano, čistě teoreticky by to mohlo být možné. Čistě prakticky to je nesmysl. Dobrá, vznikne nějaké další ministerstvo pravdy. Podaří se mu chytit pár takových pisatelů, soud vynese za zvuku bubnů i fanfár nějaký příkladný trest, aby se ostatní lekli. Podobné dopisy (snad) nakonec zaniknou.

Kdo si myslí, že úřad, který splnil svůj účel, zanikne, nechť zvedne ruku. Ukažte oči. Ano, Homér měl pravdu, když Helenu, jejíž krásné oči opěvoval, nazval volookou.

Ale vážněji: censura je nesmysl a zločin proti lidskosti. Předběžná i následná. Tu už známe, tu už jsme zažili, tu už nepotřebujeme.

Je tu ale jedno řešení. Stačí, aby každý čtenář, který dostane něco podobného s výzvou, aby pomohl zachránit svět tím, že to psaní bude šířit, zapřemýšlel, případně aby si zkusil ověřit, zda ten (sebekrásněji napsaný) dopis náhodou, s prominutím, nekecá. A aby se zkusil zeptat tak, jako to dělají ti lepší detektivové: komu to prospívá.

Dopis, o kterém je řeč tady, mohl mít úplně klidně za úkol pomoci paní brzo snad bývalé kancléřce Merkelové: podívejte, i stránky, které ověřují pravost sdělovaných informací tvrdí, že ten dopis je nepotvrzený. Jsme oběťmi štvaní zavilých xenofobů a rasistů.

A tu poslední větu už snad ani nebudou muset dodávat.