Vražda u Dobrodína mne zajímá. Jsem především zvědav na to, co a jak se vyšetří. Mému strýci (Čechovi jak poleno) se před mnoha lety údajně jeden z účastníků masakru (taky Čech jak poleno) přiznal k účasti na tomto zločinu. Nijak se o tom ovšem nemluvilo a já sám jsem donedávna o tom neslyšel.

Zajímá mne to, protože jsem tam vocaď! Tedy hned vedle, z Polné. Té Polné, která se před sto lety stala slavnou díky jiné vraždě, za níž byl odsouzen mírně dementní židovský lehkoživ Polda Hilsner. V Kamenné jsem jako student na brigádě doručoval poštu. V Dobroníně měli moc hezké holky. Na polenském židovském hřbitově pátral údajně Reinhard Heydrich po stopách údajné Hitlerovy židovské babičky. Na samotě pod městem bydlel šílený kněz, který o sobě tvrdil, že je příbuzný s Titem, protože jeho babička za svobodna byla Brožová. Když město před sto padesáti lety vyhořelo, byl to takový fajr, že v celém Rakousku začali zakládat dobrovolné hasiče.

Než šílenství nacismu změnilo mapu světa, ležela Polná těsně vedle takové národnostní nudle, které se říkalo Jihlavský jazykový ostrov. Začínal kus pod Jihlavou a končil těsně pod tehdejším Německým, leč českým Brodem. Jak byl dlouhý, tak byl úzký a místy v něm žilo Němců hodně, místy většina. Když začal Adolf Hitler slibovat panské rase ráj na zemi, někteří sousedé mu začali věřit a začali se měnit. Stejně jako někteří jiní sousedé o pár let později, když podobnou písničku zpíval Klement Gottwald pro jinou partu s historickou úlohou. Do té doby měli sedláci, chalupníci i podruzi jiné starosti. Na hřbitovech najdete spoustu německých pomníků s českými jmény a i dnes, když si řada rodin svoje jména počeštila, najdete na Polensku i Brodsku Neubauery, Dajče, Bauery, Hauswatery, Polreichy, Kunce. Lze připomenout oba válečné hrdiny, generály Kutlvašra i Kutelwaschera, jednoho z Michalovic, druhého ze Svatého Kříže.

Dobronín sám byl kdysi dvěma samostatnými vesnicemi. Horní ves se jmenovala Dobrodín a byla převážně česká. Dolní ves nesla název Šicindorf a byly v ní převážně Němci. Komunisté pak uprostřed postavili školu, něco bytovek a občanské vybavenosti a též snad třináctipatrový panelák, snad aby vesnici vynahradili chybějící kostel.

Na Polensku se neválčilo, nebyli tam partyzáni ani trestné výpravy, válku si tenhle kraj prožil relativně za bukem. Pro masakr zdánlivě nebyl důvod. Jistě, pozdní hrdinové nejsou ničím zvláštním, nejspíš tenhle moment by mohl být přítomen. Prapodivná postava hlavního organizátora může ukazovat na připravovanou provokaci. Konečně pak mezi velmi silné motivy patří vlastní špatné svědomí a strach z toho, kdo by mohl mluvit.

Průzkum na označeném místě prokázal existenci neoznačeného hromadného hrobu. Počkejme si na další. Máme povahu holubičí, pravda nám ublížit nemůže!