16.8.2022 | Svátek má Jáchym


INTERNET: Není nad původnost

19.12.2005



Motto:
Není nad původnost,
Každý po ní touží,
Lidi chodí přes most,
Tak já půjdu louží.

Karel Havlíček Borovský
(informace pro programátory PC a jim podobné - slavný český novinář a spisovatel)


Lidská zkušenost nás učí, že když někde existuje něco, co funguje, najdou se vždycky dovedové, kteří si myslí, že vědí, jak by to fungovalo líp a zavedou "nové metody" čímž se většinou celá věc pos.... podělá, nefunguje to a většina lidí - uživatelů té věci je namíchnutých.
Každý z nás zná například nápady světových architektů a projektantů, kteří na začátku dvacátého století usoudili, že chodit a vést cesty tak, jak to lidstvo dělalo odjakživa, je strašlivě nemoderní a vůbec ubohé a nejlepší bude, když budou všechny ulice a chodníky pravoúhlé.Od té doby jsou všechny parky, co jsem jich po světě viděl (až snad na Japonsko a Singapur), pokryté cestičkami lidmi vyšlapanými MIMO tyhle imbecilně naplánované a tak, ach tak progresivní pravoúhlé cestičky. Důvod je jednoduchý. Nikdo nepůjde podle nápadů architekta-modernisty od domu k zastávce metra o 300 metrů dál jen proto, že chodníky na plánu zástavby vypadaly hezky pravoúhle. (Pro zájemce: více naleznete ve slavném a podle mne naprosto šíleném eseji duchovního tvůrce kvadratické architektury, zvané čert ví proč funkcionalistická, když většina těch domů v tomto duchu vytvořených nikdy pořádně nefungovala. Jedná se o pana Loose a jeho esej "Ornament a zločin".)
Že tyhle pitomosti přejdou například až do realizace nesmyslných dopravních jednosměrek, díky kterým se v městech sužovaných zplodinami motorů najezdí auta i autobusy ročně o miliony kilometrů zbytečně navíc, ví každý. S výjimkou takzvaných odborníků na dopravu a dopravní policie. Jo a taky dnešních takzvaně moderních architektů.
Ale jsme na internetu, pojďme tam. Když jsem začínal s PC, byl jsem vzhledem ke svému věku k novince nedůvěřivě ostražitý, ale jinak vstřícně naladěn. Protože se zdálo, že kolem počítačů a internetu se pohybuje veliké množství chytrých, vtipných a svobodomyslných lidí. A že to tedy bude paráda. Jistě že nic není bez chybičky, podle mne byla T602 na psaní daleko lepší než celý M. Word, ale přeci jen, byla to čeština a tou moc lidí nemluví. Co nadělám.
Pak však začala profesionalizace. S prvními skutečně obrovskými zhovadilostmi na PC, s kterými jsem se setkal, byly a dodnes jsou systémy internetového bankovnictví. Ani sebevětší takzvaný "boj" proti hackerům neomlouvá, že jsou tyto systémy postiženy ideokracií programátorů, jejichž nápady dokáží i z poměrně jednoduché účetní operace - jako něco prověřit anebo něco někam uložit či odeslat přes banku - vytvořit detektivku, nad kterou tráví celé desítky minut nebozí a nebohé účetní, podnikatelé a ekonomové. Než se připojí, než systém zareaguje, než zjistí, pod jakým fachidiotským slovem se skrývá ta či ona běžná operace atd. Pozoruji například vývoj internetového bankovnictví u České spořitelny a nebo u CITI bank, o německé HVB a nebo jiných jejích německých sestrách ani nemluvě. Každé další "zlepšení" je ve skutečnosti zhoršení a každý nový úžasný vynález takzvaně pro pomoc zákazníkům je pro zákazníka čím dál složitější, nepřehlednější a obtížně kontrolovatelnější.
