HISTORIE: Rozhodnutí osvícené vladařky
Císařovna a česká královna Marie Terezie dostála pověsti osvícené vladařky a od ledna 1776 zakázala používání tortury při výsleších obviněných v hrdelních procesích. To byl velmi pozitivní převratný krok k moderní justici, kdy přiznání obviněného nesmělo být dále vynucováno násilím.
Osvícenští myslitelé v té době už zásadně odmítali mučení jako barbarský, nelidský a právně neúčinný prostředek k získávání důkazů. Postaveni na racionalismu a humanismu, osvícenci prosazovali důstojnost člověka, zrušení útrpného práva a reformu trestního práva, což vedlo k postupnému zákazu mučení v evropských zemích. Skvěle to vystihl ve svém díle O zločinech a trestech z roku 1764 italský filozof markýz Cesare Beccaria. Ten správně argumentoval tím, že mučení je nespravedlivé a nemusí vést k odsouzení skutečných pachatelů trestného činu. Může totiž způsobit potrestání nevinného, který, když je fyzicky slabý, se raději přizná třeba i k vraždě, jíž nespáchal, aby si ušetřil krutou bolest, a pak může být odsouzen i k trestu smrti. A naopak může vést ke svobodě zločince, který je fyzicky odolný, torturu je schopen vydržet, nepřizná se, a je osvobozen. Toto nebezpečí z principu mučení obviněných jasně vyplývá. Markantní to bylo při čarodějnických procesích na Šumpersku a Jesenicku na konci 17. století, kdy se nevinné ženy pod vlivem kruté tortury přiznávaly k naprosto absurdním obviněním.
Tomuto přelomovému aktu předcházel Constitutio Criminalis Theresiana neboli Hrdelní řád Marie Terezie, nazývaného též Tereziana, který byl posledním předosvícenským trestním zákoníkem platným také pro české země. Byl vyhlášen roku 1769 ve Vídni, v následujícím roce pak byl vydán v češtině a němčině, a účinnosti nabyl od 1. ledna 1770. Ten v sobě zahrnoval již moderní prvky trestního práva, na druhé straně však stále ponechával v platnosti mučení při výsleších obviněných. Přesto však i v této oblasti nastal pokrok, kdy bylo přesně stanovené, jak se má při právu útrpném postupovat a předepisoval i druhy přípustné tortury. Do té doby záleželo mučení v podstatě na libovůli vyšetřovatelů.
Tímto činem se tak Habsburská monarchie zařadila mezi moderní evropské státy, které zakázaly mučení v rámci trestního řízení. Roku 1787 za vlády syna Marie Terezie císaře Josefa II. pak byla v novém Obecném soudním řádu kriminálním tortura definitivně zrušena.
Autor je ředitel Českého královského institutu