29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

HISTORIE: Mezi hvězdou a půlměsícem

Židovské osídlení naší země se datuje přibližně již začátkem raného středověku. Na co může být naše země hrdá, je postoj k židovským spoluobčanům. V českých zemích sice pociťovali Židé tu a tam tlak antisemitismu, především ze strany cechovních sdružení, nešlo však o nenávist náboženskou či rasistickou, ale čistě ekonomickou.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Farda 12.2.2015 19:50

Naše pomoc Izraeli

Autorka má pravdu, nemáme se za co stydět! A Židé také ne, byli to dobří vlastenci a vojáci, u Klapálka i Svobody tvořili téměř polovinu stavu. http://www.valka.cz/clanek_14223.html ... http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=89320 ... http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mel-rad-zidy-a-proto-zrejme-zahynul/r~d28de9a20e7911e4a0860025900fea04/ _  http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/2005-zide-v-boji-a-odboji.aspx _

A. Hrbek 12.2.2015 20:39

Re: Naše pomoc Izraeli

Nebylo to téměř polovina, ale podíl byl dost vysoký. A první padlý u Tobruku byl Žid. Klapálek tvrdě potlačil projevy antisemitismu a stejně tak postavil do latě jednoho židovského floutka, který neměl v pořádku vycházkovou uniformu a když ho stráž nechtěla pustit, tak si stěžoval na antisemitismus.

U Svobody to bylo složitější, Něco jiného byl Buzuluk, něco jiného Sokolovo, něco jiného Dukla a něco jiného Slovensko. A něco jiného byl Arnošt Steiner a něco jiného Bedřich Reicin.

J. Farda 12.2.2015 22:00

Re: Naše pomoc Izraeli

Děkuji za upřesnění, zcela souhlasím, o Středním východu mám např. od Tomana Broda "Tobrucké knihy" a Klapálkovy "Ozvěny bojů, u Svobody jsem měl pochopitelně na mysli především Buzuluk. O účasti židů v našich jednotkách napsal obsažnou knihu Erich Kulka, jméno mi bohužel vypadlo a a narychlo ji nemohu v knihovně najít. Mimochodem k tomu Ant. Sochorovi autor v předchozím odkazu uvádí, že má jen jediný pomník. Nalezl jsem ještě jeden s názvem HSS (Hrdina Sovětského svazu) A.Sochor v Milovicích, kde působil, i když zemřel po "autonehodě" (dle indicií) zprostředkované Reicinovým OBZ u Mimoně a zemřel ve vojenské nemocnici v Jablonném v Podještědí. Mějte se!

A. Hrbek 13.2.2015 5:10

Re: Naše pomoc Izraeli

Já mám údaje od pana armádního generála Klapálka osobně, byl to dlouholetý přítel naši rodiny.

S pozdravem

J. Babička 12.2.2015 19:07

poznámka

Hano možná, že by vás zajímalo, že po Bílé hoře některé zemanské rodiny konvertovaly k judaismu, aby nemuseli jít do exilu a katolismus byl pro ně nepřijatelný., židovské nábořenství bylo povoleno. Z jedné takové rodiny pocházel spisovatel Egon Hostovský.

 Jinak pokud jsem si všiml, tak židé v česku pokud nebyli vyvražděni tak odešli. Ti nevytrvalejší odešli až v 68. Takže podle soupisu obyvatel se za židy pokládá všeho všudy necelých 5000 lidí. Samozřejmě nevím, zda v tomto, mám přesné informace.

J. Babička 12.2.2015 19:10

Re: poznámka

Ještě, Na černém moři potopili sověti, za války lod naplněnou židovskými uprchlíky, Zachránil se jen jeden člověk. Vzhledem,že rusové to neradí slyší, tak se o tom moc nemluvilo.

H. Lukešová 12.2.2015 19:31

Re: poznámka

Tak k Federace židovských obcí uvádí počet lidí židovského vyznání jen kolem 3900 osob, ale podle židovské ročenky žije na našem území 10000-15000 lidí židovského původu (např. židovská babička/dědeček). Drtivá většina Židů byla vyvražděna a ti, co přežili odešli do Izraele a jiných zámořských oblastí (kolem 35000 po roce 1945-1948) a 6000 po roce 1968.

