Ještě před čtyřmi pěti lety byl Facebook normální komunikační platforma, kde se spolu lidé normálně bavili, někdy hádali, občas si zanadávali. Prostě normální život. Pak ovšem přišla migrační krize a islamizace starého kontinentu a eurounijní politické elity zavelely k boji proti fake news, rozuměj k cenzuře. A poslušný mopslík Zuckerberg panáčkuje. A jeho biřicové spolu s ním. Mažou, banují, blokují, cenzurují. Dokonce ani bolševici neblahé paměti nebyli tak výkonní.

„Jedno z největších dilemat, které řešíme, je, co na Facebooku dovolíme – a řešením tohoto problému trávíme hodně času. Jedná se o opravdový a velice důležitý oříšek. Chceme, aby Facebook byl místem, kde se můžete svobodně vyjadřovat a otevřeně sdílet s přáteli a rodinou. Zároveň, když jsou lidé na Facebooku, chceme, aby se vždy cítili vítáni a v bezpečí,“ dojímají se sami nad sebou správci Facebooku. Ve skutečnosti dělají pravý opak. Svobodnému vyjadřování brání, čímž štvou lidi proti sobě i proti bruselským politickým elitám.

Najde se politik, který se se vší svojí možnou váhou a odpovědností postaví na stranu svých spoluobčanů, kteří jsou dnes a denně uráženi nesmyslnými a hloupými, ale o to víc nebezpečnými cenzorskými zásahy osob spravujících zdejší Facebook? Co takhle pohnat tuhle firmu k soudu za pohrdání základními principy demokratické společnosti? Jsou k smíchu všichni ti troubové, kteří tuto zcela nepřijatelnou praxi omlouvají skutečností, že Facebook je soukromá firma. Ústava České republiky zaručuje svobodu slova, nikoli svobodu svévolného cenzorského řádění.

Facebooku se povedlo jediné. Dokonale zesměšnil sám sebe. Uplatňovat cenzuru, a ještě tak hloupým způsobem, jak to aktuálně provozuje, může pouze někdo, kdo to nemá v hlavě úplně v pořádku. Nevím, zda jsou facebookoví biřicové tak mimo realitu, že žijí v představě, že svým pokryteckým uplatňováním směšně idiotských, protože gumových a selektivních tzv. pravidel komunity něčeho dosáhnou, každopádně výsledky se již dostavily. Jejich boj proti „nenávisti“ plodí jediné: skutečnou nenávist. Nenávist k hloupým, směšným cenzorům i nenávist k celé pseudoliberální politické garnituře, jež si tohle nedůstojné, směšné běsnění objednala.

Nevím proč, ale nějak mi v téhle souvislosti asociuje dávná báseň Jiřího Wolkera U rentgenu. Zde je jen mírně aktualizovaný úryvek:

„I tuto tíhu, lékaři, já znám.
Však hlouběj, ke dnu, tělo prosvěťte mi!
Nejtěžší břímě naleznete tam.
Sotva je unáším. A jsem si jist,
až vypadne, že rozkymácí zemi.“

„Nejhlouběj, banovaný, vidím nenávist.“

Ano, takhle to dopadá, když svět řídí hloupí, směšní manipulátoři. Jejich idiotské snažení je zcela kontraproduktivní.

Básník, jenž miloval svět, měl a stále má pravdu.