FALDINA Václav Tadeáš (1672-1731) Málokdy se stane, že se obyčejného kněze zastane samotný císař. V tomto případě římský císař Karel VI. A Faldina? Katolický kněz, který byl devět let farářem v Šenově, od roku 1707 do 1731 farářem ve Frýdku. Mimo jiné i arcikněz frýdeckého děkanátu.
Pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, stojící na hlavě hada a půlměsíci, byla postavena na pokyn vrchnosti, v místě zvaném „Na Vápenkách“, u cesty do Lískovce. Socha stála na dva metry vysokém kamenném sloupu. Sochu zřejmě vytvořil ratibořický sochař a stavitel Samuel Steinhofer, který se v 50. a 60. letech 17. století podílel na modernizaci frýdeckého zámku.
V těžkých dobách po třicetileté válce byla socha Blahoslavené Panny Marie pro lid ze širokého okolí zdrojem duchovní útěchy a naděje. Poutě a pobožnosti, které se u ní konaly, se staly cílem stále většího množství poutníků. Sílící příliv poutníků vedl frýdeckého faráře Heřmana Leopolda Kalinovského v roce 1706 k postavení prostorné dřevěné kaple a zázračnou sochu postavil na její oltář. Tato kaple byla zasvěcena Panně Marii Sněžné. Ta byla v následujícím roce při silné letní bouři vážně poškozena. Byla však rychle znovu obnovena. Svědectví opolského arcijáhna, který 4. až 6. srpna 1719 jménem vratislavského biskupa prováděl vizitaci frýdecké farnosti, hovoří o „poměrně velké a z dřevěných desek vystavené, neposvěcené kapli nacházející se mimo město na místě zvaném lidově Vápenky.“ Rostoucí prestiž poutního místa a sláva frýdecké mariánské sochy vedly v roce 1711 majitele panství Františka Viléma hraběte Pražmu k pokusu zřídit při mariánském poutním místě ve Frýdku klášter. Poutní místo předal do správy kaplanu Bonifácovi a dvěma dalším minoritům, které kvůli tomu nechal pozvat z Opavy. Vznikl spor mezi místním duchovenstvem, vratislavským biskupem a frýdeckými farníky na straně jedné a hrabětem Pražmou na straně druhé. Hrabě Pražma zakázal frýdeckým duchovním přístup do kaple. Frýdecký farář Václav Tadeáš Faldina odmítl přijmout toto hraběcí rozhodnutí a postavil se mu na odpor. Farář Faldina se obrátil se stížností na konzistoř ve Vratislavi, která se za něj postavila. Biskup vyslal do Frýdku komisi, která mu dala za pravdu. Hrabě se biskupovu rozhodnutí nepodřídil. Nechal veškerý inventář kaple převézt na zámek a nakonec 22. února 1712, v nočních hodinách, odvézt do zámecké kaple i samotnou sochu Panny Marie. To vyvolalo veliké pobouření obyvatel města a další ostrou reakci vratislavského biskupa. Biskup se obrátil se stížností na hraběte přímo k římskému císaři Karlu VI. Ten dal za pravdu biskupovi a knězi Faldinovi. Mezitím ve Frýdku hraběcí poddaní dnem i nocí hlídali zámek, aby posvátná socha nemohla být odvezena z Frýdku. Když hrabě obdržel císařovo psaní, musel se podřídit a sochu Panny Marie i s inventářem vrátit do kaple a její správu přenechat frýdecké farnosti.