Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Já jsem učitel. Soudím, že některé děti na normální základní školu nepatří, protože rozvracením výuky brání spolužákům i učitelům v práci, a z hlediska výsledku výukového procesu je lhostejné, zda tak činí vědomě, či nikoli. Prostě poškozují práva ostatních.

A dále jsem zcela přesvědčen, že by se plošná inkluze měla zrušit.

Už mi bylo v jedné diskuzi sděleno, že tímto názorem (cit.) "šířím proruský narativ". Tak ať.

Taky že šíříte. Vzdělanost je typicky ruská vlastnost. Vy třeba taky víte, kdo to byl Mendělejev. A za to vás jednou potrestáme.....

Na naprostou většinu toho co dnes děti v školách sužuje byl jeden skvěle fungující univerzální lék - učitelova rákoska a doma otcův řemen.

Na těchto lécích vyrostly generace, jejichž práci dnes konzumuje falešně lidskoprávním dobrotrusem rozvrácená západní společnost. Kterou do této úpadkové trajektorie dostali ti, kteří jí chtějí mít v podobě slabošsky bečícího ovčího stáda. S kterým jeho pasák s pomocí hlídacích - aktivistických psů snadno manipuluje, tedy i pro sebe výnosně dojí a stříhá.

Když jejich sídlem je Brusel (Berlín) a zbraní neomarx-progresivistická, falešně lidskoprávně dobrotrusná ideologie. Která demokracii v neo socialistickou, čím dál víc totalitu mění.

Která zákonitě stejně jako všechny socialismy (fašismus, nacismus či komunismus) skončí. Tedy společenským úpadkem, despocií mocných, chudobou a bezprávím mas, což krvavým konfliktem vyvrcholí. Zvláště když si Brusel na pomoc s likvidací demokracie naváží islám.

Inu, doba se mění.

Dříve nebyla diagnóza ADHD, nýbrž učitel napsal do žákajdy poznámku, že žáček provádí v hodině alotria, tatínek doma odepnul pásek a žáčkovi domluvil. Žáček sedící ve škamně na půlce zadku si pak dobře uvědomoval, že alotrií páchati nemá. Alternativně dostal žáček lepanec nebo pravítkem přes prsty nebo byl vytahán za uši hned od učitele. Dávali jsme přednost tomu lepanci, protože poznámka měla následky neporovnatelně horší - tatínkové mívali pádnou ruku a vládli i jinými tresty, třeba domácím vězením či příkazy k ponižujícím domácím pracem. A jen blbé dítě by si doma stěžovalo, že dostalo od soudruha učitele lepanec, protože by dostalo hned dva další s tím, že nemá ve škole zlobit.

Ovšem musím dodat, že jsem navštěvoval základní školu v letech 1955 až 1964. A samozřejmě nebyla inkluze.

V uplynulých letech probíhaly tematické akce (nejčastěji označované jako „Retro týden“, „Škola našich rodičů“ nebo „Výuka jako za socialismu“) v rámci projektových dnů a týdnů.

Učitelé během těchto projektů zavedli pravidla běžná v 70. a 80. letech 20. století:

Přísná disciplina: Povstání při příchodu učitele, hlášení služby na začátku hodiny, sezení s rukama složenýma na lavici a absolutní zákaz mluvení bez vyvolání.

Tradiční metody: Čistě frontální výuka, zápisy z tabule, zkoušení u tabule a drilování faktů.

Reakce dětí a zjištění učitelů

Učitelé v reportážích a článcích z těchto akcí (publikovaných v pedagogických médiích i na zpravodajských portálech) opakovaně popisovali velmi podobnou zkušenost: dětí byly z ticha a klidu ve třídách nadšené.

