Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Tajné služby u Bratislavy a tajemství letadla DC-9? (1)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jirka 13.1.2009 17:40Argumenty trochu jinak Pro ignoranty zkusím jiné argumenty. V hypotetickém případě sestřelení čs. protiletadlovou raketou by to muselo být z 1.plro u Přestavlk, který byl nejblíž a tehdy byl vybavený komplexem Volchov. Při odpálení dojde k daleko slyšitelné explozi a raketa za sebou zanechává obrovské ohnivé a kouřové zplodiny hoření. Ve vzdálenosti cca 5 km dojde k vyhoření prachové složky prvního stupně a ten se oddělí. Spadl by tedy někde u Doksan. Odpálení by tedy nebylo možné utajit a ve všech okolních obcích by jej zaregistrovali. V daném případě by následovala okamžitá změna dislokace útvaru, ke které ale nikdy nedošlo. To byl důvod, proč se na narušitele vzdušného prostoru zásadně naváděly hotovostní stíhačky. A poslední argument - raketa tohoto systému by do místa hypotetického střetu s letadlem jednoduše nedoletěla. Přímá vzálenost Přestavlky - Kamenice je 46 km, ale k zásahu by muselo dojít mnohem dřív, možná ještě nad území NDR. |
|
|
M. Zima 12.1.2009 20:58Hi experti typu pana Molčocha a ostatní diskutující. Neměl jsem na Vás čas a vidím, že jste si docela poradili sami a dokonce i panu Mlčochovi vysvětlili, co je "Druckausgleich". Jak mohlo experta s 40-ti letou praxí tak rozčílit slovo "koridor" nechápu a to o to více, že je to běžně používaný pojem. (Létal jsem koridory do Berlína z NSR spojeneckými letadly, když tam ještě nesměla Lufthansa.) Ale měl bych otázku na pana Molčocha, když je z oboru: Jak to bylo s tou radioaktivitou při neštěstí u Bratislavy? (Vycházím z toho, že jste se nepodílel na ututlání případu) BTW: Netvrdil jsem, že vím, co se stalo s tím JAT letadlem, pouze jsem naznačil evidentní skutečnost, že se na Východě po letadlech střílelo a to bez velkých rozpaků, čímž odporuji znalcům typu pánů Vlka a Molčocha, kteří vědí s jistotou opak. |
|
|
Kelner 12.1.2009 15:37Ztráta času Pane Mlčoch, obávám se, že je to ztráta času snažit se vysvětlit něco lidem, kteří o problematice nic nevědí, nic se dovědět nechtějí a přitom je jim jasné, že mají pravdu. |
|
|
Mlčoch 12.1.2009 13:13Zase tlupa chytráků! Předesílám, že v oboru řízení letového provozu pracuju čtyřicet let a osobně se znám s panem Joudalem v diskusi zmiňovaným. Stejně jako on jsem byl v době havárie zaměstnancem Oblastního střediska řízení Praha, byť jsem ten den nebyl ve službě. Nehodlám zde opakovat to, co napsal on. Můžu to jen potvrdit. Zbytek si přečtěte v jeho originálním článku. Shrnuji. Letadlo neletělo z Prahy, ale ze Stockholmu. Od východoněmeckých kolegů jsme obdrželi takzvaný EST, zprávu o tom kdy a v jaké hladině se letadlo bude nacházet nad hraničním bodem (v tomto případě VOR HDO - Hermsdorf). Letadlo bod v příslušném čase ohlásilo a jeho přelet byl oznámen vojenským složkám řízení. Dál mělo letadlo oznámit přelet VOR RCE (Roudnice) což už neučinilo. Vojenské složky řízení tehdy tvrdily, že jejich radary let sledovaly ještě v prostoru Benešova. Při použití tehdejší vysoce kvalitní sovětské radarové techniky nic zvláštního, stalo se mnohokrát, že při žádosti o polohu určitého letadla (civilní radary nebyly o nic kvalitnější) jsme obdrželi zcela scestné informace. Celá "informace" je novinářská kachna. Kdyby se letadlo pokoušelo o nouzové přistání, posádka by o tom složky řízení informovala. Nic takového se nestalo. Námitka druhá. Kdyby bylo letadlo skutečně sestřeleno, dost pochybuji o tom, že kdesi v archivech by po letech byl nalezen zápis: "Dnes se podařilo sestřelit jugoslávskou DC-devítku, zatloukli jsme to". Námitka třetí. Nezdá se vám všem podezřelé, že se dotyční "investigativní novináři" neobtěžovali zeptat se přímo u zdroje, tedy u nás, pracovníků řízení provozu, jak to tehdy vlastně bylo? Jak vidíte, očití svědkové ještě žijí. |
