28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

HISTORIE: Nebýt Bílé hory, kde bychom byli…

Nedávno jistý poslanec v souvislosti se schválením církevních restitucí poznamenal, že se tak stalo 8. listopadu 2012, plných 392 let po bitvě na Bílé hoře. Chtěl zřejmě připomenout, že došlo k další podobné "tragédii".

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Vyhnalík 16.11.2012 16:48

Souhlasím i nesouhlasím

Souhlasím s tím, že naivní a jednostranné legendy je třeba odhalovat a místo nich se snažit pochopit podstatu.

Nesouhlasím s tím, že by se jednalo o něco bezvýznamného, naopak. Kdykoliv přemýšlím o českém národě, dostávám se zpět až české reformaci a Bílé hoře. Je docela možné, že by český národ zanikl pod německým vlivem, tak jak se to stalo Lužickým Srbům. Ale i ti přežili až do 20. století, takže by bylo docela pravděpodobné, že by se národní obrození odehrálo na jiném, širším půdorysu. Ovšem to jsou pouze spekulace.

Co naopak spekulace není je to, že v té době se Evropa rozdělila na část konzervativně katolickou a moderní, průmyslovější část reformační. Nebylo to dělení stálé, ale obecně šel pokrok rychleji vpřed v zemích, které povolily více osobních svobod. Proto Británie a Holandsko předstihly Španělsko a Portugalsko. Vnitřní rozpory vedly  k Velké francouzské revoluci, která přes svou ničivou krutost otevřela Francii také cestu mezi rozvinuté země. V neposlední řadě se úspěšnost konceptu postaveného na osobní svobodě jedinců projevila na rychlém rozvoji USA, zvlášť ve srovnání s jinými koloniálními državami.

České země neměly velkou šanci se prosadit v rozpadajícím se systému Svaté říše římské a turecké nebezpečí naopak posílilo centralistické snahy v rámci Rakouské monarchie.

B. Rybák 19.11.2012 13:12

Re: Souhlasím i nesouhlasím

Souhlasím s Vámi.