Z okupantů se udělají osvoboditelé velmi jednoduše, přinejmenším v internetové encyklopedii Wikipedia: například v hesle věnovaném straně Baas se termín „okupace“ přemění na „osvobození“ a je to. Wikipedia je otevřený projekt. Kdokoli může články této dnes už největší encyklopedie světa číst a kdokoli může přispívat. K dnešnímu dni je v celé Wikipedii skoro pět a půl milionu hesel ve stovce jazyků včetně češtiny. Anglická část je nejrozsáhlejší, má bezmála dva miliony hesel. Na změně jednoho slůvka v jednom článku by nebylo nic zajímavého, nebýt toho, že změnu v tomto hesle a mnoha dalších provedl někdo neznámý z počítačů, které na sobě měly inventární číslo Ústřední zpravodajské služby CIA.

Přišel na to student Virgil Griffith ze Santa Fe Institutu v Novém Mexiku. Napsal program WikiScanner, který je schopen vystopovat počítače napojené na Wikipedii. Není na tom nic zas tak zázračného - identifikační číslo, takzvaná IP adresa, se objevuje například u každého příspěvku do diskuse na Neviditelném psu nebo Lidovkách a umístění dokáže vystopovat utilita tracert.exe, která je součástí Windows. Udivující je na tom všem jen to, že mamlas ze CIA neví, že anonymita internetu je značně problematická. Ukázalo se navíc, že s hesly manipulovaly taky FBI a Vatikán. No a když jsme u toho, v české verzi Wikipedie se našly stopy po manipulaci s údaji o našich lidovcích. Stopy vedou k jinak jistě svatým činovníkům této strany.

Není třeba se nad tím pohoršovat. Kde je vystrčíno, tam je dovolíno, říkalo se v Čechách, a když je Wikipedia otevřená, je otevřená pro každého. Zabránit manipulaci nelze. Příště si „muži v černém“ dají víc pozor a budou upravovat články z Wikipedie z internetové kavárny. Celý ten pidiskandál ovšem má své pozitivní stránky. Například nám připomíná, kolik běžně užívaných pojmů v sobě nese náboj hodnocení. Okupace a osvobození, to je krystalicky čistý příklad této duality. Děti se ve škole učí „vybraná slova“ typu my, mýti, hmyz a tak dál. Možná, že by stálo za úvahu sestavit seznam vybraných slov, s nimiž se nejvíc šeredí a na která si musíte dávat největší pozor. Svoboda, hrdinství, pravda - taková slova by tam nesměla chybět.

Žádná vláda nepřipustí, aby ministerstvo školství takový seznam zařadilo do výuky. Jakpak by se potom psaly politické projevy? Tohle nebezpečí věru nehrozí. S čím ovšem musíme počítat i pro budoucnost, to je další manipulace s daty ve Wikipedii. Však už i v této velebné instituci založené na důvěře a otevřenosti vzniká jakýsi dohledový orgán. Ten se stará o to, aby u problematicky formulovaných článků bylo výslovné upozornění, že text svou subjektivitou neodpovídá standardu Wikipedie. Je to tak trochu akt zoufalství. Kdyby někdo (a kdo by to měl být?) text předělal do standardu Wikipedie, zachoval by se jako cenzor, a tím by se dostal do rozporu s principem Wikipedie.

Naštěstí je tu ultimativní pojistka - je v hlavách čtenářů. A ti si dovedou přebrat podle svého to, co čtou. Články o válce v Iráku a lidovecké politice si budou interpretovat podle svého, i kdyby se v článcích muži v černém rýpali od rána do večera.

LN, 27.8.2007