|
|
honzak 12.1.2009 13:37Re: Zase tlupa chytráků! "Vojenské složky řízení tehdy tvrdily, že jejich radary let sledovaly ještě v prostoru Benešova" - nemá být "nad Ploučnicí"? Oni operátoři vojenských přehledových radarů měli svoji hantýrku. A např. centimetrový radar P35 mohl trosky vidět i dost nízko - z Čáslavi jsem jako "staniční" bod viděl Ještěd (1000 m.n.). Běžně jsem viděl sportovní letadla, která při figurách prakticky "stála" na místě (tam se taky moc vysoko nelítá). Druhá možnost je, že hlásil automaticky, borci měli na obrazovce namalované koridory a "jeli" bez přemýšlení. |
|
|
Mlčoch 12.1.2009 14:18Re: Zase tlupa chytráků! Nikoliv, Benešov nad Ploučnicí to nebyl. Jednalo se o Benešov s tehdy umístěným radionavigačním nesměrovým majákem (NDB) Benešov (BNV). Poloha letadel předávaná verbálně se vždy uváděla vzhledem k bodům takto vybaveným, jejichž zeměpisná poloha byla notoricky známa. Pro řídícího provozu byl a je údaj "30 km jihovýchodně od BNV" zcela jasný a umožňuje mu prostorovou orientaci. Stejný údaj vzhledem k Benešovu nad Ploučnicí totéž neumožňuje. Řídící provozu není žádný nadčlověk. Jen si to zkuste sami! Co vám řekne výraz 40 km severně od Prahy a co vám řekne výraz 40 km severně od Soběslavi? |
|
|
honzak 12.1.2009 14:26Re: Zase tlupa chytráků! sorry, byl jsem naučen ČÍSLO CÍLE, AZIMUT, VÝŠKA. Zbytek byl na planšetistech. Civilní ŘLP neznám. |
|
|
Martin 12.1.2009 14:34Re: Zase tlupa chytráků! Letělo -li DC 9 ze švédska do Bělehradu a spadlo u Č.Kamenice,jak v tom může figurovat Benešov u Prahy ?? |
|
|
Mlčoch 12.1.2009 14:56Re: Zase tlupa chytráků! Můj ty smutku! Přečti si mů příspěvek v této diskusi reagující na rádoby zasvěcené plky pana Zimy. Vysvětluju a vyvracím v něm kecy o "koridorech". Ve vzdušném prostoru existuje systém takzvaných letových cest. Ze Stockolmu se běžně létalo po A4 , která začíná tuším v prostoru Kodaně, pokračuje na jih podél východníh hranic Německa, přes dotyčné HDO vstupuje do našeho vzdušného prostoru na dotyčném HDO, pokračuje přes Roudnici nad Labem nad Prahu a dále na Benešov a Brno. Na Benešově se z ní odštěpuje letová cesta A15 směrem na Vratěnín a Rakousko , kam měl dotyčný let JATu pokračovat. Píšu v přítomném čase, ale dnes je situace mnohem složitější a síť cest mnohem hustší. Výše uvedený popis se týká doby, kdy se havárie stala. |
|
|
Chris Kelvin 12.1.2009 15:13Re: Zase tlupa chytráků! Jenom technický dotaz, Mlčochu: Od kterého roku se používaly odpovídače? Jinak díky za vyčerpávající odpovědi. |
|
|
HONZAK 12.1.2009 18:33Re: Zase tlupa chytráků! to by mě taky zajímalo! V roce 1975 to určitě nebylo, když se nějaký civilní let choval divně, tak armádní dispečeři volali civily. |
|
|