Až do loňského Silvestra jsem jen teoreticky trpěl, ale moc o tom nediskutoval. Ovšem kupodivu uprostřed silvestrovského veselí se rozproudila diskuse o počítačových účetních programech. Jeden z kamarádů, fanatik tohoto oboru, si stěžoval,jak špatně jde jejich výrobek na odbyt. Přestože je úplně nejrychlejší a vůbec nejúžasnější. "Místo deseti účetních vám jich bude stačit jen osm!" hlásal programovací nadšenec. Na námitku přítomných, že většina firem nemá deset účetních a nepotřebuje, aby účetnictví bylo co nejrychlejší, ale co nejpřehlednější a co nejspolehlivější, pravil, že důležitá je přeci rychlost a ne přesnost a jednoduchost. U účetního programu! Panenko skákavá! Nedal si to vymluvit.
Čekal jsem, kdy se zase objeví nějaký ten výdobytek netradičního myšlení našich programátorů a vůbec mladých kyberprostorových hybatelů světem internetu.. A dočkal jsem se. Jako u prvního jsme to objevil na Seznamu u Novinek.cz /Práva, dříve Rudého a stále bolševického, kde se začaly komentáře u článků řadit "novým způsobem".
Normální lidi diskutují tak, že jeden něco řekne, někdo mu odpoví, pak se přidá někdo jiný a čtvrtý se vrátí k prvnímu příspěvku, ale až po tom třetím, protože vše navazuje na vše a vše souvisí se vším.. Tak po statisíce a nebo aspoň desetitisíce let postupoval v diskusi Homo sapiens. Jinak, jak lidé zjistili, se nedá nikdy o ničem a na ničem dohodnout a přijít k nějakým závěrům.
Ukázalo se však, že tvůrci diskusních programů jsou natolik inovativní, že zahodili všechny zkušenosti svých lidských i zvířecích předchůdců a hrdě se vydali na novou cestu. Tak jako onen tvůrce programu pro účetnictví, který neměl ani nejmenší páru o tom, co účetní vlastně dělá a co potřebuje vedení firmy.
Tvůrci systému dnešních internetových "diskusí" lehce pominuli skutečnost, že lineárně a posloupně komunikují například všichni savci, slony, králíky a opice nevyjímaje. A že vědí proč. Vstupují do "diskuse" tedy předávání informací, jeden po druhém. Jinak se nedá domluvit. Ani mezi slony.
(Nepleťte si heuretickou diskusi -.[ Od výrazu "Heuréká-"objevil jsem, zjistil jsem-"] s takzvaným "holčičím povídáním" například maminek u pískoviště s dětmi a nebo u kafíčka. Ty dámy si v tom okamžiku nepředávají žádné relevantní informace, ony hovorem a tónem hlasu, jak nás učí psychologové a sociologové, vytváří spřízněnou a nebo alespoň neútočnou sociální skupinu. Nejde tedy o žádnou diskusi ve smyslu posuzování, prověřování a nebo hledání nových informací vzniklých na základě kombinací původních informací, ale jde o složitou a pro vývoj lidstva důležitou sociální hru samiček v čase nebo místně lokalizované skupině, kde kolem nich latentně i fakticky existují soupeřící a promiskuitní samci a kde je každá z nich možnou obětí, trofejí a vítězkou zároveň a každá z nich hlídá, věrna základním mateřským instinktům, svá ohrožená mláďata a jejich společenskou a sociální budoucnost.)
Internetové diskuse k článkům, které by měly být heuristické, se však mění, tak jak je dnes organizují jak Novinky (internetové Právo), tak Neviditelný pes, v bezduché plácáním o ničem. To, že tvůrci technického řešení diskuse a jejího řazení nemají ani základní poznatky ze slovesnosti, rétoriky, teorie informací, sociologie, heuristiky atd., je na první pohled vidět. Už podle způsobu řešení řazení diskusních příspěvků. Připomínka k jedné věci, ať zazní kdykoli v průběhu času, se mechanicky přiřadí jako odpověď řadově k něčemu, co zaznělo třeba před několika hodinami anebo desítkami jiných příspěvků a je tedy ovlivněn ten nový příspěvek nejen původním názorem ke kterému je přiřazen, ale i řadou dalších v diskusi znějících názorů. A tak se zruší základní zásadní zásada vši druhové komunikace, a tou je logická i časová posloupnost.
