HLAD: Bílá turistika
Byl to Alfred Hitchcock, kdo nejvýrazněji proslavil postřeh, že tlustí takřka vždycky bývají nenáviděni. A Hitch nemusel narážet jen na vlastní válku s vahou a přibíráním kil, ale třeba i na jiné lidi. Ještě jistě nezapomněl na smutný konec obézní hvězdy němého filmu Fatty Arbuckla.
Ona to naštěstí není žádná mantra a pravda pravd. Třeba Oliver Hardy, jiný komik, byl tlouštík oblíbený. Nic to nemění na tom, že mnozí z nás prahnou hubnout, a to právem, a nejprimitivnější doporučení zní: „Nežer večer.“
Dodatek: „Ani v noci.“
Neohrazuji se proti souvisejícímu s tím výrazu bílý sex, ale sám říkám půlnočnímu vyjídání ledničky bílá turistika. Tady je totiž v sousloví znát, že to byl i výkon v podobě pochodu bytem po špičkách, který musíte absolvovat z bodu P alias z POSTELE k bodu L.
Dá se vůbec jakkoli ignorovat večerní a noční hlad?
Jsou cesty. Pokud na něčem soustředěně děláte, to je jedna možnost. Jste-li tedy pro své okolí mrtev. To na jídlo zapomenete. Ale je i blbější možnost: jít prostě brzy spát. Ale noční probuzení hrozí a nastane.
Vždycky mi přesto připadalo trochu divné, že když jsem vydržel nejíst večer a za noci taky, ráno jsem hlad neměl. Do oběda. A zase přišel až večer.
Znamená to snad nakonec, že by měl člověk jíst jen jednou denně?
Možná. Patrně. Ale záleží na práci, kterou děláte. A nejkrutější řešení? V ledničce nic nemít.
Máte-li tam kuře nebo dvě kuřata a kebab, těžko bílá turistika jen tak skončí. Ale máte-li v lednici i jenom „obyčejnou“ sekanou, přijde to samé. Podlehnete. A navíc masu. Sekané neuniknete a říkáte: „Takový malilinký plátek se odpouští, bože! Ne?“
Odpověď nezazní. Bůh asi odpustí, ale tělo ne. A další podraz představují sladkosti.
Někdo na ně není. Má štěstí z pekla. Ale jiní cukry potřebují, takže si dají do ledničky různé laskoňky, kremrole, žloutkové věnečky, nanuka, kávová zrna i celé nanukové dorty. A Red Bull, ten proklatý. A vychlazenou kolu. A pak si vždycky řeknou: „Výjimka potvrzuje pravidlo. Dneska jsem opravil králíkárnu, tak si mohu o půlnoci nárokovat tuto bílou turistiku.“
Omyl! A kalorická bomba bude zničující.
A pak jsou esa, co pořád vyhlížejí jako proutek.
Ládují se nezavřeně a nic. S proutkovitostí to nehne.
Mohou to být dámy, pánové, ale přidrzle vám na otázku „jak to děláš?“ řeknou: „Protože jsem v mládí sportoval, tak ono mi to zůstalo. Netloustnu.“
Anebo: „Genová dispozice.“
Podle mého názoru takový člověk ani nezná zmíněný typ noční turistiky. Nezná bílý sex. Je jako kus dřeva a pytel na spaní! Usne, ráno se vzbudí a v ledničce má pořád to stejné.
A když ne, ujedla žena.
Michala Tučného mnozí vidět nemuseli, ale jeho songy milují dodnes.
Michal Tučný - Michalův song [video]