Mlčoch 13.1.2009 11:25Re: Zase tlupa chytráků! V tehdejším Československu se sekundární radar americký "AIL " firmy Cuttler Hammer začal používat tuším v roce 1976. Pro zajímavost, jednalo se o stejné zařízení jaké bylo instalováno i na letadlových lodích Spojených států. Odpovídače na palubách letadel však byly instalovány již dlouho před tím, než se ve východním bloku "sekundáry" začaly využívat. Pro nezasvěcené, primární radar pracuje s odrazem energie vyzářené do prostoru. Z orientace antény je vyhodnocen směr ve kterém se cíl vůči anténě nachází, z časového rozdílu mezi vysláním energetického pulzu a příjmem odrazu se pak určí vzdálenost od antény. Sekundární radar vyšle pulz (dotaz) s mnohem nižší energií, který je přijat na palubě a letadlo vyšle odpověď na tento dotaz . Tato odpověď je určitým způsobem kódovaná a po zpracování počítačem sděluje na zem řadu informací, identifikaci letadla, letovou hladinu a možné jsou některé další. Oproti primáru, který není schopen sdělit nic víc, než světelný flek na obrazovce obrobrovská výhoda |
|
|
HONZAK 12.1.2009 18:35Re: Zase tlupa chytráků! existují dvě dobré zásady. První - napřed číst CELÝ text a pak reagovat. Druhá - nemontovat se do věcí, o kterých vůbec nic nevím. Letu zdar! |
|
|
Pavel 12.1.2009 15:43Re: předčasné úvahy Počkejte s reakcemi až "pes" otiskne celý text - pak uvidíte, že "pes" tu kachnu pevně chytil, aby už nepoletovala |
i když některé zatvrzelé milce kachen asi nikdo nepřesvědčí
|
|
Artax 12.1.2009 19:39Re: Zase tlupa chytráků! Nevím co řešíte, odborníci Vám to vysvětlili jasně. A pokud nevěříte, tak se mrkněte na Planecrashinfo.com, tam je to jasně a stručně napsáno. Ve výšce 33 330 feet vybuchla na palubě bomba umístěná chorvatskými radikály. Račte se mrknout. |
|
|
ich 12.1.2009 11:40V Žáčkově pseudovědeckém úřadě ODS na přepisování dějin se určitě "najde" dokunemt o tom jak SSM. Lidové milice, Pionýr, StB a KSČ se podílely nejen na výše uvedených nehodách letadel, ale i za povodeň v roce 2002a tak ovlivnili člena skoroprimátora za ODS Igora Žbluňk Němce, že rozhodl s genialitou sobě vlastní. Ještě, že toho Žáčka máme, kdo by tak dojemné povídání vymyšlel ? |
|
|
I.Nemec 12.1.2009 13:41Re: V Žáčkově pseudovědeckém úřadě ODS na přepisování dějin se určitě "najde" a co to ma spolecneho s timto clankem??? |
|
|
Martin 12.1.2009 14:25Re: V Žáčkově pseudovědeckém úřadě ODS na přepisování dějin se určitě "najde" ...právě to vymýšlení blbostí..... |
|
|
MLOK1 12.1.2009 11:00BULHARSKÉ LETADLO DO KOPCE??? Nejsem pilotem dopravního letadla, tudíž se k případu bulharského letadla nemohu zasvěceně vyjadřovat. Přesto o létání (byť pouze sportovním) něco málo vím. Je mi krajně podezřelé, že by si kapitán letadla před letem za zhoršených povětrnostních podmínek neprostudoval mapy okolí letiště vzletu a letiště přistání. Jinak řečeno, že by mu nebyla nápadná podezřele malá výška letu (300m!!!) krátce po startu? Piloti "dopraváci", jaký je váš názor??? |
|
|
R.J. 12.1.2009 11:30Re: BULHARSKÉ LETADLO DO KOPCE??? Nejsem pilot, ale není to tak dlouho, co to vojenský speciál na Slovensku napikoval do kopce také. Když se v 72 nebo73, rozbil rusák na Ruzyni, měli blbě nastevený výškoměr,a to tam byly dvě posádky, jedna na zácvik, snad. Takže se chybička někdy vloudí, soudruzi z NDR o tom vědí své. |
|
|
honzak 12.1.2009 13:42Re: BULHARSKÉ LETADLO DO KOPCE??? Taky mě to napadlo - přistáli jinde. Mezi Prahou a Bratislavou bude tak 150 metrů výškového rozdílu (odhad Ruzyně 400, Blava 250). |
|
|
Nemo 12.1.2009 15:32Re: BULHARSKÉ LETADLO DO KOPCE??? V poválečných letech spadly v Krkonoších dva vojenské stroje. Stíhačka Mig – 15 československé armády havarovala na severním úbočí Medvědína na konci 50. let. Vůbec největší rychlostí do Krkonoš narazili plukovník Rudolf. L Rejno a podplukovník Nikolajevič V. Radočinskij 20.listopadu 1978. Údajně si v sovětském bitevním proudovém letounu Suchoj SU – 25 nastavili autopilota na příliš nízkou letovou hladinu a nepřelétli vrchol Luční hory. Následná „záchranná akce“ měla zajímavý průběh. Dva dny stroj tehdy