Každoroční Slavnosti svobody v Plzni jsou krásným připomenutím konce 2. světové války v Evropě. Kolona historických vozidel, přelet letadel a množství diváků na Klatovské třídě. A letos stále ještě dva účastníci tehdejších bojů. Konvoj končí na náměstí, kde je umístěna skulptura, připomínající jméno generála George Smithe Pattona, osvoboditele západních Čech. Město Plzeň věnuje důstojnému připomenutí těchto dnů velkou pozornost a za to mu patří dík.

Jenom ten pomník je velmi abstraktní. Z oceli, ze které se vyráběly pancíře tanků, zde stojí dva vysoké pylony, na nichž je umělecky ztvárněn profil osvoboditele Plzně. Ti, kdo znají Pattonovu ikonickou fotografii v uniformě a s bičíkem v ruce, se trochu „ztrácejí“. Přesto je ale důležité, že Plzeň svému osvoboditeli pomník postavila.

Ale ten všem tolik známý generál Patton, tak jeho socha stojí někde jinde. Není to sice daleko, ale kdopak ví, kde je škola v Dýšině. A právě tady, dříve v obci u Plzně, dnes její místní části, před školou, kde měl generál svůj štáb, stojí ta ikonická podoba osvoboditele západních Čech.

Proč ne na plzeňském náměstí? I to je vlastně ukázka poválečného vývoje v naší zemi.

Pro 60. výročí osvobození svého města zadali plzeňští radní vytvoření důstojného pomníku. Ze soutěže vyšla vítězně ta velmi realistická podoba čtyřhvězdičkového generála v jeho typické pozici. Soutěž proběhla, vítěz se dal do práce, sochu vytvořil, ale ouvej! V mezičase se objevily materiály, které uváděly, že vybraný autor byl spolupracovníkem STB. A tak radnice hotový výtvor odmítla, nechala rychle zhotovit nový-dnes stojící na čestném místě u Klatovské třídy. Co bude autor té autentické sochy se svým dílem dělat, nějak nikoho nenapadlo. Aby si sochu umístil ve vlastní stodole? Ale, jako vždy, se najde řešení.

Pro tentokrát řešení našla skupina nadšenců, kteří každoročně jezdili se svými džípy do Normandie na oslavy Vylodění. Iniciativa vyšla od starosty vojenského města Jaroměř. Nedůstojný konec pomníku osvoboditele Plzně jim nebyl lhostejný a proto oslovili možné dárce a peníze na zaplacení sochy se sešly. (Radou m.č. Praha 3 tehdy byl odsouhlasen příspěvek 20 tis. Kč, připojila se i Praha 2. Díky!)

A tak po velkorysé oslavě 60. výročí osvobození Plzně na Klatovské třídě se konalo daleko menší, ale krásné připomenutí generála Pattona v nedaleké Dýšině. Přítomen byl generálův vnuk, za veřejné činitele ČR generál Pavel Štefka. Dík patří i tehdejší statečné starostce Dýšiny, která rozhodnutí své obce iniciovala (pokud se nemýlím, byla zvolena jako nezávislá na kandidátce KSČM).

Dalo by se říci, že „konec dobrý, všechno dobré“. Ale i tento příběh by měl být zapsán v kronice města Plzeň a nikoli zlatým písmem. A generál Patton? Po osvobození západních Čech byl rozhodnut jít na pomoc Pražskému povstání. Rozkaz ale zněl: dodržet demarkační linii. Rozkaz byl veden vědomím, že s Pattonovým postupem nesoushlasící velení Rudé armády budou Spojenci potřebovat i pro další, ještě nekončicí boje v Pacifiku. K účasti Rudé armády v konečných bojích už ale nedošlo. 2. světová válka skončila 2. září 1945 kapitulací Japonského císařství do rukou generála USA Mc Arthura.

Nedaleko města Lucemburk je americký hřbitov. Před polem bílých křížů jeden mimo, v první řadě. Tam byl uložen 23. 12. 1945 generál George Smith Patton. Čelem ke svým vojákům!