A. Hrbek 13.2.2015 5:11

Re: poznámka

V náboženské obci je registrováno cca 3000 osob

P. Vaňura 12.2.2015 15:57

Milá Kopretino, přece nemůžete

být tak naivní, abyste nevěděla, že v antisemitismu byl skoro vždy více či méně obsažen prvek konkurenční nevraživosti.

Při katastrofě lodi Patria sice zahynulo 247 Židů, ale nebyli to všichni Židé na palubě, část se zachránila.

M. Prokop 12.2.2015 17:48

Re: Milá Kopretino, přece nemůžete

A na lodi nelze do Palestiny dojet, jen doplout. :-P

A to si Židé tu loď potopili sami. Ne, že bych se jim divil, jen to trochu předávkovali.

J. Tachovský 12.2.2015 14:35

Ja bych si dovolil nesouhlasit

Az tak moc duvodu k hrdosti nemame. Zide byli u nas v podstate celou historii persekuovani a vyhaneni ze svych domovu. Familiantsky zakon primo a dost drsne omezoval zidovskou populaci na nasem uzemi. Ale je pravda, ze skoro kazdy zid mohl zaprit svou viru a nechat se pokrtit.

I. Schlägel 12.2.2015 14:25

Poučný článek.

Další střípek do mozaiky. Děkuji.

A. Hrbek 12.2.2015 12:31

Ještě jednou

Vážená Slunečnice,

zcela specifickým světovým fenoménem byla Praha se svou česko-německo-židovsko-rakouskou multikulturou. Rasismus a nacionalismus tuto jedinečnou multikulturu definitivně zničily.

Boj proti multikulturalismu je, což si nechceme přiznat, ve skutečnosti současně bojem proti židovskému etniku s jeho, byť složitou, ale významnou, obohacující kulturou.

Se srdečným pozdravem

H. Lukešová 12.2.2015 12:51

Re: Ještě jednou

Také se přidám k díků za doplnění, ale skutečně, na čem si trvám, nedocházelo na českém území k tak protiizraelským násilnostem jako v jiných zemích Evropy a Masarykovské Československo bylo filosemitské, Beneš byl také filosemita, na tom si také trvám, byl sionistou.

Pro multikulti jsou levicoví Židé, multikulti jde totiž ve skutečnosti proti židovským zájmům a je proti Izraeli. Židovské skety jsou také proti Izraeli (Chomsky, Finkelstein, Falk, Levy, Haas/ová"...).

A. Hrbek 12.2.2015 13:54

Re: Ještě jednou

Takže českou kulturu obohacovali jen levicoví židé, kteří "ve skutečnosti šli proti židovským zájmům", i když byli sionisté a někdy i přesídlovali do Izraele? Jako například Barissia, Makabi, Bar Kochba, Kapper, Hagibor? E.E.Kisch byl proti židovským zájmům, podobně např. Bloch, Urzidil, Reinerová, Werfel? A co Kriegel, Goldstücker, Haas, Ančerl,a řada dalších?

Nerad paušalizuji, ale tzv. levicoví židé se asi v Čechách příliš nevykytují, je to spíše americký fenomén smrdící fanatismem. Znáte jmenovitě nějakého v Čechách?

S pozdravm

E. Erat 12.2.2015 14:02

Re: Ještě jednou

Ani, logicky nemohlo,žádný Izrael neexistoval,takže nemohly být ani protiizraelské násilnosti v čase, o kterém píšete.Masaryk byl hlavně realista, a bál se po hilsneriádě náboženských nepokojů v ČSR.Jeho jediný, a hlavní zájem bylo uhájit nově vzniké ČSR.V té době panovala v celé Evropě nechuť k Židům,takže i britské transfery Židů do Palestiny,nebyl výrazem snahy pomoci Židům,ale zbavit se jich. A protože Britové byli v té době kultivovanější stát,tak volili tuto variantu,nikoliv vyvraždění jako tomu bylo u Němců.TGM navšívil Palestinu a kibuc (myslím někdy v roce 1922-23), a opět jeho zájmem bylo vystěhovat Židy,nikoliv láska k nim.Prostě nechtěl komplikace v novém státě,stačila výrazná německá menšina. A za Marie Terezie museli být Židé označeni viditelně žlutou barvou,pravda nebyla to Davidova hvězda,ale tu barvu Němci přejali a značení "vylepšili".Trvat si autorka může na čem chce,v té době nežila,nemá patřičné vzdělání historického směru, a tak si může psát a myslet co chce.Jako každý jiný.

