Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

1. linie styku mezi Američany a Sověty byla dohodnuta dávno před pražským povstáním.

2. povstalci opravdu bránili Němcům v úprku na západ-- tři dny před koncem války to bylo opravdu hloupé. kapitulace Německa se podepsala v Remeši 7.5. ve 2,45 ráno. v platnost vstoupila následující den.

3. komunisty jsme si pak zvolili v roce 1946 sami,- nebýt toho, nikdy by sem Rusáci už nepáchli. (jako např. v Rakousku)

4. dnes už je historie nádherně překroucená, - a komunista na hradě. no není to úžasné?

1. To sice byla, ale Američané byli ochotni opravdu do Prahy dojet, kdyby o o to požádala. Ale nejspíš by to na historii nic nezměnilo.

3. Komunisté tady po osvobození měli všechno pevně v ruce a Stalina za zády, nějaké jiné výsledky voleb by možná posunuly puč o pár měsíců nebo ani to ne.

4. Jeden na hradě, druhý po volbách ve Strakovce... Ale historie není sama o sobě překroucená, jen se o to pořád někdo snaží.

Autor považuje více než milionovou armádu Mitte maršála Schörnera, jejíž součástí byly hrdlořezové z Waffen SS za partu skautů, co se jen chtěli dostat do amerického fešáckého zajetí. Nebylo tomu tak. K Praze byly stahovány také jednotky ze západu a jihu, které to měly do amerického zajetí kousek. Plán byl zaujmout pozici za Vltavou a Labem a jako obraný bod využít Prahu. Ta by se stala v takovém případě druhou Varšavou. Povstání v Praze vypuklo spontánně, i když ještě nebylo připravené. Stejně tomu bylo v řadě měst a obcí na neosvobozeném území protektorátu. Takže nějaké úvahy o zbytečnosti nebo škodlivosti povstání jsou pouhým ahistorickým slovním cvičením.

Myslím si (ač už stár, roku 1945 nejsem pamětník), že povstání vypuklo částečně spíše živelně. Davy furiantů chtěly ukázat (na poslední chvíli), jak jsou stateční. Politici se toho chytili, nevím zda správně.

Smáli jsme se Slovákům, když se jim ti pováleční partyzáni začali množit geometrickou řadou, že už se jim do těch hor ani nevejdou.

Oni kontrovali tím, že jediný rozdíl mezi pražským povstáním a filmem o pražském povstání je ten, že film je delší.

Bylo to povstání zbytečné? Nevím.

Postoj autora textu pro mne charakterizuje poznámka:

Autor žije v USA.

Heslem dne bylo "zabít si svého Němce, okupanta". K tomu nemusel dávat pokyn nikdo svrchu. To bylo v lidech.

Bojovat proti silnějšímu je vždy plýtvání lidskými životy. Nyní se ovšem tolik oslavuje. Jako hrdinství a kdesi cosi.

Když tak čtu diskusi, říkám si, jaká škoda, že většina těch géniů a brilantních stratégů se narodila až po válce....

já to povstání vidím dost škaredě. sice jsme celou válku s Němci kolaborovali, ale teď už jsou tak slabí, že můžeme přejít na stranu vítězů a do té mrtvoly si kopnout.

Můj prastrýc by se za Vámi nejspíš vypravil a nakopal by Vás do ( ! ), ale nemůže, Němci ho zastřelili.

Povstání probíhalo ve stovkách českých měst a městeček . Všude je vedli komunisté ? A co by si Patton pořídil s cca milionovou Schröderovou armádou . To by koukal.

Povstání se neodehrálo jen v Praze. Bylo živelné a i Němci očekávané. S blížící se svobodou rostla chuť vyřídit si účty s Němci. Američané byli vázání dohodou o demarkační linii a jelikož očekávali vstup Stalina do války s Japonskem, nehnuli by i přes prosby o pomoc pro Prahu prstem.☘️

Naprostý souhlas, vidím to stejně

17.dubna 1945 provedlo britské letectvo noční nálet na Plzeň. Nádraží netrefili a tak v Plzni zahynulo cca 700 civilistů. Zbytečně, těsně před koncem války.A paradoxy dorazil americký denní nálet cca 300 ( někdo uvádí 500) letadel na Plzeň dne 25.dubna s cílem dorazit liduprázdnou Škodovku . Proto zahynulo jen cca 100 lidí. Jaký to mělo válečný význam ?

Navíc v západních Čechách se nebojovalo. Proto zahynulo jen cca 120 amerických vojáků hlavně při dopravních nehodách . Plzeň se osvobodila sama . Tak proč takové monstrózní nehistorické oslavy?

Hranice dotyku spojeneckých vojsk a Rudé armády byly dávno určeny, tak Patton nemohl svévolně postupovat. Ostatně měl co dělat se záplavou prchajících Němců do náruče Američanů.

Povstání v Praze tento úprk zpomalilo a většinou znemožnilo. Proto Němci tak v Praze vraždili.

Jenže ta "liduprázdná" Škodovka tehdy, v dubnu 1945, zaměstnávala 23 000 lidí a expedovala spoustu techniky pro německé armády, mj. více než deset Jagdpanzerů denně. Na fotkách po bombardování jsou ty stroje v různých fázích dokončení dobře vidět.

A poslední kusy dokonce předali Němcům ještě počátkem května, pár hodin před příjezdem amerických vojsk.