Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

V tehdejší době nelze komunistické strany jednotlivých evropských zemí chápat jako svébytné politické organizace. Byly fakticky součástí jediného, z Moskvy řízeného hnutí. Kominternou prošla každá zásadní personální i ideologická linie a rozhodující otázkou nebylo, co chtějí komunisté v Paříži, Praze nebo Berlíně, ale jakou strategii aktuálně sleduje sovětská diplomacie.

Proto také působí mylně představa, že „komunisté kolaborovali“. Oni především plnili instrukce. Když Stalinův režim potřeboval uklidnit vztahy s Německem a vytvořit prostor pro svou politickou přestavbu ve východní Evropě, evropské komunistické strany okamžitě přepnuly na linii proti „imperialistickým demokraciím“ a na obhajobu paktu s Hitlerem. Nebylo to výsledkem nějaké samostatné úvahy místních funkcionářů, ale příkazem centra. Stejně rychle dokázali přepnout i zpět, jakmile se sovětská strategie změnila.

Ve výsledku jsou tyto dějiny méně o kolaboraci a více o podřízenosti. Komunistické strany nebyly samostatní hráči, ale transmisní páky sovětské zahraniční politiky. A právě v této logice je třeba číst i jejich tehdejší postoje k Hitlerovi — nikoli jako autonomní ideologické rozhodnutí, ale jako důsledek absolutní centralizace celého hnutí.