H. Lukešová 12.2.2015 14:31

Re: Ještě jednou

Chtěla jsem napsat protižidovské. V Československu nebylo nikdy tolik protižidovské, jako jiné země. Jak píši, tak dávám do synonym židovský a izraelský. Je to téměř to samé, ale před rokem 1948 samozřejmě protiizraelské bouře nebyly, možná tak protiizraelitské (Žid=Izraelita)...

E. Erat 12.2.2015 15:51

Re: Ještě jednou

A jak to víte,že tomu tak nebylo ? Moje matka,která byla v té době čtrnáctileté dítě a bydlela v Holešovicích vzpomínala.Nedaleko nádraží Bubny,z kterého byli Židé většinově odváženi dobytčáky do koncentráků (dnes má být na tomto nádraží muzeum těchto událostí) bylo tzv.seřadiště Židů,za dnešním Parkhotelem.A Češi tam chodili, a smáli se jim a vítali,že potáhnou. A dle matky jich nebylo málo,viděla to z oken jejich tehdejšího bytu,den co den.Vy si opravdu idealizujete tehdejší ČSR.Prostě Evropa jako celek,neměla v té době k Židům žádný kládný vztah,spíše naopak..Jistě se našly i výjimky,ale těch bylo opravdu minimum.

L. Křivan 12.2.2015 12:56

Re: česko-německo-židovsko-rakouská multikultura

Pane Hrbku, multikulturalismus dnes znamená něco úplně jiného než za doby mocnářství.  Multikulti neznamená dnes míšení vysoce vyvinutých příbuzných evropských kultur, ale zasvinění Evropy neevropskými, nepřátelskými, méněcennými nekulturami.

A. Hrbek 12.2.2015 14:21

Re: česko-německo-židovsko-rakouská multikultura

Máte pravdu v tom, že na problémy se nelze dívat neměnně, ale že je třeba je vidět v jejich vývoji a konkrétních podmínkách.

Bojovníci proti multi-kultuře si neuvědomují, že celý život ve vnitřní multikultuře dávno žijí. Píšeme latinským písmem, počítáme arabskými (indickými) číslicemi včetně nuly, vědecké poznání máme založené na řecké kultuře zprostředkované ze značné části Araby, kouříme podle vzoru jihoamerických Indiánů, od Afričanů jsme převzali AIDS, pěstujeme a jíme chilské brambory a rajčata, neustále přebíráme afroamerickou hudbu atd., atd. Náš jazyk je, zejména v poslední době mezinárodní hatlamatinou. A to nemluvím o tom, jak původní česká zemědělská slovanská kultura byla ovlivněna kulturou germánskou, románskou a později i židovskou. A neuvědomujeme si, za jak mnoho vděčíme v kultuře monarchii.

Nakonec Český národ je rasovým mišmašem vysokého stupně.

Největším bojovníkem proti multikulturalismu byl Adolf Hitler, který uznával je kulturu germánskou a tu "degenerovanou" chtěl vyhubit. Dalšími bojovníky byli bolševici, kteří uznávali jen kulturu rusko-socialistickou. Nechci kráčet v jejich šlépějích.

S pozdravem

L. Křivan 12.2.2015 15:04

Re: česko-německo-židovsko-rakouská multikultura

Hezky jste to vyjmenoval.  A co z toho je kulturní obohacení a co zasvinění nekulturou ? Určitě to dokážete snadno rozeznat.

Jako zarytý bojovník proti multikulti si přesně uvědomuji, co je  evropská (vyjímečně i neevropská)  kultura, která obohacuje.  Ano, jsme evropští "míšenci". Moje babičky jsou z Vídně a z Lince. Být "čistokrevný Slovan" asi není o co stát.  Přecejenom Jirásek byl spíš snílek než historik.