okupační sovětské jednotky neúspěšně hledali v prostoru mezi Jeseníky a Krušnými horami, než lokalizovali dopad někde v Krkonoších. Teprve 23.11. Sověti informovali ČS leteckou inspekci, která požádala o pomoc Horskou službu. Pře šedesát záchranářů pročesávalo střední Krkonoše, až František Novák na západní straně Luční hory nalezl ve dvaceticentimetrovém sněhu leteckou botu i s kusem nohy. Když záchranáři ohlásili Sovětům nález letadla, ti je okamžitě vykázali z celého prostoru, svými transportéry zablokovali příjezdové cesty a oblast na několik dní uzavřeli. Přesto si někteří záchranáři odnesli jako památku nalezené „budíky“. Neštěstí připomíná asi kilometr od místa nárazu malý pomníček u Koňské cesty. |
|
|
silvatax 12.1.2009 10:52Brežněvův "přílet" Jsa pamětníkem těch dob, matně si vzpomínám, že soudruh Brežněv v oněch dobách jezdíval do Prahy vlakem. Minimálně jedna taková cesta se uskutečnila - příslušníci VB stáli v rozestupech 100 m podél železniční trati, aby zajistili soudruhovu bezpečnost. Ve škole nám tento počin ozřejmili tak, že soudruh Brežněv se chce zblízka ( t.j. z rychlíku) pokochat krásami socialistického Československa. Každopádně viděl asi víc než letadla. |
|
|
dvd 12.1.2009 11:11To byl spíše s. Kim Ir Sen. |
|
|
honzak 12.1.2009 11:28Re: To byl spíše a parkoval svůj OBRNĚNÝ vlak na Smíchově. Kolem dokola samopalníci. |
|
|
StandaU 12.1.2009 21:27Re: To byl spíše Kim Ir Sen, jel 1984 cca květen červen po trati z Děčína do Prahy přes Střeko vlaky, před ním jeli dva vlaky. První vlak obsahoval lokomotivu a dva vozy, v dalším vlaku jeli korejští soudruzi, kteří se věnovali bezpečnosti, potom jeli dva stejné vlaky salonní a v jednom z nich byl soudruh Kim Ir Sen. Vlak s korejským ducem jel cca 30 km/hod a v každých dveřích stál jeden korejský soudruh. Vlak, v kterém jel soudruh Kim Ir Sen z Děčína řídil náčelník loko depa a druhý vlak řídil údajně náčelník loko depa Vršovice. Děčínský soudruh dostal za řízení vlaku státní vyznamenání, a nikoliv resortní, jak někteří soudruzi po revoluci tvrdili. |
|
|
M. Zima 12.1.2009 9:07Pane Toufar, měl bych k věci pár poznámek Letěl jsem trasu Praha Berlin asi dva roky před nehodou JATu s IL18 a Tu104. Přes hraniční kopečky jsme lezli s tím IL tak, že jsme se "mohli od nich odrážet". Takový nízký koridor tam zřejmě byl. A nízké koridory byly západním letounům přiřazovány úmyslně, např. mezi Berlinem a NSR, už proto, že se tím zúžil fotografovatelný pás na zemi. (Je jistě i možné, že to bylo s tím IL proto, že neměl tlakové vyrovnání.) Jak rychle Češi stříleli ukazuje např. případ Barry Lacker s jeho helikoptérou. A jak je to ještě dnes problematické je vidět na sestřelu iránského Airbusu Amíky, čímž podle posledních rešerší vyprovokovali iránskou odvetu v Lockerbie,( informace, které Česko úspěšně minuly.) |
|
|
R.J. 12.1.2009 11:36Re: Pane Toufar, měl bych k věci pár poznámek Chlubivost soudruha Zimu přemohla. Když většina lidí měla akorát na tramvaj a jezdila do lesa na Medník, tak soudruh se producíroval v letadlech, asi prověřený hlavoun. |
|
|
krmič 12.1.2009 12:01Re: Pane Toufar, měl bych k věci pár poznámek Tahle reakce byla poněkud přehnaná. Služební cesty se tehdy běžně konaly letecky. Například z Ostravy do Prahy by nikoho ani nenapadlo služebně cestovat jinak než letadlem. Dnes jsou za totéž kritizováni poslanci, což dost dobře nechápu. Pokrok je zřejmě velmi relativní. |
|
|
Jura Jurax 12.1.2009 12:05Re: Pane Toufar, měl bych k věci pár poznámek No, ono taky silniční síť byla o dost primitivnější a vlaky bývaly přecpané ... |