Podívám-li se na stará vydání Neviditelného psa, jsou k některým článkům doslova tisíce diskusních příspěvků. U nového Psa, pod křídly LN, už tomu tak není. Nikoliv proto, že by byl jeho obsah horší. Je horší jeho přístupnost, komfortnost a informační hodnota diskusí.
Je to mimo jiné proto, že se nikdo v té moderní, časovou linii nesledující diskusi pořádně nevyzná. Chcete-li vědět, co kdo řekl, musíte si stále a stále znovu listovat v celé diskusi znovu a znovu, dopředu a dozadu, hledat, vracet se většinou prostě nejen že nenalézáte, ale často ani nenajdete žádné souvislosti.
Podíváte-li se na diskusi Novinek-Práva, přestože byla před zavedení tohoto zásadám lidské komunikace odporujícímu systému často výrazně levicová až bolševická, byla to ale konec konců, diskuse.Dnes je to již jen změt nesmyslných výkřiků osob, které se chtějí na internetu jen ukájet nadávkami, osočováním a vyléváním výpotků své bolavé duše.
Ne, že by takoví jedinci občas nebyli dříve i na Psu.Ale přeci jenom, byla to DISKUSE! A demokracie je diskuse! Tuto skutečnost asi žádný z těch šílených programátorských inovátorů neslyšel. Nejen že se snížil počet příspěvků na stránkách Psa, kde se lidé dříve scházeli proto, aby si vyměnili ve virtuálním prostoru názory, ale s tím se samozřejmě zmenšil i celkový počet návštěvníků. Tam, kde je to nepohodlné, nepřehledné a tedy nezajímavé, nikdo nejde.
Nejsou-li schopni tohle pochopit vynálezci této nesmírné pitomosti, snad by jim to měli vysvětlit a zatrhnout jejich nadřízení, které noviny a vůbec informace živí.
Jako příklad bych uvedl třeba skutečnost, že Baťa, geniální podnikatel, nechal nejdříve postavit budovy, pak mezi nimi travnaté plochy bez cestiček a chodníky nechal vydláždit tam, kudy chodili sami lidé. A ne kde jim to naplánoval inženýr lidských duší. A z běžného života i druhý příklad, jak i takzvaná maličkost má zásadní význam. Každý obyčejný majitel trafiky či pekařství ví, že když má obchod v místě, kudy chodí lidé, třeba od tramvaje nebo metra, vydělá tam slušné peníze. Má-li ji jen pár metrů za rohem a s blbým vchodem, zkrachuje.
A protože bych nerad, aby pro nezájem čtenářů zkrachoval Neviditelný pes, navrhuji.... Jaké navrhuji!? Požaduji a nabádám! Diskuse se musí upravit tak, aby na ni byl nejen jednoduchý přístup, ale hlavně snadná a logická orientace v ní.. Pokud tomu tak nebude, čtenáři odejdou.
O tom by mělo popřemýšlet vedení LN, protože internetové noviny jsou novinami budoucnosti. A kdo ničí svou budoucnost, v každém případě se s ní, zničenou, potká. Budoucnosti nikdo neuteče. Ani mladí fanatičtí programátoři, hrající si bez jakékoliv zodpovědnosti za výsledek své práce se svojí oblíbenou hračkou.
Jim je to jedno.Zničí-li z nabubřelosti a neochoty vyjít čtenářům vstříc tyto noviny, půjdou dál. Hlavně že byli "in". Ale co čtenáři? A co redakce? A co vydavatel?

P.S. - A za největší zhovadilost považuji tvrzení programátorů, že nedokáží, aby se počet návštěvníků článku zřetelně někde objevil. Když to bylo možné v době poloamatérského Psa, musí to jít i dnes. Jsou jen dvě možnosti. Buď se jim prostě nechce, anebo, řekněme si rovnou, umí úplné... no víte co. To, do čeho šlápl v Praze princ Charles.