Únor 2026, nově postavený polský hotel Termy Karkonosze (nedaleko Sněžky a města Jelenia Góra). Turisty, kteří mají zaplacený pobyt se snídaní nebo v režimu polopenze, čeká ráno v jídelně překvapení.

Snídaně formou bufetu (“švédského stolu“) je koncipována tak, že odnést cokoli za účelem konzumace pozdější se jeví obtížným. Žádné celé (neoloupané) mandarinky, pomeranče nebo banány. Veškeré ovoce rozřezáno tak, že pouští šťávu.

Vejce jsou k dispozici míchaná a jako volská oka. Celá vařená, neoloupaná vejce dvakrát chybí vůbec. Třetí ráno jsou za vlhka zabořena do soli, a hlavně uvařena naměkko (část bílku je nejen tekutá, ale téměř syrová). Očistí-li někdo vejce od soli a strčí-li si je do kapsy, riskuje, že se mu tam částečně rozteče.

Polští turisté jsou stejně proslulí odnášením jídla z hotelových snídaní jako turisté čeští. Zde je většina vynašečů nucena kapitulovat. (Něco by snad šlo odnést v extra donesených krabičkách, to by však sotva ušlo pozornosti obsluhy.) Vedení rezortu Termy Karkonosze cílenými servírovacími postupy zatnulo zkrátka snídaňovému vynášení tipec.

Na rozdíl od hotelu Termy Karkonosze v jídelně hotelu Akvamarín ve slovenských termálech Bešeňová vícejazyčné poděkování za neodnášení jídel od snídaně nechybí. Personál zároveň – patrně na pokyn vedení – vynášení v menší míře mlčky toleruje. Po snídani lze restauraci opustit s pomerančem nebo banánem v ruce a volným krokem projít kolem baru a dále recepcí (jako by host chtěl snídani ukončit až ve výtahu či na pokoji). Vynášení je limitováno nevyslovenou, leč obapolně ctěnou zásadou „rozumnosti“, přiměřenosti. Jinak řečeno: nepřehnat to, udržet vše v únosných mezích …

Snídaňová vzpomínka z Bešeňové: hlásím vrchnímu, že došel černý čaj. Ten čajový sortiment promptně doplní. Za chvilku si všimnu, jak si polský spolurekreant cpe sáčky černého čaje do kapsy. Což by v hotelu Termy Karkonosze postrádalo smysl: na pokojích jsou u rychlovarných konvic uloženy (a denně doplňovány) sáčky čaje stejné značky, jaké jsou na snídani. (V Akvamarínu jsou na snídani kvalitnější sáčky, než jaké leží u konvic na pokojích.)

Vstříc turistickému vynášecímu reflexu vycházejí v poslední době hotely řetězce Orea (na Šumavě a jinde). Základním pobytovým režimem je polopenze: snídaně a večeře. U snídaní jsou zcela oficiálně k dispozici sáčky s hotelovým logem, aby si hosté zabalili dle libosti svačinu. (Snídaňovo-svačinová služba navíc se odráží v poněkud vyšší ceně pobytu.)

Opatření hotelů Orea vítají zejména rodiny s malými dětmi. Upozorňovat dítě, aby se teď hned najedlo pořádně, neboť později k tomu nebude mít jen tak možnost, se nejednou míjí účinkem. Stává se naopak, že dítě si nabere plný talíř lákavě se jevícího pokrmu, načež zjistí, že se až o tak suprovou baštu nejedná …

Lze si u modelu, na jaký u snídaní najely hotely Orea, představit, že někdo – zejména v den odjezdu – ranní balení svačiny a vynášení přežene? Teoreticky jistě ano, během dvou nedávných pobytů na Šumavě jsem něco takového zatím nezaznamenal.