J. Babička 12.2.2015 19:19

Re: česko-německo-židovsko-rakouská multikultura

Jak to vlastně s tím slovanstvím je ? Když se černoch naučí česky, je to slovan ? Ti Bulhaří,,kteří přijali slovanský jazyk, jsou slované, ti kteří to neudělali, zůstali podle jazyka mongoly. A tak dále. Ono totiž je důležitěiší mít společnou kulturu. Takový madar se necítí v mongolsku jako doma, ale vzdor jazyku je to evropan a naše děti stejně jako v okolních státech znají pohádky o sněhurce, popekce a Jeníčkovi a Mařence, ale nějaký Čurila Plenkovič, Ilja Muromec či baba Jaga jsou jim cizí

S. Netzer 12.2.2015 13:19

Re: Ještě jednou

Multikultura žije dál v Israeli, a daří se ji. Každý, kdo zde vede řeči proti multikulti, by si měl zajet do Israele, aby poznal o co vlastně jde. Vyčtená moudra z různých propagandistických textů nemohou nahradit vlastní zkušenost.

L. Křivan 12.2.2015 15:21

Re: Ještě jednou

Multikultura v tom smyslu, že mnoho Židů se přistěhovalo z různých zemí a jejich kulturu přinesli (částečně)  sebou. Tedy podstata je židovská kultura a to ostatní je jen "koření". Nic víc.

S. Netzer 12.2.2015 15:59

Re: Ještě jednou

Společným jmenovatelem je náboženství a s ním spojené zvyky a obyčeje.

Israelští přistěhovalci pocházejí ale z naprosto rozličných kulturních prostředí.

Tyto rozličné kultury nejen že koexistují, ale obohacují se i vzájemně.

M. Koutný 12.2.2015 15:33

Re: Ještě jednou

Pletete hrušky s jablky a pojmy s průjmy. I velmi vzdálené kulturní okruhy nás skutečně mohou obohatit - inspirací pro umělce či kulináře, vědeckými poznatky i neotřelým pohledem na nejrůznější problémy. ALE jedině v případě, že si budeme brát jen to, oč opravdu stojíme, a hlavně to, co je slučitelné s našimi civilizačními zásadami. Takový multikulturalismus lze vítat.

Současné "multikulti" ale po nás vyžaduje respektovat bez námitek chování, které je nám bytostně cizí, a dokonce ho stavět na piedestal, výše než to, které nám je vlastní. A to je civilizační sebevražda.

P. Vaňura 12.2.2015 16:06

Boj proti multikulturalismu DNES

naprosto neznamená boj proti židovskému etniku, které, na rozdíl od muslimů a promitivů se subsaharské Afriky není považováno za cizí, natož nepřátelské!

A. Hrbek 12.2.2015 9:18

Slunečnice

píše velmi hezky, ale dosti přikrášluje.

První styk s Židy je datován do 10, století. Židé byli sice obyvatelstvem vnímáni jako zdatní obchodníci, především však jako obchodníci se slovanskými otroky. Bohatství Židů nedalo spát českým "šlechticům", a tak roku 1096 uspořádali pogrom, při kterém osada zanikla. Další pogromy byly v období křížových výprav, kdy byli Židé mučeni, vražděni, okrádáni o majetek a rovněž nuceni ke křtu. Po koncilu v roce 1015 bylo provedeno důsledné oddělení židovských obyvatel od křesťanských. Křesťané měli zakázáno se s Židy stýkat, hostit je apod. Židé nesměli vlastnit půdu, provozovat řemesla, hlavním zdrojem obživy tak byl obchod s penězi. Postupně byli zatlačeni na okraj společnosti, stali se otroky královské komory, stali se zcela závislými na panovníkově vůli. To jim paradoxně přineslo určitou jistotu proti pogromům, protože by šlo o pogromy na majetek vladaře.

