To je otázka do diskuse, v níž by nám mohl zjednat jasno pouze sám světově proslulý vědec Albert Einstein. Ten bohužel zemřel 18. dubna 1955 v americkém Princetonu.

V roce 2011 byl v časopise „Naše Ostrava“ uveřejněn článek o tom, že se Albert Einstein (1879 - 1955) v době svého pražského pobytu mimo jiné potkal se svým krakovským známým, jehož příbuzný Salomon Blumenfrucht byl také nájemcem hospody „U Bluma“ v Chlebovicích, nedaleko Frýdku-Místku.

Šlo o poměrně známý a navštěvovaný hostinec; svého času byl jeho častým návštěvníkem i Leoš Janáček. Dnes se tato restaurace jmenuje „U Brožů“. Její nájemce Jiří Brož v uvedeném článku tvrdí: „Vím od svého otce, že do našeho hostince jezdil Albert Einstein. S jeho společností sedával u stolu i tehdejší ředitel místní školy Alois Stružka. Měli svůj stůl v extrovně v malém salonku v zadní části restaurace“.

Jeho slova tamtéž potvrzuje člen kulturního sdružení Bezručův kraj pan Zdeněk Kalmus: „Z dostupných pramenů vím, že do Chlebovic přijel Einstein několikrát a v hostinci hrával s místními štamgasty karty. Nejprve přijel vlakem do Ostravy a druhý den přijížděl s menší společností do Chlebovic. Posléze s Blumenfruchtem vyráželi na výlety do Beskyd. Poté se Einstein vracel vlakem do Prahy“.

Dnešní hostinec „U Brožů“, dříve „U Bluma“ v Chlebovicích u Frýdku – Místku

Když nevíme zcela jistě (tedy neexistují-li písemné prameny), musíme se podívat na věci z jiné strany. Faktem je, že v roce 1911 přijal Albert Einstein místo profesora teoretické fyziky v německé části tehdejší pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity a přednášel zde tři semestry. Byl dokonce jmenován přednostou Ústavu teoretické fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity. Koncem března 1911 přijel do Prahy se svojí ženou Milevou, rozenou Marič, s její matkou a se syny Hansem Albertem (*1904) a Eduardem (*1910). Jeho úvazek mu dovoloval značné ostatní aktivity - týdně přednášel pouze sedm hodin, včetně povinných cvičení. Jinak pracoval v klidném Ústavu teoretické fyzicky ve Viničné ulici 7 a také v prostorném pronajatém bytě na Smíchově v Třebízského ulici 125 (dnes Lesnická 7). V červenci 1912 Albert Einstein Prahu definitivně opouští, navštíví ji znovu v roce 1921.

Praha v té době Ensteinovy příliš nenadchla. Zejména jeho žena Mileva zde nenalezla žádné přátele a cítila se v Praze celkově nespokojena. Její muž se ovšem zase až tak nenudil. Volný čas trávil především vědeckou prací (tvrdí se, že v Praze vznikly základy oné později proslulé obecné teorie relativity a napsal zde celkem jedenáct vědeckých studií) a také diskusemi s Maxem Brodem, Kafkou, Bergmannem, Weltschem, Werfelem a dalšími pražskými umělci německé provenience, s nimiž se v tradičních úterních večerech stýkal například v bytě paní Berty Fantové, manželky majitele lékárny v domě „U Bílého jednorožce“ č. 17 na Staroměstském náměstí. V kavárně Louvre na tehdejší Ferdinandově třídě (dnes Národní) se k vědeckým debatám scházel s profesory Nachtikalem, Dittrichem, Záviškou a dalšími. Existují také nepotvrzené zprávy o tom, že do fyzikova života vstoupila i jistá pražská dáma. Nebylo by divu. Einstein byl znám svojí slabostí pro něžné pohlaví. Však se také o pár let později rozvedl a znovu oženil.

Einsteinovi v době jejich pražského pobytu

V roce 1911 si Albert Einstein také „odskočil“ na tzv. solvayský kongres do Bruselu, který organizoval chemik a podnikatel Ernest Solvay. Zde se Einstein seznámil mimo jiné s Marií Curie, s Henry Poincarém a s dalšími vědci. Přednesl zde přednášku na téma teorie relativity, avšak bez větší odezvy. Ještě na ní bylo zřejmě brzy.

Na jaře roku 1911 píše Albert Einstein z Prahy svému příteli do Bernu: „Vede se nám zde dobře, i když život zde není tak příjemný jako ve Švýcarsku, nehledě na to, že jsme tu cizinci…“

Z toho všeho nelze usoudit, jestli Einstein opravdu párkrát nezajel do Ostravy a odtud také do Beskyd. Ale je to pravděpodobné, protože se v Praze cítil tak trochu stísněn a potřeboval si také odpočinout od stesků své ženy navíc umocněných neustálými připomínkami její matky. Chlebovický hostinec „U Bluma“ mohl být pro Alberta Einsteina výborným odpočinkovým místem, které v Praze nalézt pochopitelně nemohl. Nemluvě o tom, že parta štamgastů okolo Salomona Blumenfruchta mohla být pro „muže s hlavou ve vesmíru“ velice dobrou relaxací. Není tedy důvodů nevěřit Jiřímu Brožovi či Zdeňkovi Kalmusovi, že to tak skutečně bylo.

Konec konců, kde jinde než v Beskydech si člověk uvědomí, jak je všechno relativní. Z čehož plyne, že Albert Einstein tato místa zcela jistě navštívit musel.

(Z připravované publikace „O LIDECH V BESKYDECH a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech“, která vyjde v 11/2015)