Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ono je to problém hlavně, když cestujete s dětmi. V jídelně se v jídle nimrají, ale sotva dojdete na pláž (do lesa, kamkoliv jinam) rázem dostanou hlad.

Nejde o problém odnášení jídla, ale o snahu získat něco zadarmo. To je hluboce zafixováno do myšlení řady lidí. Tento jev byl například testován na kongresu psychologů, kde byl stánek s volným odběrem loňských kalendářů. Není nic zbytečnějšího, než loňský kalendář. A přesto se zájemci málem porvali.

Pokud měl hezké obrázky, tak proč ne? Třeba byli jen praktičtí. Ve skutečnosti vám totiž na celý život stačí jen sedm kalendářů, pokud nebazírujete na správně vyznačených Velikonocích (u stolních kalendářů pak musíte ignorovat i fáze měsíce). V přestupném roce vyměníte v případě potřeby kalendář za jiný, posunutý o den.

Ale ano, máte pravdu - máme rádi věci zadarmo.

Ano, vynášení od snídaně. Problém - ne však neřešitelný.

Vzpomínka na dávnější 14tidenní rekondiční pobyt v nejmenovaných lázních: Tehdy jsem si dojednal a připlatil dvoulůžkové apartmá a na druhý týden za mnou přijela moje manželka. Byl to rekondiční pobyt organizovaný mým zaměstnavatelem, a tak jej se mnou - v mém turnusu - absolvovalo několik spolupracovníků.

Snídaně, jak jinak, formou švédských stolů. A mou paní v jídelně usadili na volné místo ke stolu, u něhož seděla má známá/spolupracovnice. Samozřejme jsem je vzájemně představil a seznámil.

A ta, když zaregistrovala, jak, co a kolik si toho vrchovatě nakládám na ten největší talíř(ek), otázala se mé paní: A to Libor fakt všechno sní?

Ano, snědl jsem. A nikdy jsem tehdy ani potom, snad kromě neoloupaného banánu nebo nenakrájeného jablka, z jídelny v ruce/kapse/batohu nevynesl.

Libor

P. S. No, říkají mi "čistič". Peristaltika funguje!

😄

Póvl zůstane póvlem, má to v genech. Neboli slušněji: středostavovská lůza.

Propáníčka!

Popravdě se hotelům, dělající takové opatření proti odnášení, nedivím. Pokud se odnos jídla stane standardem a cena snídaně se zvedne, pak z něj pár lidí bude profitovat (viz poznámka o dětech), pár lidí to akceptuje jako příležitost (ok, snídani v hotelu, svačinu/oběd si nachystáme sami při snídani), ale dost lidí, kteří budou odmítat si svačinu chystat sami, si prostě jen připlatí za službu (v tomto případě potraviny navíc), kterou nevyužívají a nebude se jim to líbit. Nakonec zbyde drahá služba, více nespokojených a nedostupnost pro ty, kteří to původně chtěli zavést (rodiče s dětmi).

Sakryš, vždyť jsem vlastně popsal socialismus a povinnou solidaritu. :-)

Naštěstí nesnídám a proto si objednávám jen ubytování bez přidaných služeb. Můžu se najíst, kde chci, co chci a to vše bez vazby na hotelovou restauraci.

Tak to už jsme dva. Chuť k jídlu dostávám tak někdy kolem poledne, odmala.

Jen když jsem pracoval od šesti a tedy vstával po páté, tak chuť k jídlu už kolem desáté.

Nikdo z našinců nemá na ruské turisty, co se týká vynášení snídaní. Karlovy Vary, Řecko, Egypt, tam všude reprezentují svůj národ takhle. Pak jsem také nepochopil, proč na Krétě kupují v létě kožichy, ale to už je mimo téma článku.

A proč ne? Já si taky občas v létě koupím něco na zimu a v zimě něco na léto

Tak světe div se, nikoliv každý člověk je zvyklý se ráno nacpat jídlem...někomu postačuje vypít čaj nebo kávu atd.

Osobně to tak mám asi 20 let zpět a tudíž jsem si logicky tu snídani zaplacenou v ubytovacích službách bral v rámci možností sebou zabalenou aspoň provizorně do ubrousku...

Já bych bez pořádné snídaně nemohl fungovat. Když jsem ještě pracoval, vstával jsem o půl třetí a ve čtvrt na čtyři mi jel vlak. Takže jsem se oblékl, uvařil snídani, připravil si nějakou svačinu a mazal na vlak. Jako výpravčí ve stanici se silným provozem jsem si na oběd odskočit nemohl, protože nejbližší restaurační zařízení bylo 15 minut daleko a směna trvala 12 hodin. Ale manželka nikdy ráno do sebe nemohla nic dostat, snídávala až kolem desáté v práci (v konstrukční kanceláři si prostě udělali pauzu). Ale když jsme byli na dovolené, vždycky jsme požádali obsluhu hotelové restaurace, aby jednu snídani pro manželku zabalili. Nikdy s tím neměli problémy a my nemuseli měnit své zvyklosti.

No proč ne. Jestli jsem příznivcem snídaně formou švédského stolu, tak právě díky té pestrosti, když si můžu dát na talíř, doslova na co mám zrovna z té široké nabídky chuť. Na rozdíl, od hotového jídla, kde mi přinesou jen to, na co zrovna chut nemám.

Jestli by mi vadilo, že vejce už bude míchaná a jako volská oka, asi ne, když si taky budu moci vybrat. Podobně i to již nakrájené ovoce. ̈

A pokud se týče toho odnášení jídla ze snídaně. Krom toho, že to je neslušné, tak ale řada slušných hotelů nabízí občerstvení zdarma "na svačinku" i u svého bazénu v areálu Takže i to je vlastně zbytečné.

Ovšem, pokud si to někdo představuje tak, že si zaplatí jenom polopenzi, a na oběd si nakřečkuje ze snídaně, tak takovou formu socialismu na svůj účet, ty hotely podporovat nebudou..

Když někdo zaplatí za snídani nemalé peníze, ale dokáže sníst jen jedno vajíčko s krajícem chleba s máslem, nebo třeba rohlík a tři plátky šunky a trochu nakrájené zeleniny, pak nevidím nic nemorálního v tom, když si podobně velkou porci zabalí ještě na svačinu. Ostatně, co se stane s tím nedojedeným jídlem? Využije se nebo se vyhodí? Jak se zpracují ty rozřezané mandarinky či nedovařená vejce?

Bylo by moc hezké, kdyby hotely i hosté byli rozumní a chovali se přiměřeně. Já osobně fandím modelu "nevelká snídaně + drobná svačinka".

Přesně. Byl jsem v Ustce v Polsku minulý týden. 4 hvězdičkový hotel, cena 1900,- za jednu osobu. Jelikož jsem měl před sebou náročné dopoledne, nemohl jsem se dosyta najíst neboť pak se dostaví únava. Takže trochu vaječiny, dva kousky salámu, koláč ke kávě. Chtěl jsem si vzít s sebou ovoce ale jak píše autor, nakrájeno. Bylo mi hanba si i zalít čaj do 0,7l termosky na cestu zpět-715 km...Už jsme byl v horším hotelu před měsícem a když jsem si řekl, jestli by mi nenalila obsluha vařící vodu do termosky, tvářila se divně a čekal jsem 10 minut...Příště si to naleji z várnice po hrnečcích ale v tom hogofogo hotelu mi to bylo opravdu trapné to udělat. Pak jsem si to cestou vyčítal...Na pokoji nebyla varná konvice. Pokud šel někdo po chodbě v podpatcích, jako bych měl otevřené dveře. Ze tří saun jela jedna a když jsem se zeptal recepčních, jak je u moře (200 m a le bylo náledí, tak jsem chtěl vědět, zda to má cenu riskovat pád), ještě mne utřeli, že tam pracují a ne poskytují informace mimo hotel...