Začíná myšlenkou, že odstoupení Sudet Hitlerovi byla velká chyba, ovšem bez souvislostí. Nezmiňuje se o mnichovské dohodě, ani o odhodlání lidí se bránit, ani o postoji našich spojenců Francie a Anglie, neuvádí úlohu, jakou sehrálo Polsko a Maďarsko, pouze konstatuje, že šlo o logické řešení. Ptáte se proč, tedy cituji: ......... protože žádná ze zemí nechtěla novou válku teprve dvacet let poté, co skončila první světová válka. Ale ani tohle není tak docela pravda, Polsko konflikt přivítalo, protože současně s obsazením našeho pohraničí Hitlerem, vojensky obsadilo Těšínsko a podobně vzápětí jednalo i Maďarsko. Ale vraťme se k našemu pohraničí....... většina obyvatel byla německá a plánovala připojení k velké rakousko-německé říši. A v roce 1938 byli šťastní a vítali německé posádky jako „záchranu“.
Ale proč pan studující neví, že naopak „záchranu“ nacházeli v ČSR uprchlíci z drtivou částí našich německých spoluobčanů tak obdivovaného a velebeného Německa? Je zřejmé, že pan budoucí politolog nezná politickou situaci té doby, kdy ČSR zůstala po Anschlusu Rakouska jediným demokratickým státem střední Evropy.
Ale před čím se dostalo „záchrany“ Němcům ze Sudet? Jestlipak pan studující četl o organizování ozbrojených jednotek henleinovců po vzoru SS a jestlipak, jen tak mimochodem, slyšel třeba o skupině slečny Dienelové? Češi nechystali Němcům něco ve stylu Reichskristallnacht, naopak byli to Němci, kteří systematicky začali likvidovat celé národy, anebo je využívali pro otrockou práci a byli to naší občané, kdo končil v koncentračních táborech nebo jako totálně nasazení.
A teroristické akce Němců začaly před obsazením Sudet a pokračovaly perzekuci místních obyvatel. Důkazem je třeba policejní hlášení z 12. října 1938: ..........v Bruntále bylo šedesát osob zatčeno státní policií a obyvatelstvo neněmecké krve většinou uprchlo ........... zaznamenáno historikem Mečislavem Borakem, Slezské zemské muzeum v Opavě. Takže, byli to skutečně sudetští Němci, kdo potřeboval „záchranu“ a před čím a před kým?
Krajanské organizace ve všech proklamacích zdůrazňuji, jak byly postižené transferem, jak zní oficiální termín odsunu, hlavně ženy a děti. Jestlipak budoucí politolog ví, jaké procento mužů a žen ze Sudet sloužilo u zločinecké organizace SS, v porovnání s Německem? Slyšel vůbec o Hitlerjugend a v jakém duchu byly všechny německé děti v této mládežnické organizaci vychovávány?
Mělo by smysl odkázat ho, například na kronikou Svinova, kde je zaznamenáno, jak Hitlerjugend na svinovském nádraží ukopali na veřejných záchodcích k smrti starého člověka, lékaře, jenom proto, že byl Žid? Mimo jiné, nyní je po něm pojmenované prostranství před nádražím. Rovněž by se dověděl, jakou úlohu hrály německé ženy a Hitlerjugend, třeba při hlídání transportů vězňů z koncentračních táborů, aby místní obyvatelstvo neházelo potraviny do otevřených vagonů. Pro dárce by to byla jistá smrt. Vagóny zde stály v zimě, celé dni i noci a po okolí se rozléhalo příšerné a úzkostlivé vytí trpících lidí. Kolem trati se povalovalo množství nahých mrtvol, které vyhazovali z vagónu sami vězni, když si ponechali jejich oděv, aby se pokusili přežít.
Dalším zajímavým názorem a scestným názorem je, kdy pan studující politolog vidí soužití národností v Rakousko-Uhersku jako idylu. A je to opět dobová literatura, kde by se dočetl, kolik bylo na území Čech a Moravy českých škol a kolik bylo německých škol, a to už nehovořím o poměru škol a žáků. O Slovensku je zbytečně se vůbec zmiňovat, tam to spělo k totální katastrofě celého národa. Takhle se Češi k Němcům nikdy nechovali! A tohle on nazývá idylou.
