V roce 1880 byly provedeny první geologické vrty budoucího dolu, který později (těžba započala v roce 1889) dostal jméno Ludwig Hohenegger. Kdo byl tento muž, po němž byl pojmenován důl, jehož provoz byl zastaven až v roce 1963? Předtím byl ovšem tento důl přejmenován na Důl 1. máj.

HOHENEGGER Ludwig (1807-1864) se narodil dne 8. června 1807 v bavorském městě Memmingenu. Po gymnáziu studoval Hohenegger na univerzitě v Mnichově právo a kamerální vědy. Pracoval v hutních podnicích v Rakousku, Porýní a Porúří. V roce 1839 přesídlil do Těšína a od téhož roku až do své smrti byl ředitelem hutních a horních závodů Těšínské komory.

Ludwig Hohenegger se stal ředitelem nejvýznamnějších závodů Těšínské komory ve věku 32 let. Své znalosti využil při modernizaci vysokých pecí v Třinci a Bašce, hutních provozů v Karlově huti a dalších závodů. Závislost Těšínské komory na dodávkách surového železa z cizích hutí ho přivedla na nápad opatřit si vlastní zdroje železné rudy. Ve 40. letech 19. století prováděl první geologický průzkum, zejména v Beskydech. Prospekcí bylo objeveno 440 lokalit s možností ekonomicky výhodné těžby pelosideritů. V roce 1846 Hohenegger zřídil školu pro nadané horníky, které vyučoval geologii, mineralogii a hutnické technologii. Někteří z žáků se pak stali jeho spolupracovníky při rozsáhlém geologickém mapování. Navrhoval stavbu železnic a podílel se na jejich projektech. Byl první, kdo přišel s nápadem vybudovat Košicko-bohumínskou dráhu. Vytvořil projekt této dráhy a také projekty Ostravsko-frýdlantské dráhy a dráhy spojující Frýdek s Těšínem. Jejich uskutečnění se již nedožil. Dne 25. srpna 1864 Ludwig Hohenegger v Těšíně zemřel ve věku 57 let.

Ludwig Hohenegger byl schopným manažerem i znamenitým vědcem. Účastnil se prací Říšského geologického ústavu ve Vídni a publikoval odborné práce. Objevil a pojmenoval horninu známou na celém světě jako těšínit (teschenit). Vytvořil první geologickou mapu části Ostravska a Beskyd. Hohenegger na geologické mapě vyznačil hranici maximálního kontinentálního zalednění. Při geologickém průzkumu zaznamenával bludné balvany ze severských hornin, zejména jejich nejzazší výskyt v nejvyšších nadmořských výškách. Tím u nás jako první určil hranici, na kterou dospěl v dobách ledových kontinentální ledovec a spolu s ním severské horniny vyrvané z podloží a ledovcem dopravené na jih. Nešlo o určení definitivní hranice maximálního zalednění, ta se v detailech stále upravuje v návaznosti na výsledky průzkumů ledovcových sedimentů.

V německém týdeníku Silesia, který vyšel v Těšíně dne 3. září 1864 je zpráva o Hoheneggerově pohřbu, který se konal 27. srpna 1864. Krátce před tím, než smuteční průvod vyšel, objevil se císařský komisař s vysokým vyznamenáním – rytířským křížem Řádu Františka Josefa, uděleným posmrtně. Vyznamenání bylo připevněno na rakev, se kterou vyšel pohřební průvod od bytu zemřelého v těšínské čtvrti Saská kupa. V čele průvodu kráčel v hornické uniformě s vytaseným mečem arcivévodský hormistr Fallaux, žák zemřelého. V průvodu šlo 1 200 lidí, čtyři hornické kapely a v ulicích sledovalo průvod celé město. Po obřadu v kostele, kde zazněla smuteční píseň v podání mužského pěveckého spolku, byla rakev přinesena na hřbitov a po trojím hornickém pozdravu „zdař Bůh“ spuštěna do hrobu.

(Z připravované publikace „ABECEDA BESKYD“, která vyjde v prosinci 2023 v nakladatelství „Moravská expedice“)