19.3.2024 | Svátek má Josef


HISTORIE: Kam zmizel Tagliaferrův kříž z Lysé?

3.10.2022

V kronice římskokatolické farnosti v Borové se mimo jiné nachází tento zápis: „Koncem 19. století se projevil čilý ruch oživiti svatou víru a oslaviti Božského Spasitele. Z této snahy vzešel úmysl postavit kříž na Lysé hoře.“

Dále se v kronice píše: „Když došlo povolení arcivévodské komory v Těšíně, p. Josef Herot, rolník č. 46 v Lubně dovezl kříž zdarma společně s Ignácem, synem Martina Drabiny z Malenovic, na vrchol hory a to 22. června 1900. Právě se slavil svátek Božského Srdce Páně. Odpoledne o 2. hodině kříž postaven. V neděli 1. července po ranní mši svaté šel průvod 600 věřících na Lysou horu. Další průvod, čítající na 200 osob, přivedl kaplan Jan Dostál z Ostravice. Po krátkém proslovu posvětil farář Jan Tagliaferro svatý kříž. Po litaniích k Nejsvětějšímu Jménu Ježíš všichni shromáždění svatý kříž políbením uctili. Po dvouhodinovém odpočinku se průvod vrátil na Borovou. Litanií k Nejsvětějšímu Srdci Páně a svatým požehnáním byla slavnost zakončena.“

Kdo byl Jan Tagliaferro? Úžasný člověk, na kterého historie tak trochu zapomněla. Zmizel z našeho povědomí zrovna tak jako v padesátých letech minulého století záhadně zmizel onen kříž z vrcholu Lysé. A přitom jde nesporně o význačnou osobnost, která k historii Beskyd neodmyslitelně patří.

Ve slovnících se o něm píše: „Narodil se 16. prosince 1867 ve Frýdku a zemřel 28. července 1922 v Těšíně. Duchovní, publicista, překladatel, vlastivědný pracovník a knihovník. Studoval na německém gymnáziu v Těšíně (maturita 1887), poté bohosloví v Olomouci, 6. 7. 1891 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Těšíně, později byl farářem v Borové (okr. Frýdek-Místek), kde zřídil farní knihovnu o 1 000 svazcích. Další knihovnu založil i ve svém pozdějším působišti v Michálkovicích. Podílel se na vydávání Slezských listů, překládal z němčiny, polštiny, italštiny a francouzštiny, byl přispěvatelem Novin Těšínska, Slezských listů, Ostravského kraje ad. Založil 1. kampeličku na Těšínsku, působil při zřízení Všeoborového sdružení křesťanského dělnictva československého. Jako jeden z prvních se začal zabývat otázkou alkoholismu v podhorských vesnicích. R. 1902 založil Bratrstvo střídmosti a snažil se působit osvětou na nejširší vrstvy obyvatelstva. Dne 1. 10. 1904 byl jmenován správcem farnosti v Michálkovicích, kde také zřídil místní farní knihovnu a sám se aktivně staral o šíření knih a časopisů. Angažoval se také politicky a společensky. Získal úřední povolení pro zřízení české měšťanské školy a přispěl k povýšení Michálkovic na městys (1907). Po r. 1918 byl obviněn z národní nespolehlivosti a klerikalismu. Po násilném vypuzení z michálkovické fary se uchýlil do Frýdlantu nad Ostravicí, posléze byl povolán do Těšína, aby obstarával českou korespondenci a prozatímně spravoval nemocnici alžbětinek.“

Slezský vlastenec, katolický kněz a spoluzakladatel Matice opavské Jan Vyhlídal (1861–1937) vydal v roce 1935 v Brně Vlastenecké vzpomínky slezské. V obsáhlém spisku věnoval i několik stránek páteru Tagliaferrovi. V závěru pak píše: „Na konci XIX. věku vztyčil jsi kříž na temeni Hory Lysé, aby hlásal, že v kříži jen jest spása. Doufáme, že té spásy jsi již účasten pro svá utrpení a dobra, jež jsi lidu českému prokázal. Budiž Ti věčná paměť!“

Bohužel, o kříži dnes nikdo neví a o páteru Janovi již vůbec ne.

pp