25.4.2024 | Svátek má Marek


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Ludva 1.4.2009 9:44

Vlasov zradil dvakrát

Napřed Stalina, což se dá pochopit, ale potom taky Němce, kteří jeho jednotky vyzbrojili, aby bojovali proti bolševikům. A nechápu, že se dal zajmout živý. Údajně byl vytažen z auta Rusy za přihlížení Američanů.

Marta 1.4.2009 9:34

Vojna

je vojna a generál Patton mohl udělat jen to co bylo dohodnuto předem. Jeho tanky (tank) se přeci u Prahy objevily, ale musely se vrátit. Churchil chtěl, aby jeli dál na Prahu, ale byl jediný. Škoda, že k tomu nedošlo.

president Beneš 1.4.2009 10:33

Re: Vojna / projev z Londýna 1941

Dr. E. Beneš uvedl v projevu 24.června 1941 (kniha - Šest let exilu a druhé světové války):

Co se stalo od Mnichova. Měli jsme smlouvu s Francií, s malou dohodou a Sovětským svazem. Velká Britannie byla spojena s Francií. Polsko mělo smlovu s Francií, ale její smysl a význam zničil Beck r. 1934 dohodou s Hitlerovým Německem. Byl jsem přesvědčen, že válka se blíží.

Katastrofa ne naše, ale celé Evropy přišla, a jeden pod druhém, kdo nezůstali na linii našeho odporu, začali od roku 1939 padat:

Nejdříve Polsko, pak Francie, pak Norsko, Belgie, Holandsko;pak bylo podrobeno za své vlastní spoluúčasti Maďarsko a Bulharsko, pak padlo Rumunsko, pak Jugoslávie a konečně se bránící Řecko. Velká Britannie byla téměř isolována a ubránila se jen s největším vypětím všech sil. A nyní konečně došlo na Ameriku a Sovětský svaz.

Dobře to řekl Winston Churchil v neděli, když zdůraznil, jak v Evropa lehkomyslně a bázlivě dovolila zbrojení a válečný rozmach nacistických zločinců a násilníků, aby pak jeden stát po druhém byl jimi rozdrcen.  

hlava22 1.4.2009 11:08

Re: Vojna / projev z Londýna 1941

To se to Churchilovi s křížkem po funuse kecalo. Jak zabránit - preventivní válkou ? . A kdo by ji vedl, Francie s neschopnou armádou, Polsko s jízdou ( to ten nápad mělo, ale netrouflo si ) a nebo by Anglie  poslala loďstvo po Sprévě do Berlína. A nebo by bylo možné požádat Stalina, že.

Historik 1.4.2009 12:23

Re: Vojna / projev z Londýna 1941 - pane, víte howno, zklamal

jste mě.

Churchill neřečnil s křížkem po funuse, on už někdy roku 1937 vystupoval jako "válečný štváč" (tak ho častovali tou dobou Labouristé). Jeho reakce na Mnichovskou dohodu je také známa "Volili jsme mezi hanbou a válkou, zvolili jsme hanbu a budeme mít válku."

Vhodný moment k reakci byl vstup německé armády do Porůří (1936), které mělo být demilitarizováno a výslovně se tam uvádí právo Francie na vojenský zásah, bude li tento bod porušen. Podotýkám, že Británie tehdy Francii vůbec nepodpořila, spíše se zastávali Němců, těm volům se patrně zdálo, že její vliv v Evropě je "příliš velký.".

A také bych ocitoval tajný projev J. Goebbelse kněmeckým propagandistům z roku 1938. "Francouzský ministerský předseda mohl roku 1933 říci - a já na jeho místě bych to udělal - "ten nový německý kancléř napsal Mein Kampf, kde stojí to a to a takového člověka v čele Německa nestrpíme. Buďto zmizí, nebo se dáme na pochod." Jenže to neudělal a my jsme překonali kritické období." (Kdy byla německá armáda ještě slabá).