Psychologové a pedagogové tento jev vysvětlují několika faktory:

Absence hluku a akustického přetížení: Moderní výuka staví na skupinové práci, diskuzi a interaktivitě. To je sice přínosné pro rozvoj myšlení, ale vytváří to neustálý kulisový ruch. Pro řadu dětí (zejména citlivějších nebo s poruchami pozornosti) je celodenní hluk vyčerpávající.

Předvídatelnost a jasné hranice: Přísný řád dává dělám strukturu. Přesně vědí, co se bude v každé minutě dít a co se od nich očekává, což snižuje úzkost.

Snazší soustředění: V naprostém tichu se dětem lépe pracuje na individuálních úkolech, protože nemusí věnovat energii filtraci okolních ruchů.

jo, to dává smysl

Ve finále to i zde skončí jako v Anglii či USA a na ostatním vyspělém Západě, kdy budeme klečet před Romy i queersexuály a prosit za odpuštění, že jsme se jim ani za celá ta století nedokázali přizpůsobit.

Inkluze - vzhůru do průměrnosti - vylepšíme ještě nahrazením technicky náročnějších předmětů (matematika, fyzika, ...) předměty o životním prostředím, záchraně planety a ti co nebudou zvládat ani toto podpoříme osobními asistenty a psychology. Úkol je jasný dítě není možné jakkoli stresovat, vždyť život dospěláků v praxi je procházka růžovou zahradou.

No dobře, máme rádi inkluzi. Ale zajímá někoho, jak trpí nadaní žáci, kteří by se učili, ale nemohou. Co tedy založit zvláštní školy, kam by se odkládali žáci nadaní a ...normální.... Nové zvláštní školy by neměly pejorativní status, ale podpořili bychom tím vzdělanost národa. Jen by se to nějak muselo ochránit před aktivistickými matkami, které by svého Pepíčka nechtěly dát do té ...obyčejné s inkluzí...

Dneska je na na 20 žáčků učitelka a tři "asistentky" a přesto učíme dceru doma z toho co nás naučila "soudružka učitelka" v 70. letech, kde měla 35 dětí na ranní a 35 na odpolední směnu.

Celá inkluze je nesmysl - třída postupuje tempem nejslabšího chudáka a na školní výuce je to dramaticky vidět.

Loni se nám stalo, že teprve před Vánocemi přestali opakovat předešlý ročník.

První demokratický ministr školství Vopěnka to řekl jasně "Můžeme dotáhnotu slabé na průměr, nebo průměr na špičku. Obojí najednou nejde" My menáme jinou surovinu než lidské mozky, takže jsme se rozhodli, že budeme světu konkurovat tím, že budeme (horko těžko) průměrní ?!?

Tak ono se zapomíná na to,

že ty zvláštní/pomocné školy, dovedly připravit žáky na další život tak, že se v něm uplatnily - nebyly nepoužitelní pro další život/společnost, na rozdíl od mnohých dnešních z těch okecávacích oborů středních i vysokých škol, znám několik takových absolventů, kteří se staly úspěšnými živnostníky/malíři pokojů, řemeslníky kolem železa, po vojně i řidiči autobusu.

No...Kacířsky se optám, je-li pro člověka "ze zvláštní školy" čili pomocného dělníka toho nejpokleslejšího kalibru JAKÁKOLIV škola k něčemu dobrá. Nebo přesněji - jestli kvůli tomu museli do zvláštní školy.

Jistě, i skladník ve šroubárně může si přečísti Vergilia v originále a - taky důležité věc - podobná děcka jsou obvykle z rodin natolik sociálně slabých, že škola supluje i základní výchovu.

Když čtu popis potíží, které mají dnešní děti, připadá mi, že národ degeneruje. Když jsem začal chodit do školy, jediný na škole jsem měl brýle s -1 dioptrií.

Na rozdíl od Vás jsem přesvědčený, že některé děti do normálních škol nepatří, protože znesnadňují výuku ostatních. Celou t.zv. inkluzi považuji za špatný krok. Co tak dát děti, které nutně potřebují asistenty do výběrových škol?