Ve 14. století opět probíhaly neustálé nábožensky zdůvodňované pogromy. Židé byli často vyháněni se svých sídlišť, opět povoláváni zpět, byl jim konfiskován majetek, byly po nich vymáhány větší peněžité částky než byli schopni odevzdat. I v českých zemích docházelo ke krvavým pogromům, jež byly motivovány jak nábožensky, tak honbou za penězi. Tak např. Jan Lucemburský když potřeboval roku 1336 hotovost na výpravu do Rakous, neváhal a nechal tehdy překopat i podlahu ve Staronové synagóze. Teprve Karel IV. poskytl Židům ochranu. Ale již za Václava IV. byl církví katolickou na "vrahy Krista" iniciován velký pogrom.Ladislav Pohrobek vypověděl Židy z královských měst.

Po následujícím krátkém období tolerance za Rudolfa II. došlo po bitvě na Bílé hoře k posílení "úředního" katolického antisemitismu. Tak např. za Za vlády Marie Terezie byli Židé vypovězeni z Prahy. Toleranční úsilí Josefa II. přineslo Židům určité svobody, ale za cenu jejich přiklonění k úřednímu německému jazyku.

A. Hrbek 12.2.2015 9:54

Re: Slunečnice

Po smrti Josefa II. byl sice proces židovské reformy zpomalen, avšak jeho základní zákony jako je patent pro Čechy, Slezsko, Moravu a Uhry, právní reformy, zákon o jménech aj. zůstaly prakticky v podstatném zachovány. R.1867 byl ukončen proces židovské emancipace - Židé se dočkali stejných práv jako ostatní obyvatelé.

Podnikatelská zdatnost Židů jim přinesla v 19. století určité bohatství, ale jak je to v Čechách zvykem, i nenávist spojenou jednak s nacionalismem a často i s ortodoxním katolictvím. Dochází ke stávkám pro "židovským fabrikantům", je podněcována nenávist proti drobným židovským obchodníkům čepujícím lihoviny a půjčujícím peníze, atd. Vyvrcholením byla Hilsneriáda, kdy na základě obvinění z rituální vraždy propukla velká nenávist vůči Židům, včetně vyhlášení obchodního bojkotu "Nekupujte u Židů cukr, kafe, mouku, zabili nám Anežku, modrookou holku". Antisemitské nálady spojené s antiněmectvím vedly při pádu monarchie k některým excesům, například k pogromu v Holešově.

První republika byla pro Židy do roku 1938 skutečně oasou klidu. Velkopodnikatelé sice často zachovávali původní německé zaměření (např. Petschek), ale rostoucí střední vrstva se přiklonila k češství a někdy dokonce i ke katolictví.

Rok 1938 opět znamenal počátek útlaku Židů v českých zemích. Potenciální antisemitismus se spojil s pekuniárními zájmy, takže "Židům" byla zakazána činnost v některých povoláních (např. právníci, lékaři) až po zákazy veřejné činnosti a segregaci. Je třeba otevřeně říci, že řada Čechů s antisemitskými opatřeními souhlasila a někteří z nich z nich měli dokonce z nich i výhody. Případů, kdy se Češi o židovský majetek dělili s Němci nebylo málo. I když někteří ochotně přijali od ˇodtransportovaných Židů majetek "do úschovy", řada z nich po jejich neočekávaném návratu jim majetek nechtěla vrátit.

A. Hrbek 12.2.2015 10:08

Re: Slunečnice

Po roce 1948 byl antisemitismus spojen s antibolševismem, protože řada funkcionářů nenáviděné komunistické strany byla "židovského původu". Proto byla jejich persekuce počátkem padesátých let dokonce někdy přijímána s určitým zadostiučiněním.

Potenciální antisemitismus nevymřel z nejrůznějších důvodů v českých zemích ani před rokem 1989, ani po něm. Stále se objevují různé seznamy "židovských" umělců,politiků, podnikatelů, stále se objevuje nenávistná diskuse vůči Židům, spojená se státem Izrael (což není zdaleka totéž), stále se zdůrazňuje vliv Židů na politiku USA a na mezinárodní finance. Napomáhají k tomu často i příliš jednorázově pro izraelsky nebo proti izraelsky zaměřené publikace. A často jde buď o nedorozumění, nebo dokonce o hrubou neznalost.

Mnoho se s tím nedá dělat, jen je třeba se trpělivě snažit odhalovat pravdu od lži a snažit se dodržovat zásadu "padni komu padni".