Jestli pan budoucí politolog ví, že slovanské obyvatelstvo převyšovalo počtem německé? Neví. Ale ví, že v Sudetech převažovalo německé obyvatelstvo nad Čechy, a proto mělo právo ........... ale proč se nevyjadřuje ve stejném duchu v případě Čechů, Poláků, Slováků, Srbů a dalších národů v Rakousko-Uhersku? Ti neměli práva?
Další mezery ve znalostech má pan studující politolog ve vysídlování obyvatel ze Sudet. Tak třeba neví, že první byli vysídlení občané české národnosti. A další taková zajímavost. Dle něho byl odsun německého obyvatelstva po válce mstou.
Kdyby si pan studující politolog, s prominutím, než otevře pusu své názory ověřil v souvislosti s poválečnými smlouvami a komentáři, zjistil by, že odsun nebyla msta Čechů a dalších národů na Němcích, ale byl to jednak důsledek války, ale i snaha vítězných mocností zamezit do budoucna vznik dalšího válečného konfliktu vzešlého z německého prostředí. Proto německé obyvatelstvo nebylo odsunuto pouze z ČSR, ale ze všech okupovaných zemí Evropy.
Pan budoucí politolog se vyjadřuje i o úrovni českého vzdělávacího systému, který je dle něho na nižší úrovni než v Holandsku. Proč ne, nedokáži to posoudit, ovšem zaráží mě jedna věc, když tvrdí, že podstatný rozdíl je v tom, že na holandských univerzitách musí studenti číst mnohem více. Mám naopak pocit, že pan studující politologie z podkladů pro vypracování „O kulturní krajině Sudet“, jak nazval svou práci, toho mnoho nepřečetl. Je celkem logické, že se zeptáte, jaké vlastně řešení navrhl v otázce Sudet. Odpověď je prostá, žádné!
Ale o diametrálně jiném řešení odsunu provedeném Němci vám mohu vyprávět já. Moje babička pocházela z polské aristokratické rodiny. Dědečka potkala u nás, když se s rodiči vracela z Itálie a rozhodla, že bez svého Čecha se do „ojczyzny“ nevrátí. Rodina ji nejdříve vydědila, ale později vzala na milost.
Přes válku se kontakty přetrhaly a po válce dědečka poslala, aby vyhledal její rodiče a sourozence. Nenašel nikoho. Němci je všechny odsunuli, srozumitelně řečeno, celkem více než dvacet čtyři osob včetně dětí se beze stopy ztratilo, ale jejich majetek obdržel nějaký esesák za svou udatnost při konečném řešení. V době, kdy tam přišel dědeček, tak ve válkou poničeném mlýně, na statku i v zámečku, bydleli cizí lidé, kteří naopak byli vyhnáni z východních částí Polska, a tito noví obyvatelé zase vyhnali dědečka, protože měli strach, že naopak on vyžene je z jejich nového domova.
Rodinu v Polsku již nemám, vše bylo vyřízeno s německou důkladností. Proto nemá kdo zakládat spolky a vytrvale vyřvávat o spáchaných křivdách. Ano, byla taková doba, že jedni lidé vyháněli druhé, jenže v tu dobu se na zemi vyskytovali nejen lidé, ale i nadlidé, kteří dle svého práva na „Lebensraum“ první začali vyhánět miliony lidí, a to absolutně. Když po válce sklidili, co zaseli, tak nyní s odstupem času obviňuji své obětí ze zločinů, které sami spáchali, a dovolávají se opět svých práv. Ale je jisté, že o tom diplomová práce studenta politologie Emiela Doppera z Utrechtu nebude. A co mi zbylo po „odsunuté“ rodině? Nic, jen vybledlá fotografie mého dědečka.
Epilog
Nechci pouze vzpomenout svoji rodinu, ale chci zdůraznit, že každá odborná práce, případně jen článek bez znalostí faktů nebo dokonce úmyslné falšování skutečnosti od někoho, kdo si říká politolog, nadělá větší škodu než pochod neonacistů o výročí křišťálové noci židovským městem.