Marat 1.4.2009 12:57

Re: Vojna / projev z Londýna 1941

To je ono ! Jak bylo možné preventivně zaútočit na Německo? A kdo to měl udělat? To by bylo řevu všech humanistu a mírových demonstrantu té doby. Což nevíte, co se děje nyní Spojeným Státum, když preventivně,dříve nežli bude hodně zle, zaútočili na Saddama? Vždyť po I. svět. válce bylo snad ještě více mírotvorných krřklounu kteří všemožně bránili vyzbrojení svých zemí. Ten Churchill nebyl zdaleka tak vynikajícím státníkem jak je z něj děláno. Zřejmě byl jen vlastenc a bál se o kolonie a především toho, že by Hitler mohl chtít na GB ty kolonie, které si GB přivlastnila. Kdyby ho napadlo, že to nebude Hitler, ale komunisté v čele s SSSR, kdo připraví GB i Francií o kolonie, tak by tá válka dopadla úplně jinak.

joe 1.4.2009 12:15

Re: Vojna / projev z Londýna 1941

Autor taktně pomlčel o spolupráci německé Wehrmacht a Rudé armády (společná cvičení, společný vývoj zbraní, studium na vojenských školách atd.) ve třicátých letech. Končilo to paktem Ribbentrop-Molotov, Stalin v pozadí spokojeně bafal z fajfky. Takže u SSSR to nebyla lehkomyslnost, ale záměr rozdělit si s Německem východní Evropu. Jako ostatně i dnes..

Real 89.176.75. 1.4.2009 9:33

Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Ano , proti Američanům Wermacht nebojoval ! Je to stejné kafe , byli stejní ! Američané ani nemohli postupovat dále , protože nestačili přijímat Německá vojska a odzbrojovat je a připravovat je  jako spojence na pokračování války proti SSSR ! Němci z Čech byli vyhnáni Rudou Armádou a poměr USA a SSSR na osvobození Čech je asi tak  v poměru padlých ! USA ...89 mrtvých ....SSSR cca 300 000 vojáků padlých v boji proti Hitlerovcům !

pbla4024 1.4.2009 9:36

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Není cílem pobít co nejvíce vlastních vojáků.

R.J. 1.4.2009 13:59

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

;-DR^Dobrá glosa.

Hanyz01 1.4.2009 9:37

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

tak vy jste ukázkový příklad demagoga...

cimbal 1.4.2009 10:22

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Na našem území . RA - 145 000, US Army - asi 300, Rumunská armáda - asi 35 000.

BJ von Wolfenstein 1.4.2009 10:59

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Na vašem blábolu je pravdivé jediné: Že se Němci snažili vzdát se Američanům, protože (oprávněně) předpokládali že se k nim budou chovat lidsky. Američanům se v jednu chvíli vzdalo tolik německých vojáků, že se dostali do obrovských problémů s logistikou (nakrmit tolik hladových krků najednou byl i pro ně v danou chvíli problém). Němcům bylo víceméně jasné, co by je čekalo v Rusku, když skřet Džugašvili už před svojí agresí ve Finsku prohlásil, že Ženevské konvence jsou imperialistický výmysl...

Harry 1.4.2009 14:30

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

"Němcům bylo víceméně jasné, co by je čekalo v Rusku" Inu necekalo by je nic jineho, nezli to, co oni delali Rusum. Je to tak divne? Jak se do lesa vola......

jkotek 1.4.2009 11:34

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Nicmene SSSR tu svetovalku nejak flakal a vubec do ni neprispel. Napriklad na uzemi Francie mel zcela zanedbatelny pocet obeti... Ostatne:

Voják na sebe bere povinnost v krajním případě i položit na bojišti pro vítězství svůj život. Mým úkolem není zajistit, abyste tuto povinnost splnili. Já se musím starat především o to, aby ji splnil nepřítel.

G. S. Patton v projevu před zahájením tažení U. S. Army v Africe.

BJ von Wolfenstein 1.4.2009 11:39

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

R^R^R^

NevericiTomas 1.4.2009 23:27

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Presnejsi citace je : Neni nasim ukolem polozit svuj zivot za svoji vlast. Nasim ukolem je donutit ty parchanty na druhe strane, aby ho polozili za to svoji

qwerty 1.4.2009 12:45

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Jen p1tomec hodnotí válku podle toho kolik padlo vojáků na naší straně.    Zlikvidovat vlastní vojsko totiž zřídka bývá cílem války, i když podle ruských statistik by se to mohlo zdát.

Historik 1.4.2009 12:47

Pane, vy žvaníte, a to tak, že hodně

Ještě v prosinci 1944 vrhl Hitler své poslední rezervy v Ardenách proti Američanům, v bláhové naději, že je porazí a přinutí k míru. Důstojník, který dle Němcům svou "nedbalostí" umožnil Američanům získat málo poškozený most přes Rýn u Remagenu (7.3.1945) byl zastřelen. Němci se houfně vzdávali až někdy koncem dubna, kdy se dostali do obklíčení (maršál Model např. kapituloval s více než 300 tisíci obklíčenými vojáky, sám se ale poté zastřelil).

karlos-král 1.4.2009 13:28

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

To jsi vyčetl kde?Takovou hovadinu jsem ještě neslyšel.To je mi 70let.Jedině komouš může něco tak hloupého napsat.

R.J. 1.4.2009 14:02

Re: Jistěže ...kamoši proti sobě nějak urputně nebojovali !

Ale zase musíme uznat, že se na VUMLu neflákal, za peníze dělníků a rolníků se vrhl do studia po hlavě, trošku si jí holt narazil, tak jako si narazil milicionářskou rádiovku. ;-D

-ferry- 1.4.2009 9:29

Já trvám na tom ...

... že Plzeň bombardoval Patton ... Někdo to zpíval ...  Ale kdo sakra tu Plzeň bombardoval, a Škodovku ...?

Hanyz01 1.4.2009 9:35

Re: Já trvám na tom ...

že by se Spojencům nelíbilo, že se v Plzni pro Wehrmacht a SS vyrábí stovky stíhačů tanků, děl, ručních zbraní, nákladních automobilů...? ;-)

Mirek F. 1.4.2009 9:51

Re: Já trvám na tom ...

Nálet z 25.4. sice zničil Škodovku, ale ztráty civilistů byly vzhledem k rozsahu náletu překvapivě malé- i díky tomu, že ještě před shozem bylo z Londýna vysíláno varování. To britský noční nálet pár dní před tím měl pro obyvatelstvo mnohem více devastující účinky.

F2 1.4.2009 10:11

Re: Já trvám na tom ...

No jo, když ale naši hrdinní dělníce vyráběli pro wermacht zbraně ... no občas tam prý nasypali trochu písku, aby to jako zadřeli, ale to víte stravenky, rekreace roh, ...

Mirek F. 1.4.2009 10:24

Re: Já trvám na tom ...

Důležitost náletu(ů) akceptuji, ale stejně by mě zajímalo, jak by se dalo pro Reich nepracovat a ve které okupované zemi se to povedlo. Zdá se mi, že si tady někdo plete Protektorát s dnešní dobou, kdy se skutečně pracovat nemus, když se nechce.

honzak 1.4.2009 12:31

Re: Já trvám na tom ...

synku, ty budeš buď hrdina nebo blb, že?

1.4.2009 14:07

Re: Já trvám na tom ...

Někde jsem četl, že Škodovka byla druhá největší zbrojovka říše /po  "Jeste kroupy"  Krupp Essen/.  Takže útoky na ní asi byly celkem důležité a  naplánované dost dlouho dopředu. 

Pája 45 1.4.2009 14:58

Re: JÁ

Samozřejmě, že takový nálet Američané plánovali s předstihem, ale ne 1/4 nebo 1/2 roku dopředu. Ale i naplánovaný útok se dá odvolat, dokonce i poté, kdy je letecký svaz již ve vzduchu, milé "já". Zbraně vyrobené od 25. 4.  do 5. 5. 1945 by se nikdy nedostali k bojujícím jednotkám. Samozřejmě, že příslušní politici a velitelé nemohli tušit den, kdy bude podepsána kapitulace, bylo ale jasné, že to bude do měsíce nebo dvou. Takže je to částečně sporné, měl-li nebo neměl-li nálet být.

Mirek F. 1.4.2009 16:36

Re: JÁ

Takže by se ještě k jednotkám dostali, i při té vaší lhůtě deseti dnů, kdy to dle jakéhosi záhadného pravidla známého pouze vám možné být nemohlo.