Nedávno jsme si připomněli 150. výročí narozenin obuvnického krále Tomáše Bati. Tento nejúspěšnější český podnikatel všech dob vybudoval koncern s desítkami tisíc zaměstnanců, který se rozrostl do 56 zemí a 38 oborů. Měl talent, nebál se nových myšlenek a výrobních postupů, neznal odpočinek a dřel do úmoru. To jej nakonec vyneslo mezi světovou podnikatelskou špičku.

Mladý Tomáš Baťa založil v roce 1894 se sourozenci Antonínem a Annou obuvnickou továrnu ve Zlíně. Zpočátku se jejich firmě nedařilo, po roce trvání měla dluhy, které ohrožovaly její existenci, ale postupně se je podařilo splatit. Poté, co byl starší bratr Antonín povolán do základní vojenské služby a sestra Anna se provdala, vedl Tomáš Baťa firmu sám.

To, že firma Baťa se vypracovala mezi přední světové výrobce obuvi, je samozřejmě především zásluhou Tomášových schopností. Nicméně my v Českém královském institutu upozorňujeme rovněž na výhodné podmínky pro podnikání v Rakousku-Uhersku za éry vládnutí císaře Františka Josefa I. To prošlo v druhé polovině 19. století výraznou liberalizací, která stála za počátkem průmyslové revoluce a rozvojem obchodu. Klíčovým faktorem modernizace se stal Živnostenský řád z roku 1859, na jehož základě se cechy se změnily v živnostenská společenstva, která již nemohla bránit ve vstupu novým členům. Pro zahájení podnikání musel žadatel bez ohledu na národnost splňovat následující podmínky: Být svéprávný a bezúhonný, čili nesměl mít záznam v rejstříku trestů, musel být plnoletý (plnoletost tehdy činila 24 let, proto musel být u založení firmy Baťa Tomášův starší bratr Antonín)) a svoji živnost ohlásit příslušnému okresnímu úřadu. V případě volné živnosti stačilo pouhé ohlášení, v případě vázané živnosti musel zájemce doložit požadovanou kvalifikaci (například výučním listem).

Důležitý pro rozvoj podnikání byl též Všeobecný obchodní zákoník z roku 1862, který upravoval obchodní právo, postavení obchodníků, obchodní knihy a společnosti (akciové, veřejné, komanditní atd.). O jeho kvalitě svědčí i to, že byl po roce 1918 přejat do československého právního řádu.

V roce 1897 Baťa zavedl výrobu proslulých baťovek, což byly plátěné boty s koženou podešví. Baťovky se úspěšně prosadily na trhu a díky nim měl Tomáš Baťa podstatně větší zisk. Zakázky z celého Rakouska-Uherska, které tehdy tvořilo jednotný celní prostor, se mu jen hrnuly. Důležité pro vzestup společnosti také bylo, že Baťa měl k dispozici rozsáhlý volný trh s více než 50 miliony obyvatel. Habsburská monarchie se tak svým vstřícným podnikatelským prostředím rovněž podílela na úspěchu Tomáše Bati a dalších českých podnikatelů.

autor je ředitel Českého královského institutu