Světem obchází strašidlo fake news. Poslouchám v rádiu mladého génia. Chlubí se, že svůj světonázor čerpá z alternativních webů a nějaké rádio, rozuměl jsem veřejnoprávní rádio nebo televize, ho nezajímají. Můj ty smutku a zármutku, v jeho hlavě bych chtěl dělat skladníka! Přirovnávám internet k městu. Nahoře jdou domy, ulice, parky a dole kanalizační síť a v ní tečou splašky a žijí tam krysy. To jsou diskuse na internetu.
Můžeme nad tím lamentovat, můžeme to řešit tak, že do kanálu nelezu a alternáty otevírám jen z klinického zájmu. Příčina toho jevu je očividná. Internet umožňuje komukoli cokoli napsat a poslat to do světa, a čím větší je to blbost, tím větší šanci to má, protože lidi milují blbosti. Změní to svět? Už ho to změnilo. Nemohlo nezměnit.
Dobře si uvědomit, že to není poprvé, kdy se skokově otevřel prostor k vyjádření.
Revoluci srovnatelnou s internetem přinesl knihtisk. Vynález se přisuzuje Gutenbergovi, prsty v čertově díle měl Jihann Fust, ano, to je ten zlopověstný doktor Faust. Místo aby se solidním způsobem solidní texty opisovaly ručně, knihtiskařské lisy chrlily stránky ozlomkrk. Za první českou tištěnou knihu je pokládána Kronika trójanská. To byl na svou dobu bestseller, něco jako krvák, rytířský román. Jinými slovy škvár, který zblbnul i důmyslného rytíře dona Quijote de la Mancha. Zblbávání lidí akcelerovalo vynálezem denních novin a když pak přišel rotační tisk, zrodila se masová ideová masírka, která trvá dodnes. My jsme si už zvykli a nepřijde nám to divné. Noviny čteme a někteří lidé, jako já, do nich i píší. Jenom mimořádně osvícení duchové pochopili, že noviny jsou zlo a na novináře sluší vzít samopal. A co internet? Zvykneme si, že převážná většina jeho politicky laděného obsahu je zlovolná blbost předkládaná veřejnosti za účelem zlomení mysli? Když jdeme kolem prasečáku, krčíme nos. Ale kdybychom tam byli zaměstnaní a žili v tom prostředí, přestali bychom smrad cítit. Bude to tak i s internetem?
To věru nevím a nemohu doložit ani to, co tuším. Vynález knihtisku, myslím si, nebyl první technologický převrat s dopadem na úroveň společnosti. Představuji si písařskou dílnu někde v Ninive. Financoval ji moudrý král Aššurbanipal, tato hvězda jasná sedmého století před Kristem. V dílně jsou písaři, kteří dřívky vtiskávají klínové zápisy do hliněných tabulek. Někde vzadu je vypalovací pec. K vedoucímu přichází mladistvý vynáleze. Oko mu plane nadšení.
„Pohlédni, ó pane! Zahrocené dřívko namočené do barvy zanechává stopu na podložce zhotovené z rostlinných vláken!“
Moudrý byl vedoucí písařské dílny. Nechal vynálezci utnout hlavu. To by tak bylo, aby každý blbec mohl napsat, cokoli ho napadne kdykoli a na cokoli.
Ale nezůstalo při tom. Jiný vynálezce ušel katovi a čert byl z pytle venku a teď to tu máme. Fake news.
LN, 9.12.2019