3.6.2020 | Svátek má Tamara



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


HISTORIE: Rok 1939 nebyl začátkem konce demokracie



Výpis zvoleného vlákna. Zobrazit celou diskusi podle vláken, času
počet příspěvků: 2, poslední: 19.3. 2019 17:25, přehled diskusí

Pan Hvížďala má pravdu, :
Autor: J. Kratochvíl Datum: 19.3.2019 12:00

Takovýto kritický pohled není na škodu a mělo bych jich být více. Pochopitelně chování Čechů během 2. republiky nebylo hezké. Asi jsme se měli nějakým způsobem pokusit bránit, ale bohužel, nám chyběl nějaký další Masaryk nebo Žižka. Nepřátel se nelekejme na množství nehleďme.

Také bychom se měli si uvědomit, že ani po roce 1948 se z chování našeho národa nemáme čím chlubit.Bylo po válce Němci nad námi již protektorát neměli a Rusové byli daleko, přesto nastala doba politických procesů a znárodňování do posledního hokynáře a sedláka. To po nás nechtěl ani Stalin, nehledě na to, že jsme se z vlivu Stalina ani nesnažili vymanit, jako se to povedlo jiným státům. Selhali naše národní intelektuální elity. Komunisté byli a jsou také Češi!!! Zkrátka Masaryk nám opět chyběl.

A poslední velké období po roce 1989 přineslo opět zklamání ze svobody a samostatnosti. Ekonomická transformace se nepovedla. Zbytečné privatizace i moderních, strategických a prosperujících podniků byla zbytečná nebo neměly přijít do zahraničních rukou, zánik celých specializovaných oborů ve kterých jsme byli úspěšní. Opět nám chyběl nějaký Masaryk, Rašín, Pospíšil, Englich atd.

Výsledek po 30 letech zaostáváme za vyspělým Západem po všech směrech. Není hlavně vybudovaná dopravní infrastruktura, což je základ a podmínka úspěšnému rozvoji státu. Jestli si to včas neuvědomíme budeme, odstaveni brzy na vedlejší kolej, což se již pomalu děje.

:
Autor: J. Jurax Datum: 19.3.2019 17:22

No, mýlíte se jako obyčejně ... rozebírat to snad ani nemá smysl ... já v jednom tom moderním, strategickém (taky to byla částečně zbrojovka) a prosperujícím (i nějaký metál fabrika dostala), dnes již neexistujícím podniku kdysi slavného jména pracoval ... jakmile po sametu sověti přestali odebírat velké série a platit, byl podnik v háji; pro Západ jsme dělali železo, řídící systémy, velkou část ceny, dodával Siemens (do Sojuzu stačily naše); k tomu železu jsme ale nedokázali servis podle západních zvyklostí a díky zastaralým technologiím jsme i přes nízké náklady na pracovní sílu nebyli o moc levnější. V roce 1987 fabrika produkovala jeden dolar za 60 korun, přičemž kurs na černém trhu byl tehdy kolem 48 Kčs za US dolar. A v nových poměrech speciál nikdo nechtěl, nebylo na investice (co před sametem fabrika vydělala sežral stát plánovaně před sametem hospodařící) a nakonec firma končila tak, že zákazník musel platit předem, aby bylo za co koupit materiál. A v kombinaci s novým managementem, co po privatizaci přišel a byl v kapitalistických podmínkách ještě neschopnější než ten původní, co aspoň rozuměl výrobě a uměl plnit plán, bylo vymalováno.