Úterý 10. listopadu 2026, svátek má Evžen

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Palacký byl stoupencem federativní rakouské monarchie

Nedávno jsme si připomněli 150. výročí úmrtí jedné z nejvýznamnějších českých osobností všech dob - Františka Palackého. Jeho životní příběh je důkazem toho, že i člověk z obyčejných poměrů se může vlastní pílí a úsilím dostat až na společenský vrchol. Dokonce obdržel vysoké vyznamenání i od císaře Františka Josefa I.

Otec národa, jak byl později nazýván, se narodil 14, června 1798 v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z 12 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. Pocházel z evangelické rodiny augsburského vyznání, jeho otec byl učitelem. Dostalo se mu kvalitního vzdělání, studoval na latinské škole v Trenčíně a později absolvoval evangelické lyceum v Prešpurku (nyní Bratislava).

Palacký by mimořádně nadaný v mnoha oborech. Zabýval se evropskými dějinami, kulturou, politikou a křesťanstvím. Jeho životním historickým dílem jsou Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

My v Českém královském institutu pak zdůrazňujeme fakt, že coby významný politik několikrát zvolený za poslance českého zemského sněmu a říšské rady byl stoupencem austroslavismu a respektoval Habsburky jako české krále. Ve svém slavném dopise do Frankfurtu v dubnu 1848 odmítl pozvání na všeněmecký sněm ve Frankfurtu nad Mohanem s precizním zdůvodněním, že české země nejsou součástí Německa.

Mimo jiné v něm napsal: „S touž křivdou jako v Němcích za nepřítele Němcův, jmenují a pokládají mne mnozí v Rusích za nepřítele Rusův. Nikoliv, pravím to hlasitě i zjevně, nejsem nepřítel Rusův. Naopak pozoruji s radostným oučastenstvím každý krok, jejž tento veliký národ ve svých přirozených mezích kupředu činí po dráze vzdělanosti: však ale že při vší vřelé lásce k národu svému vždy ještě výše cením dobré lidské i vědecké nežli dobré, národní, z té příčiny již možnost universální monarchie ruské nemá žádného odhodlanějšího protivníka i odpůrce nežli mne. Ne proto, že by monarchie byla ruská, ale že by byla universální. Víte, že na jihovýchodní straně Evropy, podél hranic říše Ruské, přebývají národové mnozí, původem, jazykem, dějinami a mravem znamenitě rozdílní – Slované, Rumuni, Maďaři a Němci, o Řecích, Turcích a Škipetařích (Albáncích) ani nemluvíc – z nichž žádný sám o sobě není dosti mocen, aby přemocnému sousedu svému na východě odporovati mohl s prospěchem po vše budoucí časy. Toto mohou jen tehdáž, když je svazek ouzký a pevný bude spojovati všechny v jedno. Pravá životní žíla tohoto potřebného svazku národův jest Dunaj. Oustřední jeho moc nesmí se od řeky této nikdy daleko uchylovati, má-li skutečně vůbec platna býti a zůstati. Zajisté, kdyby státu rakouského nebylo již odedávna, musili bychom v interesu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil…

Pozvednu-li tedy zraku svého za hranice české, pudí mne přirozené i historické příčiny k tomu, abych neobracel jeho do Frankfurta, ale do Vídně a tam abych hledal ono ústředí, ježto se k tomu hodí i povoláno jest, aby ujistilo i hájilo národu mého pokoj, svobodu a právo...“

V jeho pojetí tedy budoucnost v českých zemí spočívala v rakouském císařství, které prosazoval jako federaci rovnoprávných národů s výraznými kompetencemi zemských sněmů. Ta podle něj měla být rovnocennou protiváhou dvěma evropským mocnostem Rusku a Německu. Rakousko podle něj bylo lepší možností pro Čechy a další slovanské národy, než Rusko, které svým panslavismem pouze sledovalo porobení ostatních Slovanů. Palacký si toho byl vědom a Rusku právem nedůvěřoval.

Je pravdou, že po tzv. rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 se stal odpůrcem dualismu, nicméně ani za této situace neusiloval o rozbití monarchie, ale její změnu ve skutečnou národnostní federaci, tak jak si to celý život představoval a v roce 1865 o tom napsal stať Idea státu rakouského.

Palackého oceňoval i rakouský císař František Josef I., který jej jako prvního Čecha nešlechtického původu v dubnu 1861 jmenoval doživotním členem panské sněmovny. Roku 1866 pak od vladaře obdržel řád Železné koruny II. třídy. Obojí bylo v té době velikou poctou. Panovník sice s mnoha názory Palackého nesouhlasil, ale přesto si ho vážil jako jednoho z nejvýznamnějších českých národních představitelů a dával to též veřejně najevo.

aUTOR JE ředitel Českého královského institutu

Vít Procházka
10. 11. 2026

3+3 české průšvihy +2 kroky ven

Jan Ziegler
10. 11. 2026

Zneužití této události komunistou Klánem a Kremlem je odporné.

Tomáš Guttmann
10. 11. 2026

Muslim vraždí protože čelí islamofobii, schizofrenik protože je far-right.

Alexander Tomský
10. 11. 2026

Politolog vysvětluje krizi ve Francii

Miloslav Grundmann
10. 11. 2026

STAN vyrostl z prostředí komunálních a regionálních politiků

ČTK
9. 11. 2026

Trump po setkání s katarským premiérem prohlásil, že válka s Íránem je z vojenského hlediska...

kuč Stanislav Kučera
9. 11. 2026

V prvním setu vedla 5:4 a podávala, jenže příležitost promarnila. A Karolína Muchová proti...

fohl Danielle Fohlová
9. 11. 2026

V pondělí náhle zemřel zpěvák poprockové skupiny Karamel Petr Čejka. Bylo mu 73 let. O jeho úmrtí...

sahu Matyáš Sahula
9. 11. 2026

Vládní koalice dál trvá na zrušení koncesionářských poplatků, konkrétní podoba nového modelu se ale...

ČTK, Lidovky.cz
9. 11. 2026

Americký ministr obrany Pete Hegseth v pondělí zpochybnil, že by proti němu mohla být prosazena...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz